Názory k článku Může vás zaměstnavatel nutit mít účet u konkrétní banky?
-
Za daleko nebezpečnější považuji, když banky jako zaměstnavatelé nutí své zaměstnance, aby u nich měli účty.
Je zde riziko, že si kolega zjistí výši Vaší mzdy - ano, jde to proti zákonům i pravidlům banky, nicméně jde to a děje se to (pamatuji si na případ v České spořitelně, který nakonec skončil i soudem)
To ovšem nic není, proti druhému riziku - představte si, že dojde k nějaké kompromitaci účtu se vzniklou škodou (např. výběr neoprávněnou osobou), zkuste se pak jako zaměstnanec s "vlastní" bankou soudit. Pamatuji si na případ paní, která pracovala v Komerční bance a uložila si zde na výhodný úrok pro zaměstnance restituované peníze, které někdo z účtu ukradl. Soud nakonec s bankou vyhrála, ale přišla o práci.Zkrátka na "cizí" banku klidně pošlu finančního arbitra (mám už za sebou 3 úspěšná řízení) klidně kvůli pár stokorunám (mě, jako zákazníka, to nic nestojí), ale na vlastního zaměstnavatele? To už si člověk rozmyslí, jestli mu to "za problémy v práci" stojí, i kdyby to mělo jen znamenat, že nedostane nějaké odměny, jak je rázem v mínusu.
-
To je ale celkem normální - banka běžně připíše interně okamžitě, ale převod jinam je za normálních podmínek D+1, ale to je v pracovní dny, při odeslání v pátek to je vlastně D+3 (v pondělí a tak).
Pokud pojmem "o několik dnů později" míníte něco v relaci 1-4dny, tak to mi nepřijde jako nějaký vyložený podraz... -
Jenže to nefunguje bez omezení. Pro soukromou osobu, která chce něco ihned zaplatit, to asi většinou fungovat bude (výjimku může tvořit nákup nemovitosti nebo dražšího auta). Nevím, jak fungují okamžité platby u firemních účtů a jestli to půjde použít pro výplaty, jen tuším, že při tom objemu by to mohl být problém…
-
No nevím. Na jednu stranu chápu, že se někomu nelíbí tato podmínka, na druhou stranu se mi příčí dospělým svéprávným lidem zasahovat, co si spolu dohodnou. Někomu se může zdát posílání peněz na účet jiné banky jako „prkotina, kterou nemá zaměstnavatel důvod odmítnout“, ale to nic nemění na tom, že smlouva je právní úkon, na kterém se dvě strany dobrovolně dohodly. Kde pak bude hranice v tom, co si lidé mezi sebou mohou dohodnout?
Když zvažuju zaměstnání, je spousta věcí, které mohu vzít v úvahu – náplň práce, kolegy, šéfa, mzdu, lokalitu (dojíždění), pracovní dobu… A k tomu i různé podivné podmínky. Zaměstnanec dal podpisem jasně najevo, že o práci stojí navzdory této podivné podmínce
Můžeme jen spekulovat, proč zaměstnavatel nechce posílat peníze na jiný účet. Nemyslím si, že by šlo o poplatky, spíše o rychlost převodu a související administrativu. Máte výplatní termín, od začátku měsíce komprimujete údaje a musíte peníze poslat s předstihem, aby stihly dojít i v případě víkendu nebo státního svátku. To znamená, že musíte hlídat i ty státní svátky. Šlo by například individuálně posunout termín výplaty o týden, a snad se nikdy nesejde v kuse šest nebankovních dní (státní svátky, víkendy a bankovní prázdniny). Ale s jistotou to z hlavy neřeknu, zvlášť když některé svátky putují (např Velikonoce nemají pevné datum) a mohou se časem měnit.
Jistě, je možné to všechno zvládnout (většina firem to zřejmě nějak zvládá), ale nejsou to nulové náklady, a řešit toto všechno kvůli jedinému zaměstnanci se jim možná nechce. I proto by mi ale přišlo lepší řešení se spojit s dalšími zaměstnanci, kterým se to nelíbí, než podávat stížnosti.
-
Ale tady nejde o to, že by musel někdo ručně napsat jiný kód banky, tady jde o ty procesní věci okolo. Skončí měsíc, je potřeba od všech mít docházku, dořešit neschopenky a podobnou byrokracii. Když něco není, je potřeba lidi upomínat. Část zřejmě automatizovaná bude (výpočet výplat, průměrných hodinových mezd, daní apod.) a v ideálním scénáři nebude potřeba nic dalšího řešit ručně, ale u dostatečně velké firmy se asi vždy objeví někdo, kdo je potřeba upomenout. Na to všechno mají nějaký termín, asi pro celou firmu stejný. Jenže jednomu zaměstnanci může výplata putovat déle, takže je buď nutné nastavit dřívější deadline (což se jim asi nebude chtít) nebo upravit výplatní den. Což komplikují svátky, jak jsem uvedl.
Ona úprava výplatního dne si navíc může vyžádat schválení právním oddělením. To jsou další náklady. Pokud to děláte pro všechny zaměstnance (nebo aspoň kvůli větší skupince), je to nejspíš pakatel (a asi levnější varianta než nechat část z nich odejít). Kvůli jednomu zaměstnanci to asi nikdo dělat nebude, ledaže by byl obtížně nahraditelný.
-
Pokud firma generuje docházku automaticky z příchodů a odchodů (mám jinou zkušenost), tak asi z velké části ano. Nicméně i v některých velkých firmách se docházka standardně potvrzuje zaměstnancem. Nevím, jak to funguje konkrétně v Icomu.
V neposlední řadě, ať už se to snažíte zautomatizovat sebevíc, něco lidské práce tam bude naopak v případech, kdy zaměstnanec přinesl nějaké doklady k absenci. Asi toho obvykle nebude moc, na druhou stranu jeden HRista má na starosti i další agendu a na jednoho HRistu bude připadat spousta lidí.
-
Všechny banky u nás doručí platbu D+1 (tj. následující pracovní den), většina u plateb zadaných dopoledne D+0 (tedy stejný pracovní den) a postupně se rozšiřuje okruh bank které umí okamžité platby (zde je nevýhoda, že systému se musí účastnit obě banky, jak odesílající tak přijímající), takže v tomhle bych problém neviděl. Navíc pochybuji, že zaměstnanec by viděl jako tragédii, kdyby výplatu dostal o 1 pracovní den později.
-
To znamená, že platby bude potřeba odeslat o jeden pracovní den dříve. (D+0 sice za určitých podmínek v praxi funguje, ale kdo to zaručí?) To může znamenat i několik dní rozdíl. Třeba při odeslání platby v pátek 21. 12. 2018 mohla dojít až po víkendu a třech dnech svátků, tedy 27. 12. 2018, což je o šest dní později.
Roli zde může hrát i případná nutnost schválení právním oddělením a adaptace na novou legislativu – přidá se státní svátek, kdo si vzpomene, že je potřeba přehodnotit, jestli se neprodloužila maximální souvislá doba, kterou banka nezpracovává platby? Pokud jde o specifikum jednoho zaměstnance, jde to ve velké firmě snadno přehlédnout.
-
I když to tak může znít, nesnažím se hájit zaměstnavatele, proč to nemá dělat. Spíš se snažím pochopit tu neochotu. Ve firmě, kde mají nastavené procesy a kde není v moci jednoho člověka si pamatovat všechny lidi a specifika jejich smluv, chápu, že pro jednotlivce (zvlášť v případě řadového zaměstnance) nikdo nebude připravovat smlouvu na míru, schvalovat ji na právním oddělení a řešit, jak moc současné procesy vyhovují a jak moc budou vyhovovat budoucí procesy. Pro spoustu lidí je jednodušší návrh zaměstnance odmítnout než si vzít na triko (byť teoretické) riziko, že tu něco zanedbali, zaměstnanec nebude spokojen a přinese to neblahé důsledky tomu, kdo chtěl vyjít vstříc.
I proto mi přijde lepší, když se spojí více zaměstnanců. Na to by mohli slyšet lépe. A když ne, zaměstnavatel může čekat, že začnou padat výpovědi. V době, kdy je těžké někoho sehnat, si to rozumný zaměstnavatel snad rozmyslí. A nerozumný tím přinese problémy sám sobě.
-
podle mě to není o neochotě, ale o neschopnosti, což jsou dvě rozdílné věci. Samozřejmě záleží, jak se sepsána smlouva. Na první stranu chápu i mzdové účetní, pro které je jednodušší poslat všechny příkazy v jeden den (několika dnech) bez omezení na konkrétní banky. Na stranu druhou, je to ale o systému, se kterým pracují - pokud by umožňoval import příkazů dle toho, jestli zaměstnanec má účet u jiného bankovního institutu a tím pádem je potřeba poslat peníze dříve, pak není co řešit. Dávat do smlouvy, že musím mít účet u konkrétní banky je slušně řečeno nekorektní...
-
Trochu jsem se začetl do komentáře Zákoníku práce a pokud jsem jej správně pochopil, tak "výplatní termín" a "splatnost mzdy" jsou dvě různé věci. Splatnost je vždy do konce následujícího kalendářního měsíce, zatímco výplatní termín je spíše takové nezávazné doporučení, pokud si zaměstnavatel se zaměstnancem (odbory) nedohodne, že splatnost je ve výplatním termínu.
Tedy případ, že kvůli účtu u jiné banky dostane někdo výplatu o jeden pracovní den později (pokud to není později než následující měsíc po odvedení práce), nijak neodporuje žádnému zákonu (možná kolektivní smlouvě, je-li tam něco takového ustanoveno)
-
Jarmila (neregistrovaný)
Patriku, tady pravdu nemáte. Výplatní termín NENÍ jen nějaké "spíše takové nezávazné doporučení", ale právně závazný kalendář termínů pro platný kalendářní rok. Pokud jsme měli kontroly z pracáku nebo z berňáku, chtěli vidět i kalendář výplatních termínů. Nevím momentálně, kde je to stanoveno, ale bylo to tak, že pokud připadl výplatní den na sobotu, byly výplaty v pátek, pokud na neděli, byly v pondělí. Mám dojem (už jsem dlouho firemní účetní věci nedělala), že ve výplatním dnu peníze musely být odepsány z účtu firmy. A skutečně MUSELY, jinak lítaly docela mastné pokuty. A pokud by firma výplatní den nedodržela, musela předem oznámit (nevím přesně, jestli Úřadu práce nebo berňáku), že výplatní den je posunut. Ona to byla reakce na divoká 90.léta, kdy byly firmy v prvotní i druhotné platební neschopnosti a výplaty občas chodily, kdy se dalo (a že v některých firmách několik měsíců nechodily vůbec, to byla tehdy docela běžná praxe).
-
Jarmila (neregistrovaný)
Dneska už je to docela brnkačka. Pamatuju "divoká devadesátá" léta. Pracovala jsem ve firmě jako ekonom a 3 roky jsem se živila vymáháním pohledávek pro tu firmu. Stalo se nám, že jsme vymáhali platbu po soukromníkovi, on přišel (maily tenkrát ještě neexistovaly) a přinesl výpis z účtu, že PROKAZATELNĚ zaplatil na náš účet. I ptala jsem se banky, kde jsou peníze ... a banka je připsala na náš účet přesně na den půl roku po platbě. Ani se neomluvili. Banky byly tenkrát Kingové, penalizovat banku by se nikdo neodvážil,
-
RDa (neregistrovaný)
Ono to muze byt klidne i z duvodu ze zamestanavateli jde o uroky z drzeni par (desitek) mega urcenych k vyplatam o den-dva dele na uctu. Protoze kdyby si zamestnanci mohli volit ucet, musel by to poslat o par dnu predem, takto to posila v posledni mozne vterine, protoze v ramci banky jsou prevody v +0s.
-
V2kt0r (neregistrovaný)
Tahle argumentace "dobrovolností" mi otevírá kudlu v kapse. Pokud nejste tříhvězdičkový specialista, nejste vůči zaměstnavateli v rovném postavení. On má navrch. Pokud si tedy takovouto podmínku - navíc bez jakéhokoliv rozumného důvodu - pevně do smlouvy napíše a odmítá slevit, je vaše možnost, coby řidič autobusu buď mít džob a nechtěné konto (jehož náklady za vás zaměstnavatel navíc nejspíše nepřevezme a KB nikdy nebyla známa jako pobočka oblastní Charity), nebo si ponechat hrdost a vztah z Úřadem práce...
Podobně je to ve vztahu například s mobilními poskytovateli: dobrovolnost je podobná - spojení potřebujete a podmínky, které "dobrovolně" akceptujete, mají všichni poskytovatelé +- stejné.
Takže asi tak. -
Řekněme, že to nechtěné konto je spíše otázka komfortu než poplatků.
Firma Icom transport pro pana stěžovatele udělala evidentně více než třeba já – nabídla mu zaměstnání, což jsem já neudělal. Že podmínky nejsou ve všem podle jeho představ je druhá věc, vzhledem k nízké nezaměstnanosti asi nebude problém najít práci jinde.
Zrovna řidič autobusu se mzdou ± na úrovni mediánu v ČR asi nebude muset úplně brát, co je:
https://www.finance.cz/519126-prumerna-mzda-2019-cr-eu-nemecko-rakousko/
https://cz.indeed.com/salaries/řidič-autobusu-SalariesPokud by na tom pan stěžovatel na tom byl s pracovními vyhlídkami opravdu tak špatně, jak naznačujete, je otázka, proč vlastně podal stížnost a dobrovolně se tak zařadil mezi první při případném propouštění nebo škrtání odměn. Možná to bude tím, že má i další možnosti, kde pracovat.
Operátoři na zakonzervovaném trhu jsou poněkud jiná kategorie…
-
czhunter (neregistrovaný)
Ač je jasné (asi všem kromě ICOMu) že nelze nikoho nutit mít účet u konkrétní banky, tak argument použitý v úvodu:'
"Pan Michal ale měl již dávno fungující běžný účet založený u jiné banky. A zcela pochopitelně na něj měl navázanou řadu trvalých plateb, měl u této banky hypoteční úvěr a další závazky.
Odcházet od této banky k jiné, kterou mu vybral zaměstnavatel, by tak pro něj znamenalo velkou administrativní, finanční i časovou zátěž."
není pravdivý (respektive si hraje na mnohem vyšší důležitost než ve skutečnosti má)
Banky nevyžadují monogamní vztah, takže si pochopitelně mohl účet u KB (vedený zdarma, 6kč za odchozí platbu myslím) zřídit a ten původní si nechat.
Administrativní, finanční a časová zátěž by to byla spíš malá (anebo je přinejmenším irelevantní zmiňovat, co vše má navázáno na starém účtu, protože na tom, vůbec nezáleží - záleží jen na času na zřízení účtu a platbě 6kč měsíčně). -
dan8 (neregistrovaný)
No už jen ty peníze každý měsíc ručně přeposílat na jiný účet by byla otrava. Pořád to hlídat a když zapomeneš, tak můžeš mít na účtu málo peněz na zaplacení nebankovní půjčky a už se vezeš. A automaticky by to asi nešlo, když pokaždé přijde jiná částka. Prostě nesmyslný požadavek od zaměstnavatele.
-
Petr (neregistrovaný)
Naopak mít účet u KB jen kvůli výplatě a většinu penez si přeposílat na svůj hlavní účet je v pohodě (pokud pán nejede finančně nadoraz).
Když mi chodí výplata k 15. dnu v měsíci ve výši 35.000 až 40.000 (dle počtu dnů odježděných kilometrů, ..., ...), prostě si v KB nastavím trvalý příkaz třeba na 17. dne v měsíci, na převod částky 35.000,- na svůj účet a je klid. To co u KB z konkrétní výplaty zbyde, můžu brát jako spoření :) -
Hexer (neregistrovaný)
Ja si pamatuju ze jednou pobidka od banky prisla. Neco ve stylu "nabidnete zvyhodneny ucet svym zamestnancum" a zaroven zamestnavatel z toho mel vyhodu vedeni firemniho uctu zdarma (lepsi sazby a mozna i nejake bezurocne obdobi nebo nejakou formu kontokorentu?).
Zajimalo by me jestli firma plati tak dobre, ze se vyplati zamestnanci podepsat "nevyhodnou" smlouvu. V dnesni dobe kdy jsou ucty vesmes zdarma to asi postrada smysl nejak resit (automaticky prevod vyplaty z uctu A do B neni problem) ale i tak v tom jejim chovani (te firmy) citim pachut arogance, povysenosti a neprofesionality.
A jeste me tak napada, ze kdyz se tahle podminka objevila az pri podpisu smlouvy jestli to vlastne neni natlak z pozice silnejsiho (preci jen uz jste nejspis nekde museli dat vypoved a najednou je pred vas postavena "nevyhodna" smlouva)
-
rytíř Hron (neregistrovaný)
Mohu jenom potvrdit popisované nátlakové jednání firmy ICOM transport Jihlava. Její vedení takto tvrdě postupovalo nejen vůči novým zaměstnancům, ale především vůči dlouholetým pracovníkům ČSAD Ústí nad Orlicí, v době když se v něm ICOM stal majoritním akcionářem. Pokud se někdo nechtěl okamžitě podrobit nevybíravým praktikám Kratochvíla /m.j. omilostněn ve své trestní kauze prezidentem Klausem/, např. proto, že měl již dlouho svůj účet u jiné než Komerční banky, okamžitě to poznal na výši prémií.
Rozhodně se nejednalo o žádné dobrovolné dohody, ale o nepřípustný nátlak. -
Obávám se, že jste to pochopil naprosto přesně. Hlavní problém je v tom, že je-li zaměstnavatel v pozici toho, kdo si může vybírat, a zaměstnanec v pozici toho, kdo je nucen brát co je, zaměstnanci většinou nezbyde než přistoupit na takovou absurdní "domluvu" a tím vlastně posvětit zaměstnavateli jeho šikanu.
-
Komerční banka má účty zdarma při splnění podmínek (např. TOP nabídka je zdarma při obratu 100 000 Kč, v "ceně" je platební karta, tuzemské převody. cestovní pojištění a výběry v tuzemsku i v zahraničí).
Do systému okamžitých plateb nejsou zapojeny všechny banky (není to povinnost). Aby okamžitá platba fungovala, musí být v systému jak odesílací tak přijímací banka.
-
Malý had (neregistrovaný)
osobně bych v tomhle problém neviděl.Pokud je pro mne taková práce zajímavá,tak zaměstnavateli vyhovím a dám si trvalý příkaz k převodu nějaké částky blízké výši výplaty na svůj původní účet. Nějaký poplatek za vedení druhého účtu budu považovat za nutné zlo odvedené práci,která mne zajímá.
-
hejkal (neregistrovaný)
vzhledem k tomu, že se jedná o Icom transport, tak se nedivím ničemu. Týhle firmě se vyhnout obloukem, jako zaměstnání poslední štace, když už by nebrali fakt nikde. Je to tam jedna vyjebávka za druhou. Kratochvílovic rodina, to je zaměstnavatel jedna radost. Zajímalo by mě jak to dopadlo s tím Inspektorátem.
-
Z (neregistrovaný)
Já bych na to přistoupil. Zřídil bych si dle smlouvy účet u KB, ale výplatu bych si stejně nechával posílat na svoje stávající konto a nazdar... Neviděli jsme celou smlouvu, ale pokud byla zmínka o účtech jen v tom jednom odstavci, tak bych takto po česku s přitroublým zaměstnavatelem vyběhl... A kdybych chtěl mít úplný klid, tak by mi tam posílal ty prachy, které by obratem odešly na mojí banku.. 6ádný stres.
-
pokud by se mi něco takového stalo, jako že nestalo, tak "budoucí" zaměstnavatel narazí. Toto bych si líbil nenechal. Je mi úplně jedno, jaký vztah mají s bankou, ale jestli se nepletu, tak dle zákona musí být mezi bankovní převod uskutečněn do 1 pracovního dne (v praxi to začíná být opravdu do pár minut). Takže bych s tím nesouhlasil a klidně podepsal smlouvu, ale zároveň bych ji uveřejnil a kontaktoval právníka. Tyhle neomalenosti se snad mohou stát jen v čechystánu... ;-(
