Nelíbí se mně závěr, který implicitně vyplývá z citovaného judikátu. Totiž že nesrozumitelnost právního úkonu je třeba odvozovat od schopností konkrétního adresáta úkonu tomuto úkonu porozumět. Srozumitelnost úkonu je dle mého názoru objektivní kategorií a nelze ji tudíž hodnotit subjektivně.
to jakože dokud by byl alespoň jeden člověk na světě slepý, nebo třeba negramotný, a tedy by si subjektivně nemohl přečíst psaný (tištěný) text - znamená to, že všechny psané dokumenty jsou apriori nesrozumitelné, protože slepota i analfabetism jsou subjetivní?
vítejte ve světě právního nihilismu!
pokud pán porozuměl, že dostal výpověď, což nepopřel - srozumitelnost úkonu byla prokázána objektivně.