„Takže by jste začali řešit poplatek ......
Tento článek je svědectvím úpadku našeho školství - hrubé chyby, které by neměl udělat žák základní školy - se vyskytují v článku několikrát. Doporučuji autorovi článku, aby se vrátil do lavic základní školy. Případně nastudovat informace na internetu viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=575&dotaz=bychom
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste)
Milostivá, co vás tak bere? Vždyť váš předřečník nenapsal nic, co by nebyla pravda! Ale pokud podle vás každý, kdo v ZŠ nepochopil, jak se tvoří podmiňovací způsob slovesný, trpí poruchou učení, tak je to s naším národem dost nahnuté, protože formulace "by jsem, by jste" atd. čtu v kdejakém novinářském článku, o diskusích pod nimi ani nemluvě. Víte, ZŠ jsem ukončil před více jak čtyřiceti lety. Tehdy, když jsme něco nepochopopili, tak jsme byli blbí. Dneska, když ve škole někdo něco nechápe, tak má hned nějakou poruchu. Není to nějaké divné, co?
Termín byrokracie bych zaměnila za buzeraci. Tato situace povede pronajímatele k tomu, že starším lidem, nemocným, těhotným aj., budou odmítat pronájem bytu. A pro samotné pronajímatele to bude jen další zátěž. Zajímavé, za odvoz odpadků musí za všechny nájemníky platit majitel, pokud mají trvalý pobyt jinde a ti tam platí aniž by odpadky ukládali, to nikomu nevadí a najednou budou buzerovat majitele nemovitostí ještě takhle? Nejenže, když natrefíte na špatného a nezodpovědného nájemce, který neplatí a ještě uteče, že Vám vznikne škoda, ale ještě za každý den jeho pronájmu budete platit? Kdo tohle vymýšlí? A proč? To nemáme jiné problémy k řešení, že už uměle vytváříme problémy, tam, kde jich je i tak až nad hlavu?
Po dlouhém váhání, jestli vůbec na tuhle diskuzi o chybách reagovat,reaguji. Je zajímavé, kolik lidí řeší kvalitu školství dle takového parametru jako pravopis. A jak se zaměřujeme na nedostatky, na chyby, jako poruchy učení, aby jsme (úmyslně, viz dále) omluvili chyby ve školních výsledcích. Učíme se jen s mírnými změnami tak, jak za Marie Terezie. Doporučuji např. knihu Pravidla mozku od Mediny, co vše je ve většině škol špatně. Učíme se nevyčnívat, znát od všechno trochu. Zaměří se na to, co se dá snadno hodnotit, co neumíme, místo toho, abychom se zaměřili na to, co nám jde. Učíme se nevystupovat z davu, nebýt kreativní. Dle toho jak daný člověk umí napsat y/i, mně/mě, jak se obleče, jak mluví, se hodnotí jeho schopnosti i v jiných oblastech i dál. Za mě je to smutné.
Stručně: Když mám náladu, úmyslně píši, jak mi to víc dává smysl, především by jsme, by jste apod. Ve většině případů kašlu na to, jak to napíšu, jestli dle aktuálně platných pravidel nebo logicky – a můj osobní korektor pro Měšec ze mě šílí ;) Zřejmě neměl svůj den nebo jsem na něj příliš tlačil časově. Snažil jsem se dodat to důležité, co nejdříve, aby pronajímatelé znali rizika ukončení nájemní smlouvy do dvou měsíců a mohli tomu přizpůsobit své jednání, dohody.
Vím, že to může být pro vás šok, ale přestože aktuální pravidla znám, nemám potřebu se řídit aktuálními pravidly českého pravopisu. Ať už těmi, která jsou dle mě smysluplná, nebo těch, která jsou nelogická. Nepokládám je za důležitá, pokud lidé chápou, co jsem napsal.
Konkrétně výrazy „bychom“ apod. považuji za zbytnou výjimku v pravidlech. A přiznám se, že ve svých osobních textech už delší dobu se přeučuji na to psát aktuálně nespisovné výrazy „aby jste“, protože pravopis českého jazyka je z dlouhodobého hlediska dán tím, co je skutečně používáno. Takže přispívám malou trochou k tomu, aby se předpověď Karla Olivy (jeden z ředitelů Ústavu pro jazyk český) splnila co nejdříve:
Karel Oliva: V brzké budoucnosti velmi pravděpodobně ne, a předpokládám, že konkrétně pro tvar "bysme" ani v té vzdálenější, alespoň pokud jde o psanou podobu jazyka. Jde o to, že tvar vyslovovaný "bysme" je vlastně jakousi náhradou spisovného, ale z hlediska systému dnes už podivného tvaru "bychom". Vlastně jde o systémové vyrovnání s tvary jako "přišli jsme", "viděli jsme", čili pokud dojde k takové změně kodifikace, velmi pravděpodobně bude zavedena podoba "by jsme". Tomu ostatně odpovídá i vysoká přijatelnost příkladové věty "Tento krok jsme podnikli proto, aby i vy jste se mohli zúčastnit naší ankety" - v ní jednak není spisovné "abyste" a jednak je v ní ten tvar "aby jste" roztržen na dvě části slovy "i vy", přesto ta věta zní na první poslech docela dobře, myslím. Protože předpokládám, že změna kodifikace by musela proběhnout pro oba tvary najednou (a možná i pro více tvarů, např. pro "abych" - "aby jsem", což je dnes ovšem stále stěží přijatelné), jsem přesvědčen o tom, že by tedy v té vzdálenější budoucnosti, o níž zde mluvíme, bylo kodifikováno spíše "by jsme".
https://www.idnes.cz/zpravy/odpovedi/reditel-ustavu-pro-jazyk-cesky-karel-oliva.O150914_065150_455_zt
Jsem tedy tomu rád, že „formulace "by jsem, by jste" atd. čtu v kdejakém novinářském článku, o diskusích pod nimi ani nemluvě.“ S trochou štěstí se pravidla českého pravopisu změní i v této otázce a pak to budou ti, co píšou bychom, psát s „chybou“. Nebo konečně lidé přestanou věnovat neskutečné úsilí pravopisu, oprostí se od něj, a místo něho se budou věnovat něčemu smysluplnějšímu. Což bude pro Grammar nazi „šílená“ doba.
Nicméně přiznám se, že nebylo mým úmyslem tuhle řekněme akademickou/futuristickou diskuzi přenášet na Měšec. Jen pro možné zájemce jsem se pokusil vysvětlit důvod, proč v textu jsou výrazy by jsme nebo jiné chyby.
Na právníka přes správní právo.
Popř. komunikoval bych s obecním úřadem datovkou, abych to od nich měl písemně. Něco ve stylu, dle zákona č. 565/1990 Sb. v aktuálním znění nejsem dle poplatníkem poplatku, nicméně ubytovatel ho po mně chhce (s odkazem na vás?).
A s touto odpovědí se obrátit se stížností na nadřízený orgán (kraj?).