Od roku 2021 má vstoupit v platnost novela zákona o daních z příjmů, která umožní, aby zaměstnanci mohli dostávat kromě stravenek peníze. Současný návrh zákona počítá s tím, že zaměstnavatelé obdrží stravenkový paušál, díky němuž budou moci vedle závodního stravování a stravenek poskytovat daňové zvýhodnění stravování také přímo v penězích. Příspěvek na stravování osvobozený od daní a pojistných by tak mohli využít i zaměstnanci, co na něj dnes nemají nárok.
Ministerstvo financí zmiňuje jako hlavní výhody zavedení paušálu snížení nároků na administrativu zaměstnavatelům a podnikatelům, kteří stravenky odebírají. Současně jim odpadnou náklady na poplatky a provize se stravenkami spojené.
Zdůrazňuji, že stravenky nerušíme. Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům jednodušší a levnější alternativu, díky které si budou moct příspěvek na stravování dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci. Nově tak příspěvek bude moci čerpat až milion zaměstnanců. Bude přitom na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli tuto možnost využije, nebo zůstane u dnešního zajetého modelu,
říká Alena Schillerová, ministryně financí.
Paušál stát vyjde na 21,4 miliardy
Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávu hlavně pro stravenkové firmy. Proti zavedení stravenkového paušálu se ale postavila také Unie zaměstnavatelských svazů ČR, která si na ekonomický dopad opatření nechala zpracovat studii auditorskou firmou Grant Thornton. Ta uvádí, že případné zavedení paušálu státní rozpočet vyjde na 21,4 miliardy Kč, což je mnohem více, než uvádí ministerstvo financí. Ministryně financí totiž prohlásila, že stravenkový paušál připraví státní pokladnu o maximálně dvě miliardy Kč.
Proti tomu se však ohradila i Asociace provozovatelů poukázkových systémů (stravenek), podle které vyjde zavedení paušálu na sedm miliard ročně. Ztráta má být způsobena denním vyplácením paušálu zhruba jednomu milionu zaměstnanců, kteří systém podpory stravování zatím nevyužívají. Chybějící peníze ve státní pokladně ale nakonec bude muset někdo zaplatit. Současný stravenkový systém však také není ideálním řešením.
Stravenky mají řadu nevýhod
Kritici stravenek zmiňují, že stravenkářské společnosti mají na českém trhu oligopolní postavení a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně vyvádějí do zahraničí. Vývojem během let prošly i samotné stravenky. Původně sloužily jen pro odběr teplého jídla, později však byla tato podmínka ze zákona vypuštěna a některé stravenky platí i pro nákup potravin. V souladu s podmínkami daňových úlev je jejich využití omezeno na nákup potravin a vylučují jejich využití k nákupu alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků.
Stravenkové firmy tak v současnosti žijí v zásadě z provizí, které získají od provozovatelů obchodů jako Billa, Albert, Coop či večerek a pochopitelně restaurací, jež poukazy na jídlo přijímají. Další nevýhodou je, že v praxi není snadné získat za stravenku zpět hotovost. (U pokladny vám zpravidla vrátí částku do 5 či 10 Kč.) S nástupem elektronických stravenek sice tato nevýhoda odpadá, nicméně e-stravenky využívá jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací.
Vydavatelé stravenek
| Vydavatelé stravenek | Obchodní označení |
|---|---|
| Edenred CZ | Ticket Restaurant |
| Lidl stravenky | Naše stravenka |
| Up Česká republika | Chèque Déjeuner |
| Sodexo Pass ČR | Gastro Pass |
Zaměstnavatelům má přinést snížení nákladů a administrativy
Původním cílem zavedení daňového zvýhodnění byla podpora závodního stravování. Avšak tuto možnost má v současnosti pouze necelá polovina zaměstnanců (zhruba 1,8 ze 4,3 milionu). Dalších téměř 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů dostává stravenky. Nějakou formu podpory stravování v tuto chvíli využívají zhruba tři miliony zaměstnanců. Zbývající 1 milion zaměstnanců tento benefit nevyužívá.
Byznys s provizemi
Stravenkové společnosti žijí hlavně z provizí. Provizi si účtují za prodej stravenek (výjimkou jsou Lidl stravenky) i za jejich akceptaci.
Mnoho malých zaměstnavatelů od stravenek odrazuje příliš složitá administrativa a vysoké poplatky, které by museli odvádět stravenkářským firmám. V případě, že budou moci zaměstnancům dávat příspěvek na stravování v penězích, obojímu se vyhnou. Změnu současného systému chtějí hlavně provozovatelé hospod a restaurací, kteří dnes stravenkářským společnostem platí na úkor svého zisku vysoké provize, často ve výši 5 až 7 %. Stravenkový paušál má stravovacím zařízením od těchto nákladů ulevit.
Z pohledu českých obchodníků je to významný krok k ulehčení situace malých prodejen, které musely při akceptaci stravenek odvádět nemravné provize vydavatelům poukázek a nést i další související náklady a komplikace. Rovněž postupné snížení administrativy s tím spojené je pro obchodníky významnou úlevou,
podotýká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Stravenky nebere až třetina restaurací
Se zavedením stravenkového paušálu souhlasí například Asociace hotelů a restaurací a Asociace českého tradičního obchodu a také velká většina členů Hospodářské komory. Podle jejího průzkumu jsou téměř 3/4 firem pro zavedení stravenkového paušálu. Dále z něj vyplývá, že současný systém vyhovuje jen 7 % respondentů, a to bez ohledu na velikost firmy. Příjemci stravenek, tedy obchodníci nebo restaurace, si pak od této novinky slibují také to, že nebudou muset stravenkovým společnostem platit provize ze stravenek nebo čekat na jejich proplacení,
upřesňuje Tomáš Vrbík, tajemník Úřadu Hospodářské komory.
Podobně se na stravenkový systém dívají také tuzemské restaurace. Podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací skoro třetina restaurací stravenky vůbec nepřijímá. Navíc až 70 % z těch, kteří stravenky přijímají, se domnívá, že by jim zavedení peněžní alternativy
stravenek nepřineslo úbytek hostů. Ve skutečnosti představují tržby za papírové stravenky jen 15 % celkových tržeb restaurací.
Zavedení zaměstnaneckých paušálů na stravu podporujeme. Mimo jiné by přinesly rozšíření konkurenčního prostředí pro vydavatele stravenek, kteří zatím prakticky konkurenci nečelí, a tudíž si diktují podmínky na trhu. Stravenky přináší nemalou časovou, finanční, ale také administrativní zátěž pro provozovatele restaurací. Zaměstnanecké paušály na stravu by byly i z tohoto pohledu přínosem,
dodává Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.
