Druhý pilíř at si každý dělá sám jak chce a bez pomoci státu. Tim může kdykoliv přestat nebo spořit nepravidelně, jen když má na to peníze. S nástupem do důchodu neni dobré všechny akcie prodat, ale naopak s nástupem do důchodu musí být už 100% peněz v akciích. Jejich dividendy jsou ten druhý pilíř. A jestli bude inflace 2% ročně, tak dividendy mnohých firem rostou 5% až 10% ročně. To znamená příjem z dividend každých 7 až 10 let dvojnásobný. Některé firmy zvyšují dividendy 10% ročně a kdyby tak rostly dál, budou ve 38. roce dělat dividendy už 100% z dnešního vkladu. A děti nebo vnuci budou mít tolik dividend z akcií po mně, že nebudou muset nikdy pracovat. Sobci by chtěli dostávat první i druhý důchod jen sami a nenechat nic dětem. Jenže ty děti by měly zdědit ten druhý pilíř a děti dětí zrovna tak. To znamená akcie nejvetších a nejstarších podniků světa s nadprůměrnou dividendou, kterým neškodí konkurence, tedy nezkrachují tak jak Nokia nebo General Motors.
Nejsem si jist, zda s predrecnikem souhlasis nebo ho ironizujes. Pokud nekdo voli strategii, jakou navrhuje Bedja, tak ho propad cen akcii v podstate moc nezajima, ale zajimaji ho zisky podniku a z nich vyplacene dividendy, a ty obecne zas tak nepropadly.
Druha vec je ze ten polovicni propad je v podstate jen splasknuti kratkodobych ( ~ 5 let) bublin, pokud nekdo investoval pravidelne po 30 let, tak ma solidni rust i po zapocitani ztrat z tech peti let.
čísla výnosů po krizi lze najít v tomto článku pěkně shrnuté v tabulce: http://www.vhi.cz/index.php/blog-2/item/funguje-strategie-kup-a-drz-ve-21-stoleti.html
Krize je krizí především pro ty, co v panice či z nutnosti prodávají.