Vlákno názorů k článku Může se zaměstnanec, byť odborník, postavit názoru svého zaměstnavatele? od LGF - Asi jsem blby na pravnicke formality, ale ve...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 11. 2011 9:13

    LGF (neregistrovaný)

    Asi jsem blby na pravnicke formality, ale ve shrnuti bych se rad dozvedel jestli mam uposlechnout zamestnavateluv rozkaz byt je v rozporu s jinym zakonem, ci ho musim uposlechnout a nasledne si stezovat. Pac opsanim pravnickych pasazi neberu jako shrnuti ( JA JIM NEROZUMIM )
    Dekuji za dovetek

  • 25. 11. 2011 9:46

    Autor článku (neregistrovaný)

    Shrnutí významu judikátu v právních větách spočívá a musí spočívat z povahy věci a v souladu s obvyklou praxí ve výběru klíčových vět obsažených v textu rozhodnutí (shrnutí judikátu v právních větách je jakousi koncentrovanou podobou judikátu). Ačkoliv samozřejmě nelze vyloučit určitou úpravu textu, zásadně se to nedělá. (Pouze pro čtenáře judikáty vzešlé z případů řešených podle předchozí právní úpravy "aktualizuji" tak, že uvádím odkazy na aktuální (platnou a účinnou) právní úpravu, pak je většinou neuvádím "z rozhodnutí", ale dodávám "podle rozhodnutí".) Ještě tedy pro vás dodám něco, co v judikátu obsaženo není, a proto nebylo důvodu se tím zabývat, ale může vám to pomoci k zasazení judikátu do širších souvislostí praxe, a tedy pochopení jeho významu, včetně shrnutí: Dispozitivní (podpůrné, supletivní) právní normy jsou normy, které jsou relativně nezávazné, použijí se pouze v těch případech, kdy si účastníci své vztahy sami neupraví jinak, např. smluvně, nebo si je upraví jen částečně, ponechávají tedy účastníkům (právních) vztahů volnost, aby si danou skutkovou podstatu (případ) upravili autonomně, stanou se závaznými až tehdy, jestliže si účastníci vztah neupraví nebo upraví neúplně. Na závěrečném shrnutí však nemám co měnit.

  • 25. 11. 2011 12:13

    Jan Slanina

    Cituji:
    "Jestliže o výkladu právního předpisu vznikne pochybnost a zaměstnavatel právní předpis vyloží, je zaměstnanec povinen takový pokyn splnit. Jinak řečeno, v rozporu s právními předpisy může z tohoto pohledu být jen pokyn, který je v rozporu s kogentním ustanovením právního předpisu."

    Co když si zaměstnavatel určitým způsobem vyloží kogentní ustanovení právního předpisu?
    Příklad: podle § 196a odst. 3 ObchZ musí uzavření určitých smluv předcházet znalecký posudek, ale podle § 196a odst. 4 ObchZ jsou vyjmuty smlouvy v rámci běžného obchodního styku.

    Ustanovení zjevně kogentní, takže prostor pro odmítnutí by být měl, ale prostor pro výklad, co je běžný obchodní styk, je široký. Má zaměstnanec právo odmítnout realizovat pokyn zaměstnavatele, který podle zaměstnancova názoru porušuje § 196a odst. 3 ObchZ, protože podmínky výjimky podle § 196a odst. 4 ObchZ nejsou podle názoru zaměstnance splněny?

  • 27. 11. 2011 14:05

    abenes (neregistrovaný)

    nooooo to jste to teda vysvětlil :)) Počteníčko jedna báseň!

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).