Vlákno názorů k článku Chudáci zaměstnanci jen dřou a OSVČ okrádají stát od Láďa - Opět článek na toto téma, který se hrou...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 29. 5. 2015 7:00

    Láďa (neregistrovaný)

    Opět článek na toto téma, který se hrou s čísly snaží obhájit neobhajitelné. Např. nevím, proč rozdělujete platbu za zaměstnance a zaměstnavatele - opravdu si myslíte, že zaměstnavatel bude tyto odvody platit "ze svého", aniž by mu na to zaměstnanec vydělal. To asi těžko, zaměstnavatelé nejsou samaritáni.
    Stejně tak je nesmysl porovnávat odvody na průměrného zaměstnance a průměrnou OSVČ. Srovnávejte osoby se srovnatelným příjmem ve stejné situaci a zde vychází výhodněji SVČ.

  • 29. 5. 2015 10:00

    P2010 (neregistrovaný)

    Srovnávejte osoby se srovnatelným příjmem ve stejné situaci a zde vychází výhodněji SVČ

    Podobne jako ostatni nechapete, ze to neni ve stejne situaci. Vidite jen castku na konci, ale tech rozdilu je vice. Zamestnanec je daleko vice chranen (ma zajistenou mzdu i kdyz firma nevydelava, neruci celym svym majetkem, nevystupuje automaticky v roli vinika pred FU atd) a za to si logicky priplaci. Na tom prece neni nic sloziteho.

  • 29. 5. 2015 10:22

    xf (neregistrovaný)

    Faktická poznámka:
    I zaměstnanec ručí za určitých podmínek celým svým majetkem.
    A naopak OSVČ jen málokdy ručí celým svým majetkem. Protože tam, kde taková škoda reálně hrozí, jsou pojištěn, nebo práci vykonává přes s.r.o.
    Dokonce dnes je na tom v mnoha případech zaměstnanec hůře, nežli živnostník. Je-li škoda sporná, či dokonce nevznikla vinou zaměstnance, stalo se v mnoha firmách zvykem, že ji napálí zaměstnanci srážkou ze mzdy, aniž by se ten měl jak bránit. Jednoduše. Dnes je zvykem dávat smlouvy s jednostranným stanovením mzdy, takže to oficiálně není náhrada škody, tedy si ji ani neuplatní ze své vlastní pojistky, ale stanoví mu na třeba 3 měsíce o 10.000 nižší mzdu.
    Z pohledu managementu je to problém - opatření - úspěšně vyřešeno.

    No a co se týče jisté mzdy, tak těch případů nevyplácené mzdy je spousta. Dá se i říci, že je na tom zaměstnanec hůře, protože v lepších dobách, kdy firma naopak hodně vydělává, si zaměstnanec nemůže tento zisk dát na horší časy stranou.

    Automaticky v roli viníka? Co tím míníš?

  • 29. 5. 2015 10:35

    P2010 (neregistrovaný)

    Kdyz jste jediny v sro tak vas to ruceni majetkem nezbavi. Skoda nemusi byt jen vuci jinemu podnikatelskemu subjektu, ale i vuci statu.

    Ano, nemuze platit skodu vice nez tri platy, coz je oproti OSVC stale velmi slusna pojistka (prakticky mu o nic nejde), kterou jinak nepokreje ani zadne komercni pojisteni. Stejne tak mu nehrozi ruzne pokuty a penale napriklad za smysleny "dluh" 0.80 Kc na pojisteni zpusobeny chybou pojistovny, ktery si pojistovna muze vymyslet az 10 let zpetne.

    V pripade ze jste z neceho osocen FU neplati presumpce neviny, musite naopak dokazovat svoji nevinu.

  • 29. 5. 2015 10:50

    xf (neregistrovaný)

    Zjisti si, jaký je význam "společnost s ručením omezeným".
    Jistě, není to tak úplně jednoduché, jsou tam i výjimky, ale v podstatě to znamená, že ručíš do výše hodnoty majetku firmy (zjednodušeně). A i naopak, v některých případech za to s.r.o. může ručit zaměstnanec do výše celého svého majetku.

    Zaměstnanec platí, hovoříme ale o nejběžnějších případech, nikoli do výše 3 platů, ale 4,5 platů.
    Že nekreje žádná komerční pojistka? Například já mám pojistku do 250.000 Kč, bez spoluúčasti. Zároveň tato pojistka je použitelná jako spoluúčast pro jiné vyšší pojistky, kde ji lze použít pro krytí spoluúčasti.
    I v tom se mýlíš. Exekuci za 0,8 Kč za 30.000 Kč na tebe mohou provést jako na soukromou osobu, i jako firmu, není zde rozdíl.

    Na to jsi přišel jak? Tedy pokud nemáš na mysli prostý fakt, že když si chci dát do nákladů cosi, tak to cosi musím doložit. To má být ta "presumpce viny"?

  • 29. 5. 2015 11:07

    P2010 (neregistrovaný)

    Zjisti si, jaký je význam "společnost s ručením omezeným".

    http://www.nasepenize.cz/jednatele-s-r-o-budou-plne-rucit-svym-osobnim-majetkem-8943

    Například já mám pojistku do 250.000 Kč, bez spoluúčasti. Zároveň tato pojistka je použitelná jako spoluúčast pro jiné vyšší pojistky, kde ji lze použít pro krytí spoluúčasti.

    250k neni skoro nic.

    To má být ta "presumpce viny"?

    http://euro.e15.cz/profit/nebojte-se-dokazovani-887287

  • 29. 5. 2015 11:18

    xf (neregistrovaný)

    No a to je právě ta výjimka, ne pravidlo, platí to jen pro velmi specifické okolnosti. Typicky podvod. A ten jednatel navíc vůbec nemusí být majtitel, nebo provozovatel hlavní činnosti, ale může být zaměstnanec....

    Znova: přistoupím na tvé rozšafné machrování, že 250.000 je nic. Takže znova: je to spoluúčast pro vyšší pojistky.

    No vždyť je to to samé, co jsem napsal.

    Takhle to dopadá, když se řídíš pouze bulvárními titulky a větami vytrženými z kontextu. Sbohem.

  • 29. 5. 2015 11:28

    P2010 (neregistrovaný)

    Ty okolnosti zase tak specificke nejsou, protoze v zemi gumovych paragrafu a nepredvidatelnych vyroku soudu (nedbalost neni totez co zamerny podvod) se to muze prihodit velmi snadno. V sro jednoho cloveka tech jednatelu moc nezbyva, ze.

    Dobre, pokud je 250k spoluucast pro pojistku alespon 1 milion, ok.

  • 29. 5. 2015 10:29

    Jan Slanina

    Abyste srovnával srovnatelné, srovnávejte částky na začátku.

    Dvě fyzické osoby (zdravé, nestudující, bezdětné) odpracují ročně hodnotu 605 tis. Kč ročně, náklady na výrobní prostředky a nezbytné dodavatele (např. účetní) mají obě 300 tis. Kč. Jedna je zaměstnanec, který odvede práci, za kterou spotřebitelé zaplatí včetně DPH 905 tis. Kč, druhá je OSVČ s fakturací 905 tis. Kč.
    Zaměstnavatel prvního odvede DPH: na vstupu si odečte těch 300 tis. Kč nákladů, takže odvod DPH je jen 105 tis. Kč a zbylých 500 tis. Kč použije na odměnu zaměstnance. Zaměstanec tedy bude mít hrubou mzdu 373 tis. Kč. Čistá mzda bude 281 tis. Kč, zatímco souhrn odvodů bude 219 tis. Kč.

    OSVČ si z faktura 905 tis. Kč (nemusí být plátcem DPH) zaplatí náklady 300 tis. Kč + DPH, tj. 363 tis. Kč, zbude mu čistých peněz 542 tis. Kč.
    Pro daňové účely ovšem na volnou živnost uplatní paušál 60%, jeho základ tedy bude 362 tis. Kč. Odvody tedy budou činit 107 tis. Kč.
    V kapse mu tedy zbude 435 tis. Kč: o více než polovinu víc, než tomu zaměstnanci.

    Co se týče výhod a nevýhod: Vy zjevně vidíte jen výhody na straně zaměstnance, ale nevidíte výhody na straně OSVČ:
    - zaměstnanec je sice chráněn, ale taky omezen. Když si OSVČ potřebuje v "pracovní době" jít do banky vyřizovat třeba hypotéku, prostě si jen vyhradí hodinu či dvě v kalendáři. Zaměstnanec si zpravidla musí vzít 1/2 dne dovolené. Vůbec dovolené má zaměstnanec 20 či 25 dnů a bez souhlasu zaměstnavatele si nemůže přeorganizovat práci tak, že v to zapíchne v jednu odpoledne, vezme děti ze školy a odjede na výlet. OSVČ si může výpovědní doby s klienty nastavit tak, jak se mu to hodí. Zaměstnanec má v podstatě nanuceno to, co je v zákoně, případně v kolektivní smlouvě.
    - zaměstnanec sice neručí celým svým majetkem, ale je závislý na svém zaměstnavateli, zatímco OSVČ si může nasmlouvat spoustu klientů. OSVČ tedy platební neschopnost jednoho klienta nemusí nijak ohrožovat, zatímco zaměstnanec je při platební neschopnosti zaměstnavatele namydlený (samozřejmě, může ho poslat do konkurzu, ale tím získá tři či kolik platů od státu, ale přijde o práci).
    - co se týče vystupování "v roli viníka" před finančním úřadem: zaměstnanec musí svou produktivitou práce vydělat na odměnu lidí, kteří pro zaměstnavatele tyto záležitosti vyřizují. OSVČ ši může vybrat, jestli si je bude vyřizovat sám (a realizovat úsporu, která mu zvýší zisk) nebo si zaplatit specialistu.

  • 29. 5. 2015 10:52

    P2010 (neregistrovaný)

    zaměstnanec je sice chráněn, ale taky omezen.

    Ano, coz je pro mne ten hlavni duvod nebyt uz nikdy typicky zamestnanec - otrok. Financni vyhodu OSVC beru jako prijemny bonus.

    jestli si je bude vyřizovat sám (a realizovat úsporu, která mu zvýší zisk) nebo si zaplatit specialistu.

    Bohuzel ani specialista ho neuchrani pred vsemi stale se menicimi nastrahami. Zamestnanec je v tomto prave bezpecne izolovan. Coz je i zdroj nedorozumeni, protoze je pak mimo realitu teto podivne zeme a mysli si jak je to vsechno snadne a jak ke mu krivdeno.

  • 29. 5. 2015 11:43

    thr

    Zrovna s tou flexibilitou pracovní doby je v reálu rozdíl menší, než by se zdálo - na jedné straně není právě málo zaměstnanců, kteří mají pracovní dobu poměrně volnou, na druhé straně je ale také spousta OSVČ, u kterých je ta "volnost" vzhledem k charakteru práce spíše jen hypotetická :-( Tohle se týká zejména delší dovolené, tam si dovolím tvrdit, že jsou na tom OSVČ dokonce hůře, protože riziko ztráty kšeftu je příliš vysoké velmi často.
    U "krátkodobého vyřizování" připouštím, že "v průměru" asi v tomto OSVČ mírnou výhodu mají, ale ani zde to není zdaleka tak jednoznačné a samozřejmé.

    Jinak ale podle mě hlavní výhoda zaměstnance je v momentu nemoci či úrazu - v tom momentu je rozdíl poměrně propastný, mimochodem v tu chvíli i začnou naskakovat rozdíly v nákladech na zaměstnance v oblasti pojištění, což rozdíl výše odvodu velmi rychle smaže.

  • 29. 5. 2015 12:00

    Jan Slanina

    Ne každý zaměstnanec si může vzít delší dovolenou. Naopak mnohé OSVČ dnes podnikají v ČR a přitom sedí na pláži v Portugalsku - zkuste si to jako zaměstnanec. Tj. tady rozhodně nelze hovořit o rozdílu mezi zaměstnanci jako celkem a OSVČ jako celkem, ale mezi konkrétními jedinci.

    Co se nemoci a úrazu týče: OSVČ si může zvolit, jestli se bude účastnit nemocenského pojištění nebo ne. Výše odvodů na to není nijak velká. Zaměstnanec to má povinné. Přitom dávky jsou zastropované, takže pro zaměstnance s nadprůměrným příjmem je často nepřijatelné si vzít na týden neschopenku, a raději si bere dovolenou. Tj. třeba já to vnímám zase jako nevýhodu zaměstnance, protože platím (byť oproti ostatním odvodům to je relativně málo), ale nečerpám. U dlouhodobé pracovní neschopnosti je jediná výhoda zaměstnance (oproti OSVČ, která si nemocenské platí) to, že má zaručený návrat, zatímco pro OSVČ to může znamenat znovu budovat podnikání. Ale to je dáno velikostí firmy: pokud má OSVČ 20 zaměstnanců, je to jiné než když jede sám. Naopak firmu o 2 lidech může dlouhodobá nemoc klíčového zaměstnance položit a on se nemá kam vrátit.

  • 29. 5. 2015 12:17

    Tom (neregistrovaný)

    Pleteš jabka s hruškama, OSVČ co sedí někde na pláži je naprostej blábol :D Takovej rozhodně neexistuje. To co myslíš ty, jsou právnické osoby a tam jsou úplně jiný daňový povinnosti a odvody.

    Být OSVČ a mýt 20 zaměstnanců je naprostej nesmysl, to by udělal jenom blázen, zvlášť proto, že zaměstnanec něco pos*** a ty za to ručíš celým svým majetkem.

    OSVČ jsou u nás nejvíce jednoduchý povolání jako kominíci, truhláři, instalatéři, elektrikáři, automechanici atd... Rozhodně né firmy o 20 zaměstnancích

  • 29. 5. 2015 12:44

    Jan Slanina

    No ano: kominík, truhlář, instalatér, elektrikář či automechanik bude těžko dělat svůj byznys z pláže.

    Já ale několik OSVČ, které tři měsíce v roce sedí na pláži a svůj byznys vykonávají prostřednictvím notebooku a mobilu, osobně znám. A podíl tohoto druhu povolání stále narůstá.

    Jsou to totiž tzv. svobodná povolání - právníci, programátoři a podobně.

    A ve stejném ranku znám i OSVČ, které mají v řádu 20 zaměstnanců - například advokát se spoustou koncipientů a pár sekretářkami.

  • 29. 5. 2015 12:46

    ajtak (neregistrovaný)

    OSVC jsou i programátoři, překladatele, copywriteri, pravnici atd. V okamžiku kdy se zákazníky komunikujete hlavně mailem a telefonem, je jedno jestli jste v Portugalsku, na Bali, či Lipne.

  • 1. 6. 2015 17:51

    fd (neregistrovaný)

    Kupodivu, zcela kazdy zamestnanec ma narok ze zakona dostat 20 dnu dovolene a ze stejneho zakona ma narok dostat minimalne 1/2 te dovolene v celku.

    Kolik OSVC si muze dovolit jen tak na 14 dnu zmizet?

    OSVC nemocenske neplati, a to jednoduse proto, ze za sve platby NIC nedostane. I kdyz si nemocenskou platit bude, dostane davky az od 15teho dne nemoci, navic vzhledem k odvodum smesne nizke, a prakticky libovolne komercni pojisteni mu poskytne lepsi podminky.

    Drtiva vetsina nemoci se pak s prehledem vejde prave do tech 14ti dnu, kdy OSVC nedostane ani korunu.

  • 1. 6. 2015 20:13

    Jan Slanina

    Znám OSVČ, které si mohou dovolit zmizet mimo dosah mobilního signálu na měsíc. A znám spoustu zaměstnanců, kteří si nemohou dovolit zmizet mimo dosah mobilního signálu na týden.

    Já jen říkám, že samotná skutečnost, že OSVČ se může rozhodnout si neplatit nemocenské pojištění, je obrovská výhoda. Protože zaměstnanec dostává z nemocenského pojištění úplně ty samé směšně nízké dávky, ale platit si ho musí.

  • 1. 6. 2015 22:13

    xf (neregistrovaný)

    Souhlasím. Nicméně jsem tu "směšnost" před několika lety počítal, a pokud se člověk rozhodne dobrovolně se pojistit, tak to státní pojištění byla jednoznačně, o 8 koňských délek, nejvýhodnější nabídka na trhu.

    Podle mě hlavní výhoda mít možnost neplatit je v tom, že člověk nemusí shánět neschopenku, a v klidu může chřipku vyležet doma, namísto lítání po průvanu a bacilech v čekárně.

    Ideální by bylo, kdyby se to státní pojištění nabízelo i ve variantě plnění až od prvního měsíce nemoci. Ono, a to i bez ohledu na cenu, pojištění neprošpikované výlukami na trhu vůbec není nabízeno, vyjma právě toho státního. Leda snad pro velkou skupinu by něco dokázal vyjednat makléř zcela individuelně...

  • 1. 6. 2015 22:20

    Jan Slanina

    Pro jakou příjmovou hladinu jste to počítal?
    U nadprůměrných příjmů se do plnění z nemocenské začne ostře zakusovat redukce, ačkoli pojistné se odvádí stále procentem z příjmu.

  • 3. 6. 2015 1:16

    xf (neregistrovaný)

    Pravda, extrémními případy jsem se nezabýval, bo to není zajímavé. Pouze běžné příjmy, tedy minimální mzda až 3 násobek průměrné mzdy.

  • 1. 6. 2015 19:17

    Michal Kubeček (neregistrovaný)

    A stejně tak jsou tu i rozdíly s opačným znaménkem. Když živnostník jede autem pracovat, má benzín, který na to spotřebuje, jako náklad, tedy fakticky levnější o daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění a DPH (pokud si to nenárokuje paušálem, ale to bude dělat jen tehdy, když se mu to vyplatí). Když jede autem pracovat zaměstnanec, platí plnou cenu včetně DPH ze svého čistého platu. Totéž ostatně platí i pro to auto a jeho údržbu (když bude živnostník poctivý, tak příslušnou poměrnou část).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).