Celý obchodní model českých bank je nesmyslný od začátku. Banka, jako každá jiná společnost, usiluje o zisk. A toho primárně dosahuje tak, že otáčí vklady svých vkladatelů. Doba je taková, že peníze dávno nejsou kryty zlatem, dávno dokonce nemusí vůbec reálně existovat, člověk svoje peníze nemusí vůbec držet v ruce, aby ji měl. Peníze sloužily a slouží, mimo jiné, jako prostředek směny. A přesně k tomuto účelu používám banku třeba já. Směňuji peníze za služby a statky. Takže třeba chleba nechodím kupovat s kuřetem v ruce a nadějí, že se s prodejcem domluvím na směně. Stejně tak auto nebo byt jsem nevyměnil za stádo krav nebo osm velbloudů. Stačilo elegantně zadat bance pokyn k přesunu peněz.
Proč to takto složitě píšu? Protože se domnívám, že model "přijď a my se s tebou budeme bavit" nebo "obrať alespoň 20.000 a my ti dáme příchozí platby zdarma" je celý špatně. Viděl snad někdo někdy, aby v Albertovi nebo v autosalonu chtěli minimální obrat proto, abyste si mohli něco koupit? Ad absurdum jsou pak dohnané podmínky v případech, kdy učet lze elektronicky otevřít, ale zrušit jen osobně...
Internet a služby s ním spojené jsou rovnocenné všem ostatním způsobům komunikaci. Náš nový občanský zákoník už také rozeznává smluvní vztahy uzavřené jinak než osobním jednáním... Kde je tedy problém? Řeknu vám kde! Běžte do banky a chtějte nějakou blbost. Třeba jen nahlédnout na svůj účet. Budižte ujištěni, že odejdete s novým kontokorentem nebo kreditkou... Proto vás banky nutí chodit k nim osobně. Při osobním jednání totiž lépe podlehnete přesvědčovacím až manipulativním technikám a koupíte i služby, které nepotřebujete.
Důležité je ale pochopit, že banka prodává své služby a my je kupujeme. Je to vztah stejný jako koupě rohlíku nebo notebooku. Nikdo z nás si přece nekoupí rohlík za 30 korun jen proto, že se mu nechce do jiného obchodu... Tak proč to mnoho lidí činí s bankovnímu službami???
Každý obchodník má obecně právo si nastavit obchodní podmínky takové, jaké chce.
Banka Vám prostě říká "když použijete v dostatečném objemu určitou službu, jinou můžete mít zadarmo". To je stejné, jako když Vám supermarket dá, pokud nakoupíte zboží za X tisíc peněz, plyšáka zadarmo. Banka Vám klidně umožní mít účet bez obratu, ale pak holt nebudete mít zadarmo transakce.
Zřízení každého procesu obchodníka (zde banku) stojí nějaké peníze. Pokud někdo zadává pokyn ke zrušení účtu, musít to také proběhnout nějakým procesem. Proč by se banka měla namáhat s programováním a testováním procesu on-line zrušení účtu, když jí to nic nepřinese? Budete při výběru banky zohledňovat, jestli účet lze on-line zrušit, nebo se rozhodnete podle úplně jiných kritérií?
Jestli podléháte přesvědčovacím technikám, je to Váš problém. Naučte se jim nepodléhat.
Platbu za příchozí a odchozí transakce mají snad jen molochy typu ČS a jimi podobní, a jakkoliv toto obhajovat je zhovadilost prvního stupně. Největší srandou bylo (možná, že stále je) tuším 7 Kč za odchozí platbu do cizí banky, tohle prostě obhajovat nelze!!!!! Je to jen prasárna od ČS.
doby, kdy tady existovalo pár státních bank, které udržovaly pomyslný kartel, to znamená že tyhle parametry měly všechny účty.
Akorát se jinak jmenovala banka a ten účet, všechno to byl stejnej klump.
Sám si ještě pamatuju ze studijních let, že situace byla taková, že když jsem něco na účtě chtěl změnit, musel jsem jít odevzdat papírek do banky, případně na poštu. Případně poslat příkaz dopisem, ale to nebylo moc operativní. Přehled o platbách jsem měl jen z měsíčního výpisu anebo z konzultace na přepážce banky. A kdyby se mi to nelíbilo, moh jsem si tak akorát spořit do štrosoku :D
Myslím, že ještě velký množství lidí (pravděpodobně hodně přes 50%), kteří zažili minulou dobu, mají tyhle parametry zažraný v podvědomí, spoléhají se prostě na jistotu a nechtějí nic měnit. Ostatní dávno zběhli k novým bankám.