Tak to já mám spíše opačný problém. Bankomaty obvykle vydávají druhou nejvyšší bankovku (tedy ekvivalent 2 tisícovky u nás) a když s tím přijdu do obchodu, tak na mne koukají s hrůznou v očích a v některých zemích zaplatit takto velkou bankovkou v běžných obchodech je opravdu komplikované.
Takže spíše řeším nedostatek drobných (ať už mincí nebo malých bankovek). Vždycky na začátku neustále rozměňujeme a rozměňujeme.
Sveta pravda. Na nedavnej dovolenke v Čierne hore na mna zdesene pozerali pri kazdom vytiahnutí 50 Eurovky. A to i navzdory tomu, ze sme nimi bezne platili utraty za jedlo v radu 20-30 euro. Pravidlene obsluha banovku vzala s dovetkom, ze si musi zabehnut vedla rozmenit do potravin alebo do susednej restauracie. Som bola aj rada, ze som nebrala 200 a 100 eurovky, co som povodne planovala :D
Všechno zůstává na zákazníkovi. Možná by našemu byrokratickému apartheidu trochu prospělo, kdyby obchodník musel akceptovat hotovost tak jako tak. Stát ho větrá pouze daněmi, ale k lepší službě nijak nepobízí. Personál je úděsně vychovaný a k lepšímu přispívají pouze automatické pokladny, které na vás nedělají ksichty a operátor má obvykle vyšší vzdělání.
Zajímá mne, zda je možné někam přinést nádobu, která váží už asi 10 kg a kde je asi za 35.000 kovových mincí - a tyjsou neroztříděné. Je tmožné je nasypat do automatu, kde nezáleží na tom, zda jsou roztříděné nebo ne. Nebo to mám donést do banky - a které? A kolik v tomto případě činí poplatek. Mám jen tu nádobu a nic o tom nevím, jak se mincí zbavit. Díky Izabel
Viděl jsem reportáž o americkém farmáři, který vždy při příchodu domů hodil drobné do vázy u vchodu. Když se váza naplnila, dal ji do garáže a ke dveřím dal novou. A asi to tak dělali několik generací. Pak ho napadlo, že by se ty peníze daly použít, tak zavolal do banky, jestli může uložit na účet 10 000 dolarů v jednocentových mincích. V bance si mysleli, že si z nich někdo střílí, a tak řekli, že ano. Když jim to tam na náklaďáku přivezl, tak zavřeli pobočku a týden ty mince přepočítávali.
Dělám to tak pravidelně už pár let. Mám u sebe bankovku 5000 korun, zavolám si taxík nebo uber, dám platbu v hotovosti a svezu se pár kiláků. Na konci vytáhnu pětilitr a ty dvě tři kila zaplatím. Když nemá na výdej, jeho problém, jel jsem zadarmo. Už takto jezdím dva roky a platil jsem všehovšudy pětkrát, hlavně z pátku na sobotu, to mají taxikáři tržby. Během dopoledne či rána vždy zadarmíčko :-) Doporučuji zkoušet u taxikářů, kadeřnic, masáží atd. A až bude EET, tak to bude dokonalé. Oni mi dají účet a nebudou schopni přijmout cash. Jejich problém :-)
A proč bych se měl stydět? Já zákon neporušuji. To naopak dělá taxikář nebo kadeřnice, kteří nemají na výdej hotovost. Jejich problém. Zákon je na mé straně, já jsem připraven, oni ne, já vyhrál. Nejsem povinen nikomu platit kartou nebo na účet. Nemáš prachy na výdej? Naval stvrzenku, zdaň si to a kušuj. Máš na výdej? Pak je vše v pořádku. A je mi jedno, že mi vysolí třeba mince za 2500 Kč, také to jsou prachy. Je v zájmu každého podnikatele, aby byl připravem na zákazníka. Ať si chodí třeba každou hodinu rozměňovat do banky, jeho boj.
Takový *** se těžko odhadujou,člověk si v dobrý náladě myslí že dělá dobrej skutek,že se mu to příště vrátí,ale od takového *** těžko.
Nepchopim jak se něčim takovym muže eště chlubit.je mi k zblytí z takovejch...
A kdyz bude mit takovejch *** pet za sebou, tak ma delat co? To aby s sebou tahal dvacet tisic v drobnych. S tou petitisicovkou by byla slusnost se zeptat pred jizdou, jestli bude mit na vraceni.
Blbost - viz doporuření EK ze dne 22. 3. 2010 (2010/191/EU) - publikováno v:
Úřední věstník Evropské unie L83/70 ze dne 30. 3. 2010 o
Doporučení komise ze dne 22. 3. 2010 (2010/191/EU), odst. 2. a 3.
Jinými slovy - obchodník si sám múže určit výši, od které nepřijímá - a zákazník, pokud byl předem upozorněn - si sám určí, bude-li nakupovat nebo ne.
pokud trvá na platbě bankovkou vyšší nominální hodnoty, múže dojít m. j. ku následujícímu vyrovnání - dostane od obchodníka stvrzenku na rozdíl hodnot (říkejte si tomu třeba poukázka, dluhopis, nebo dárkový/nákupní kupon... - každopádně je na zákazníkovi, má-li bankovky ekvivalentní k předpokládanému nákupu - nikoliv na obchodníkovi !!
a hlavně pozor na platby v €urozóně - tam se nikdo s čecháčkovskou ""vychcaností" nemazlí - nemáš, nekupuj! a to předem !
Myslím si, že taxikáři jsou na tolik známí znalostí a dodržováním všech předpisů, vzpomeňme např. jejich boj proti Uber, že u nich bych se nebál a vždy si dovolil platit jakoukoliv českou bankovkou a pevně věřím, že než by přiznali nedodržování zákonů, raději vám svou jízdu věnují jako pozornost.
U ostatních bych byl shovívavý.
Mincí není mnoho, navíc snižují náklady centrální banky na peněžní oběh, protože životnost mince je podstatně delší, než papírového platidla v téže hodnotě. Vzpomeňte si, jaké "šunky" byly desetikoruny či dvacetikoruny, které byly dlouho v oběhu.
My máme v současnosti šest nominálů (od koruny po padesátikorunu a uvažuje o stokoruně), čímž se nijak nelišíme od ostatních zemí. Např. v eurozóně je v oběhu osm nominálů a uvažuje se o pětieurové minci (a o stažení centových a dvoucentových mincí), ve Švýcarsku sedm včetně pětifranku; i v UK před časem zavedli dvoulibru. Když jsme v roce 1993 přešli na českou měnu, papírové desetikoruny už nebyly vydány.
Na používání plastu místo papíru (např. nová pětilibrovka v UK) se přechází pomalu a je otázka, co to ušetří.
Jde o to, že mince by se nemusely u kupujícího hromadit. Třicet tisíc ve dvacetikorunách samozřejmě může pocházet třeba z automatu nebo z tržby, ale jinak není k shromažďování mincí rozumný důvod. V dávných dobách bylo nadměrné hromadění mincí dokonce trestné.