A proč teda nejdete dělat jinam? Já bych za 7000 „až na čtyři dílky“ pracoval, jen pokud bych byl úplně hloupý nebo neschopný. Naučte se třeba anglicky (ve Vašem kraji možná raději německy nebo rusky), zkuste si trochu zlepšit kvalifikaci a jděte pracovat jinam. Jsem z Prahy a je mi jasné, že v regionech je situace o hodně horší, ale když se budete trochu snažit, tak seženete lepší místo i tam. A nebo s tím nic nedělejte, ale to asi budete do konce života makat za 7000 „až na čtyři dílky“.
Zdravím s hloupostí to nemá co do činění. Prostě nové lepší místo seženete, až někdo jiný umře a Vy máte v té firmě známého, který Vás tam dotlačí. Zde u nás pokud je Vám přes 50 let tak nemají moc zájem, zajímají je spíš důchodci, kteří jsou skoro všude alespoň na brigádách. To je má zkušenost s hledáním práce na Ašsku.
Ps: Jít za prací dost dobře nejde, co s domem, nikdo nemá na to, aby ho koupil.Jsme doma čtyři a z toho jen dva mají špatně placenou práci. Dík aspoň za ní.
No, nevim. Mě se to furt nějak nezdá, ale nechci dělat chytrého, je fakt, že jsem z Prahy, jsem programátor, pořád ještě relativně mladý, tak je to určitě o něčem jiném. Loni v době krize mě vyhodili, místo jsem hledal skoro 1 měsíc, před 6 lety se mi stalo totéž a místo jsem hledal 2 dny, tak mi je jasné, že v podobném poměru se to hledání práce zhorší i v jiných regionech a oborech.
Jste z Prahy, mladý a programátor. To mluví za všechno.
Kolegovi řekli v Praze, že jako programátor je pro ně ve 38 letech už „starý“. Jenže všichni nemůžou být věčně mladí a bydlet jen v Praze, víte?
V regionech a u starších lidí je situace opravdu, ale opravdu o něčem jiném. Pokud přijde o práci i VŠ, maká v provozu jako dělňas a je rád, že to nějak doklepe do důchodu.
Ale já si uvědomuju, že starý člověk v malém městě, který celý život třeba šil kapesníky nebo foukal sklo, to má s prací mnohem těžší než já. Akorát si myslím, že pokud se k tomu postaví tak, že chce „to nějak doklepat do důchodu“, místo toho, aby si stanovil nějaký cíl (třeba udělat si z přízemí svého vesnického baráku ubytovnu nebo naučit se třeba jazyk a zkusit získat lepší práci, …), tak si to dělá v práci a konec konců i životě mnohem horší především sám.
Máte ještě takové naivňoučké názory. Nicméně je fakt, že existují jen dvě možnosti – buď aktivně měnit podmínky svého života (jak navrhujete) nebo ty stávající prostě přijmout (protože třeba nemám na to, abych svůj život významným způsobem změnil). Vše ostatní vede jenom k pocitům nenaplnění a nespokojenosti.
Ono taky záleží na tom, co člověk může nabídnout. Já budu v dohledné době měnit zaměstnání (po téměř deseti letech, co v něm jsem) a nemusel jsem si práci nijak aktivně hledat, v podstatě se mi nezávisle na sobě soustředily samy od sebe tři nabídky a přemýšlím, jestli změnu vůbec provedu nebo zůstanu v současném zaměstnání. Mám jenom střední školu s maturitou, z jazyků umím pouze pasivně anglicky, a to ještě jenom čtení textu, na druhou stranu si myslím, že jako zaměstnanec jsem ve svém oboru vcelku úspěšný a jak můj současný, tak i potencionální zaměstnavatelé jsou si toho v podstatě vědomi. Netvrdím, že jsem pro zaměstnavatele nenahraditelný, to není téměř nikdo, na druhou stranu jsem hůře nahraditelný, než někteří jiní. V současnosti mám plat přibližující se republikovému průměru (v našem kraji i okrese je to lehce nadprůměrný plat). Ano, není to z pohledu programátora z Prahy moc, na druhou stranu je nutné brát plat a životní náklady z pohledu místních podmínek a toho, že pokud mám v porovnání s okolím plat lehce nadprůměrný, tak ani toho průměru přibližně 2/3 lidí nedosahují. Proč to všechno píši – člověk nemusí být zrovna programátor, vysokoškolák, případně bydlet v Praze (jsem ze severovýchodu Moravy), aby měl možnost výběru, byť se to pochopitelně s nabídkami třeba programátorů v Praze nedá srovnávat.
V podstate jenom na bydleni ???
To teda opravdu jenom v podstate. Krome bydleni jsou to mnohem vyssi ceny potravin, nejenom v obchodech ale predevsim v restauracich i „zavodkach“, mnohem vyssi naklady na mnohem castejsi dopravu, naklady na cas ztraceny neustalym cekanim na venkovany zavalenych uradech, ve zdravotnickych zarizenich a podobne, mnohem vyssi naklady na obleceni a to jsem jenom zacal.
Není mi jasné, jestli dle příspěvků láce patří (vyjma bydlení) do Prahy nebo na venkov. Osobně při svých návštěvách Prahy proklínám, že soudruzi výzkumníci z Mladé Boleslavi opomenuli u svých řadových výkřiků techniky na kufr. Ceny potravin v řetězcích oproti venkovu i poloviční (netvrddím, že u všeho), zrovna tak jídlo v restauracích (nemyslím tím Zlatý kříž).
Řada obchodů má mutaci letáku pro tu kterou prodejnu a když srovnáte ceny pro Prahu a pro venkov, nestačíte se divit. Ale to už bývalo za socíku, že v Praze byly mzdy vyšší a dalo se tam běžně sehnat to, co jinde v Tuzexu nebo pod pultem.
Skutečně v podstatě jenom na bydlení. Když se podíváte na letáky supermarketů, tak ceny jsou téměř totožné. Pokud kupujete oblečení ve velkých oděvních řetězcích, ceny jsou opět téměř totožné. Jasně, pokud si zajdete do butiku na Václavském náměstí, dá se zcela jistě předpokládat, že stejné oblečení bude vzhledem k režijním nákladům na jiné úrovni, než třeba ve Znojmě. Co se poledních menu týče, cena je zhruba o nějakých 25 Kč vyšší, než u nás. Je to možná paradox, ale když jedu do Brna, tak cena tamních poledních menu v centru je buď ve stejné cenové hladině nebo i levnější, než u nás na maloměstě. Co se nákladů na dopravu týče, nemůžu soudit, ale nemyslím si, že by byly až tak enormě velké. Co se zdravotnictví týče, možná čekáte kvůli venkovanům, já zase jezdím k odbornému lékaři přibližně 30 km daleko, takže vyšetřením strávím celé dopoledne. Myslím, že i v tomhle jsme si kvit.
Vyssi naklady na obleceni v Praze nejsou ani nahodou. V Praze ziju a taky travim cas v Opave a Ostrave a Brne. Ano odpoledni menu jsou tady cca o 10 Kc vyssi. Mozna nektere dalsi sluzby (bowlning a jine volnocase aktivity). Ale to jsou veci dost dobre zbytne. Jidlo v supermarketu je v Praze levnejsi, taky je tu vyrazne vetsi konkurence. Sam mam ve vzdalenosti deseti minut chuze od bydliste dva hypermarkety a ctyri supermarkety + dva Lidly.
Ale pokud chodite nakupovat k vetnamcum (to neni rasizmus, jenom konstatovani faktu, ze v Praze je spousta obchudku s potravinama provozovanych vetnamci) tak tam je cena potravin dvojnasobna.
Jeste jsou tu drazsi zubari, protoze je dost tezke sehnat takoveho ktery by nabiral pacienty a pritom lecil na pojistovnu (oni treba neco na pojistovnu delaji, ale treba vubec nemaji hrazene plomby).
Nicmene pokud chcete zit v Praze, tak jedine co je nutne drazsi je bydleni, vsechno ostatni se da zaridit tak, aby to drazsi nebylo. Kdyz srovnam sve zivotni naklady (ja, zena a dite) s kamardy z Ostravy tak je mame v podstate totozne, protoze maji drazsi jidlo.a ja zase bydleni.
Zdravím všechny diskutující, Někteří z vás vůbec nemají ani tucha co naše vláda dovolila dělat firmám s lidmi. U nás to funguje jednoduše , pracujete jak nejlíp umíte, po době ale firma se převede dostane, nové jméno a nové IČO a vy pracujete dále pod jiným firemním jménem. Mezi přestupem do té samé, ale jinak se jmenující firmy nás všechny nahlásily na PRACOVNÍ ŮŘAD-proč protože ta nově se jmenující firma má nárok na peníze za každého zaměstnaného (zlodějna)na dobu několika měsíců. Čas plyne a oni nás teď vyhodili úplně a zase se přejmenovali . Nabrali nové lidi z Bulharska. To asi v Praze není. Mě je 50 let ,seřizovač a teď bych vzal třeba úklid města – nejde to mají plno-co teď poraďte.