Inflace není nic jiného, než vytisknutí nekrytých peněz a jejich vypuštění do oběhu centrální bankou (většinou formou "poskytnutí" jiným bankám, velkým finančním skupinám, vládě a dalším). Zvýšení cen je jenom přirozeným důsledkem stavu, kdy nevznikne žádné zboží nebo služby navíc a přitom na jejich nákup je více papírových peněz. Vydělává na tom ten, kdo se k novým penězům dostane jako první, prodělává ten poslední. Jednoduchý způsob jak sebrat lidem část jejich úspor. Složité teorie a grafy s tím nemají co dělat; slouží prakticky jenom na oblbnutí lidí, aby se o to nezajímali.
Podrobněji vysvětleno např. v dokumentu "Peníze v rukou státu"
http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_penize.pdf
Neni. Pokud mate konstantni objem penez, tak kdyz se nektere zdroje stavaji vzacnejsimi, tak zdrazuji, zatimco ostatni zlevnuji, protoze na ne neni dost penez.
Nicmene LI "zapomina" na jeden faktor a to je rust objemu vyrobenych prostredku (~HDP). Ve skutecnosti je inflace rozdilem mezi zmenou celkove penezni zasoby a rustem HDP.
Hm, to je vskutku zajímavý názor, jak vysvětlíte že v dobách kdy papírové peníze byly kryty zlatem tu také byla inflace. To jako někdo měl kámen mudrců a to zlato vyrobil ze železa?
Ano, pamatuji, že na starých bankovkách bylo "peníze jsou kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky Československé".
Jenže co to znamenalo? Bylo snad možné si přinést peníze do centrální banky a žádat jejich výměnu za x gramů zlata podle výše údajného krytí? Nebylo! Takže jaképak krytí zlatem?
Další případ bylo Španělsko a Portugalsko v 16. století. Tehdy došlo k inflaci skutečných zlatých peněz - jenže i ta byla způsobena jejich nadměrným "přílivem", vlivem rabování nového světa - prostě bylo najednou víc zlata, ale pořád stejně ostatních komodit, které za něj bylo možné koupit (především potravin).
Zlato není něco samospasitelného. Je to zboží, jako každé jiné a jeho cena může stoupat i klesat přesně podle nabídky a poptávky. Jeho množství v oběhu navíc neustále roste - za posledních 50 let ho bylo vytěženo více než za celou předešlou lidskou historii. Naštěstí stále stoupá jeho spotřeba (mimo jiné i díky rostoucí životní úrovni v Asii). I u zlata hrozí, že jednoho dne dojde ke splasknutí téhle bubliny (ať proto, že dosavadní těžba dokáže uspokojit poptávku, nebo třeba proto, že se najde nový, levnější způsob těžby nebo nová naleziště).
Presne. Nezapominal bych ani na klasickou fintu - snizovani obsahu zlata v mincich.
Dale v dobe hospodarske krize lide spis setri ("davaji zlataky do slamniku"), takze dochazi ke stahovani penez z obehu a deflaci a naopak kdyz se hospodarske pomery zlepsi, putuji tyto penize zas do obehu a dochazi k inflaci.
Ale tak samozřejmě že jste si mohl i za socialismu vyměnit peníze za zlato - byť ne třeba v centrální bance.
Jinak za socialismu patřila mezi "ostatní aktiva" bundesbanky zejména lidská práce a budovatelské nadšení - proto jste si taky kilometr za hranicema za celou výplatu nekoupil ani rohlík.
...směnitelnost za zlato znamená, že je možné peníze v pevném poměru směnit za zlato a to možné nebylo. Ano, bylo možné koupit zlaté šperky normálně v obchodě (zatížené "daní z luxusu") ale za nepoměrně vyšší cenu, než byla stanovena jako obsah zlata v měně.
O možnosti koupit tehdy surové zlato (v prutech) u nás nevím.
Kecáte capiny. V žádné zemi na světě a v žádném režimu není cena zlata pevná - proto si nemůžete ani směnit "peníze za zlato" v pevném poměru. Ostatně opuštění zlatého standardu bylo základem MMF.
Ale tady se nebavime o soucasnosti, ale obecne, respektive o minulosti. A napriklad dolary bylo mozne az do urcite doby vymenit za zlato nebo stribro v pevnem pomeru.
Americký dolar byl směnitelný za zlato v pevném poměru do roku 1971 a to v kurzu 35 USD za trojskou unci, i když jen pro zahraniční měnové instituce. (MMF vznikl 1946).