Pokud má dotyčný 28 500 Kč čistého a náklady na bydlení a většinu jídla 2000 Kč měsíčně, tak by neměl být problém aby si šetřil např. 15 000 Kč mesíčně. To dělá 180 000 Kč ročně. Pokud je mu 33 a pracuje např. od 26, tedy 7 let. Takže i když na počátku měl méně, takže zprůměrujeme úspory na např. 100 000 ročně, tak mohl mýt bez problémů naspořeno 700 000 Kč + stavební spoření, tedy 900 000 Kč. Při troše snahy klidně i přes milion. Takže při troše snahy by si mohl koupit byt za cash za další 2 roky. Pokud ale za těch 7 let ušetřil 100 000 kč, tak je zjevné že peníze vyhazoval za blbosti a na byt by nenašetřil nikdy.
Třeba si těch pár set tisíc půjčí, třeba se tam bude stěhovat s přítelkyní, které bude kolem 30 a nebude mít jen holý zadek a byt zařídí z jejích úspor či z nábytku z předchozího bytu. V každém případě pokud má někdo několik let příjem 28500 čistého, tedy cca 38500 hrubého, tedy cca 1,5 násobek průměrné mzdy !, tak by při minimálních životních nákladech jeho úspory měly dosahovat vysokých jednotek statisíc, nikoliv jednoho stotisíc.
Pokud se bude stehovat s pritelkyni, tak pravdepodobne o vsechno nakonec prijde :-) Tak pravi statistika.
Prijem 28500 cisteho (po zdaneni a zaplaceni "pojisteni" ?) neni stale zadny zazrak, pri zdejsich cenach. Z toho smysleneho clanku neni jasne, zda za ty 2000 Kc mesicne mel i "plnou ledničku včetně piva," nebo si toto platil extra.
Stejne tak z toho modeloveho prikladu neni jasne, zda bydli v najmu nebo je byt matky v osobnim vlastnictvi. Misto nesmyslne hypoteky by mel bud platit polovicni naklady na chod spolecne domacnosti plus vsechno dalsi vybaveni (nova lednicka a podobne) nebo si pronajmout maly byt.
Pokud se bude stěhovat s přítelkyní a byt bude jeho, tak přijde maximálně o ten nábytek.
1,5 násobek průměrné mzdy pro svobodného člověka, bez dětí a téměř bez nákladů na bydlení je zatraceně slušný příjem. V absolutních číslech to bude někde nad příjmem 80% lidí a v příjmu na hlavu ještě výše. Kolik by měl být ten zázrak ? 100 000, 200 000, 1 000 000 Kč čistého měsíčně ?
Pokud to byl příspěvek na bydlení, tak to bylo včetně plné ledničky. Zda i včetně piva je otázka, ale není to zásadní rozdíl.
Hlavním cílem nebylo snížit matce náklady, ale přinutit rozmazleného syna samostatnosti. K tomu větší platba domů nijak nepřispěje.
To neni vubec pravda. Dnes vas soud oholi na alimentech snadno, dite ani nemusi byt vase a nikdo to nezkouma.
Vzhledem k tomu ze vetsina zbozi je tu drazsi nez v Nemecku tak ten zazrak bych videl od 100 000 mesicne, ano.
To je zase dalsi pitomost. Drive bylo bezne ze spolu bydlela cela generace (jako dite jsme bydleli v jednom byte tri generace). Jediny problem vidim v tech nerovnych nakladech. Pokud si samostatnosti predstavuje to, ze mate misto jedne spolecne pracky a lednicky dve, tak to je opravdu usmevne.
Ale bavil ses, o bytu ne o výživným, to pak mluvíš neustále o něčem jiném, jenom abys dokázal pravdu za každou cenu i když oponent dokazuje každou tvoji "myšlenku" jako špatnou...
P.S. A dítě si musíš hlídat, zákon ti umožňuje zřeknout se otcovsví, ale to musíš podle starého myslím do roka života? Pak průměrného právníka dostaneš se stoho, ale když jsi blbej a věříš když miluješ a zapomeneš na příslovíá "zdrav každého pocestného...."
A proč ne, první měsíc bude v holobytě na matraci půjčené od matky... Další měsíc si z výplaty koupí postel. Další stůl a židli. Další pračku a ledničku. Další šatní skříň... A tak dále, přičemž pořadí lze měnit dle priorit. podstatné je, že byt se dá zařizovat postupně a jeho příjem je dost vysoký na to, aby tak mohl opravdu průběžně činit.