Tohle není tak úplně pravda, když si vyměníte peníze tady: http://www.camfexgroup.com/cz/kurzy_men/ je to většinou tak o 2% levnější, než platit kartou. Samozřejmě platba kartou je jednodušší, ale pokud vím, že např. pronájem apartmánu budu muset zaplatit v hotovosti, dá se trochu ušetřit.
Tak nevím, jak vypadají, ale je to celkem standardní směnárna a kurzy opravdu mají nejpříznivější, jak jsem si za ta léta, co u nich čas od času něco vyměním, vyzkoušel. Nevím, jaké objemy měníte, ale částky na dovolenou, to myslím není problém.
Pokud si najdete jakoukoli SOLIDNI smenarnu a vymenite si penize doma, tak budete mit vzdy kurz o 1-2 % lepsi nez kdyz zaplatite v zahranici kartou. Na druhou stranu je karta pohodlnejsi a nemusite dopredu resit, kolik penez budete potrebovat.
Kurzy přepočtu při platbě kartou jsou výhodnější, ale jen ve vztahu k oficiálním kurzům našich nenasytných bank (a každá banka má svůj vlastní kurz + nezřídka i poplatky u hotovostních směn, které sice s velkými fanfárami hlavně v době dovolených odpouštějí, ale ušlý zisk z poplatků si vynahradí méně výhodnějším kurzem). Pokud měníte hotovost v některé z tuzemských soukromých směnáren, je to výhodnější než platba kartou. Kartu lze považovat za určitou pojistku, když vám dojde (nebo je ukradena) hotovost, ale plně bych na ni nespoléhala (v úvahu možno vzít i občasnou nefunkčnost sítě - i když ve vyspělých státech asi nebude tak častá jako u nás). Kromě toho, když ve vyspělé cizině platíte kartou, koukají na vás skrz prsty a postupují obezřetně - Česko je profláknuté podvody ..., takže někdy po vás chtějí pod záminkou nějaké nefunkčnosti cash, takže pokud nemáte vyměněno, musíte do bankomatu, a tam už poplatek je.
Pokud vám nevadí rozdíl koruna na €, tak samozřejmě není u plateb kartou co řešit. Ale v naší směnárně si za výhodnější kurz kupují € i zaměstnanci zdejší pobočky spořitelny, a to jak na drobné nákupy v příhraničí, tak i na dovolenou.
no nevim jaxe na platbu kartou může kdo dívat obezřetně, když si jí může online ověřit???? zřejmě máte zkušenost jen z chorvatska, kde platbu hotovostí vyžaduje každý kdo se nechce podělit se státem - jinak v civilizované evropě zkuste v hotelu vytáhnout 3000 EUR a jsem zvědav kdo bude obezřetný. vždyť na půlce pokladen v německu mají samolepku že naopak z bezpečnostních důvodů neberou 500 a větší bankovky.
Nevím, odkud máte tyto informace. V zahraničí jsem velmi často, a že by bylo Česko profláknuto podvody jsem nikde nezaznamenal. Spíš si myslím, že kecáte.
Kecáte možná vy. Jiříčku, jako i v jiných diskuzích.
Já jsem v cizině rovněž velmi často. Bydlím na hranicích a tak znám i nálady tamních obyvatel, které se k vám oficiální cestou přes Prahu těžko donesou. Pokud někde v cizině zavítají do prodejny Češi, tak se hned kolem nich shlukne personál a hlídá, aby něco nečmajzli. Zrovna tak při platbě kartou si obchodník není jistý, zda není kradená. A nevím, jak ostatní přispěvatelé, ale já mám na kartě vedle anglického textu také text v češtině a adresu banky v ČR, takže z karty lze jednozanečně určit, odkud je (pro oddTom). Máme hold nálepku nepoctivců.
Je to podobné, jako když u nás do obchodu přijde nějaká mamina v šátku s kupou dětí okolo (nechci být zcela konkrétní - mohlo by to vypadat rasisticky), hned také všichni zpozorní. A pokud by chtěl nějaký bulhar platit kartou, také mu bude věnována zvýšená pozornost. A jak my vnímáme některá etnika, tak zrovna tak nás vnímají ve vyspělém světě. A budou takto na nás koukat ještě hodně dlouho. Stačí, když se nepatrná část populace živí nekalým způsobem, a hned má negativní nálepku celý národ. Jak se my díváme se Rumuny, Albánce, Čečence a další národy? Taky od nich nejsou všichni mafiáni, přesto pohlížíme na všechny, jako kdyby jimi byli. A zrovna tak svět pohlíží i na nás.
A když to promítnu do podnikání - řada firem na svých vývozových artiklech nesmí uvádět, že je to vyrobené v ČR. Nemám tím na mysli práci ve mzdě. Buď je to vyrobené pod úplně cizí značkou mající regisrtraci ve vyspělém světě, nebo v rámci nějakého mezinárodního koncernu - a pak to nese informaci o původu z EU nebo ze země, kde má firma oficiální sídlo - byť může jít jen o kancelář. Podobně postupuje řada např. německých firem - tamní zákazník dá hodně na německý původ - zboží s čínským názvem a vyrobené v Číně by si nekoupil. Tak se výrobek opatří nálepkou vyrobené v D nebo EU a zákazník zjistí až doma, že je to vyrobené ne firmou XXX, ale pro firmu XXX.