U článku je anketa. Takřka 70 % podporuje chlápka v bederní roušce a respektuje jeho právo chodit doma polonahý. Pokud by se dali účastníci ankety považovat za objektivní vzorek společnosti, pak by bylo nutné přehodnotit kritéria tzv. společenské MRAVNOSTI. Dle mého názoru to číslo odpovídá. To nás vede k přehodnocen právního pohledu na zákony odkazující se na tzv. mravnost. Osobně bych všechny odvolávky v zákonech na mravnost ZRUŠIL bez náhrady. Je to nekonkrétní a velmi relativní pojem. Pokud omezovat nahotu či sexuální aktivity, tak zcela konkrétně a odůvodněně. Např. Jasný výčet toho co je považováno za veřejné prostory, kolik lidí je považováno za veřejnost (to tam je) a co je zde zakázáno. Zde stanovit jasně jaké tělesná části musí být zakryté, jaké sexuální aktivity jsou přípustné (líbání, skrytý peting) a jaké ne (sexuální akt) atd. sem zahrnou např. i konzumaci lihovin či drog. Současně vymezit i výjimky. Nahota na pláži atp. Míchat do toho nějakou relativní morálku vytváří jen zmatek. Pro konkrétní vymezení by měl být závazný celospolečenský průzkum. Pokud většině společnosti nevadí ani nahota někde na náměstí tam proč ji zakazovat zákonem ?!