Názory k článku Lhát bance se nemusí vyplatit

Máte v článku chybu! Výpis z úvěrového registru už není zdarma. Platí se za něj i v případě, že jde o první výpis v daném roce částka od 100 korun. Upozorňoval jsem vás na to e-mailem, bez odezvy. Až se vrátíte z koupaliště, opravte si to.

Máte pravdu,

od minulého úterý 26. 7. platí novela zákona o ochraně osobních údajů, které umožňuje CBCB zpoplatňovat i první výpis v roce. Zpoplatněn je 100 Kč, pokud chcete expresní výpis, zaplatíte dvojnásobek.

Máte pravdu, na koupališti by si mi líbilo, zvláště když se podívám z okna. Bohužel internetové služby českých koupališť nejsou ještě na takové úrovni, aby bylo možné odpovídat na e-maily ze stínu slunečníku.

V každém případě Vám děkuji za informaci, která byla v článku opravena.

A navíc to "expresní" vyřízení je nový výmysl CBCB - dosud se všechny žásdosti podané osobně vyřizovaly na počkání, nyní za příplatek 100 Kč. Zajímavý způsob, jak promyšleně zdražit o 100%...

Mimochodem, novelizovaný zákon o ochraně osobních údajů říká:

"(3) Správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace."

Lze 200 Kč za pořízení výpisu o 5 stránkách, který nezabere víc než 10 minut neodborné práce, považovat za částku nepřevyšující náklady??

Nelze, ale spoléhají se přesně na to, jak to nakonec dopadne. K soudu to nikdo nedá a všichni poslušně zacvakají.

Dokud se naše dementní banky zajímají jen o zdaněný příjem, a ne o bonitu žadatele či jeho schopnost splácet - bude se lhát a podvádět o 107. Patnáct let po pádu doby temna jsou úvěroví blbečkové schopní vyhodnotit jedinou cifru: příjem přiznaný ke zdanění.
Že 99% prodnikatelů provádí daňovou optimalizaci, a jiným přeskupením výdajů mohou získat značné prostředky - nikdo není schopen analyzovat.
Že tisíce žadatelů mají těsně před koncem splácení čehosi, či dokonce již to dávno splatili ale ještě to ovlivnilo příjem za minulý rok - nikdo není schopen analyzovat.
Že žadatel s bonitním příjmem nemusí mít za dva měsíce práci, i když není ve výpovědní době - nikdo není schopen analyzovat.
Atd, atd, atd. Takže dokud se úvěráři chovají na úrovni matematiky první třídy obecné školy - jsou podváděni se stejnou invencí. A nikdy na to nepřijdou!!!

...vidím, že jsi asi právě nedostal v bance úvěr.? Jak by si posuzoval bonitu Ty? (úvěr se obvykle splácí z "volných" peněz, které Ti zbydou po zaplacení všech Tvých výdajů a po odečtení částky nutné alespoň na základní přežití - ovšem nedovedu si představit banku, která by financovala např. výstavbu RD, pokud by klientovi po úhradě splátky zůstalo tak akorát na suchý rohlík s meltou.)Jak jinak prokázat volné peníze, než čistým výdělkem? Tzv. "daňová optimalizace" je akorát šméčko na stát, který tohle díky neschopnosti parlamentu a úplatnosti úředníků umožňuje. Znám lidi co se diví, že jim nikdo nepůjčí, protože mají životní minimum, ale mají dům v řádech miliónů, kterým chtějí ručit. Ale banky obvykle nemají jako podnikatelskou činnost uvedenu činnost realitní a tak jim jde spíš o to aby byl úvěr splácen, než aby tzv. "realizovaly zástavu"...

A proč třeba někde chtějí do výdajů uvádět stavební spoření konkrétně ŽIBA u žádosti o kontokorent), které mně jednak může za rok skončit, nebo ho druhak můžu ukončit ihned, třeťak mám právě z tohoto stavebního spoření k dispozici finanční prostředky?

...to je od nich jasně blbost, protože by určitě měli rozlišovat to co platit MUSÍM a co ne (např. na takový spoření se můžu klidně vyfláknout a přestat ho platit a nic se neděje, zatímco když přestanu platit třeba výživný, leasing, nebo úvěr bývá zpravidla problém...)

Velmi se mýlíš. Já jsem úvěr dostal bez problémů, a to dokonce hned třikrát - a pokaždé jsem lhal jak cikán, a banka na to nepřišla; a všechny tři úvěry jsem taky bez problémů splatil.

Příklady dementních analýz:
1) Zaměstnanec měl za předchozí rok malé příjmy, nebo jako studující vůbec žádné příjmy. Letos má ale dobrou a pesrpektivní práci se slušným platem. To ale dement v bance nevidí - ten vidí jen předchozí rok.
2) Žadatel splácí úvěr, hypotéku, leasing, cosi. Tři, pět, devět let bez problémů splácí - zbývá mu ještě jedna-dvě-tři měsíční splátky. Takže pokud žadatel splatil 32x deset tisíc - je zřejmě značná pravděpodobnost, že za měsíc (dva, tři) až úvěr doplatí, bude mít disponibilních 10.000 měsíčně. To ale dement v bance nevidí - ten vidí jen že žadatel má TEĎ malý příjem.
3) Podnikatel ke konci roku optimalizuje daně. Dělají to tak všichni - takže ani pro debila by nemělo být problémem ten několikasettisícový vzorek populace analyzovat. Pokud analytik nedovede rozpoznat nákup zbytné techniky a zásob těsně před koncem roku, od nedostatečných příjmů firmy, a tyto danově-optimalizační investice neumí alokovat jako kolaterální - má menší kvalifikaci než ten nejposlednější švec z horní dolní.

Čistý výdělek, zejména je-li to výdělek zaměstnance a navíc za předchozí rok, je ta nejnepodstatnější informace pro bonitu klienta. Neb zaměstnanec zaměstnán být může, a za dva měsíce už nemusí. Zatímco podnikatel, který prokáže schopnost vydělat peníze, konzistentní v historii, musí být už v principu bonitnější, i když žádné daně neplatí. Ostatně nechat každý měsíc ladem X tisíc "volných" peněz měsíčně, jejichž hodnotu žere inflace, a nikam je neinvestovat a nic si za ně nekupovat - může leda chorý mozek. Pokud tohle úvěrář není schopen (nebo oprávněn) vyhodnotit - chová se jako debil a patří mu být obelhán.

Jinak metoda, jak kvalitně posuzovat bonitu, je vymyšlená už asi padesát let - neposuzují se zdaněné příjmy z minulosti, ale kolaterální příjmy, neboli schopnost žadatele DOSÁHNOUT PŘÍJMU V BUDOUCNOSTI. Sekundárním údajem je "credit history" - neboli jestli žadatel nějaké úvěry měl, a jak je splatil.
Já osobně bych ve SVÉ bance - podnikateli, který ze svých peněz radši zbůhdarma zaplatí daně, než aby je reinvestoval či investoval (neb toto je princip daňové optmalizace, a je to zcela legální) - nepučil ani židli na sednutí, protože prokazuje naprostou neschopnost s penězi zacházet rozumně. Ale nejde jen o podnikatele, jde i o další principy.
Takže ještě jednou: lhát, lhát a lhát, ANO.

Při posuzování bonity se posuzují papíry,ne člověk. Např. manželka,která dejme tomu vydělávla (a bude vydělávat) přibližně stejně jako manžel a je t.č. ještě na mat. dovolené (a za měsíc nastoupí do práce) sníži bonitu rodiny o 1/2.Logické. Na druhý starně když pude v 8 měs. těhotenství žádat o úvěr, a má před sebou břicho, že i finanční poradce ho nepřehlídne, úvěr dostane v pohodě. A přitom je jasné, že asi příští 3 roky dělat nebude.

Nedá mi to, abych nepoděkoval za názory k článku. Už bych se jen opakoval, když bych psal o tom, že postup, kdy se banka zajímá jen o doloženou výši příjmů a až pak o kvalitu ručení a vše navíc posuzuje podle jednotné šablony, mi připadá strašný. Základní problém je však v tom, že máme právní řád takový, jaký máme! Dokud se bude moci dlužník smát věřiteli do očí, soudy budou fungovat pomalu a když exekutor konečně někomu sebere majetek, hned celý národ lituje ubohého neplatiče po shlédnutí jednostranné reportáže v TV, nebude to jinak! To však nic nemění na skutečnosti, že pokud banka přijde na nepravdivé údaje vámi uvedené při vyřizování úvěru, dokáže vám hodně znepříjemnit život. Zvlášť když se jí to bude hodit. To, že někdo uvedl do žádosti o úvěr nepravdivé údaje, a prošlo mu to neznamená, že to projde vždycky. Přes křižovatku taky můžete několikrát projet na červenou a nic se nestane. Když pojedete příště, havarujete.

Jóóóóó? No to si teda rád poslechnu, co mi asi banka může udělat, když zjistí že jsem uvedl nepravdivé údaje. Uřízne mi hlavičku?

Pokud pominu, že by mi před případnou sankcí nejdřív musela dokázat, že jsem nepravdivé údaje uvedl VĚDOMNĚ - že jsem se třeba nespletl nebo nepřepsal.
A ostatně proč by uváděné údaje sekundárně verifikovala právě u bezproblémově platících klientů? Myslíte si, že nemaj co na práci, aby si jí museli zbytečně přidělávat?????

Analogii s jízdou na červenou mohů vymyslet leda chorý mozek. Jedu-li na červenou, měl bych předpokládat, že z druhé strany pjede někdo na zelenou, a řachne do mně.
Obelžu-li banku, protože vím že po mně požaduje nesmyslné údaje, a vím že úvěr řádně a včas splatím - koho jsem tím asi ohrozil? Svatá prostoto!!!!!

§ 250b Úvěrový podvod
(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoliv malou.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu

No však povidám.
Pokud pominu DŮVOD, proč by někdo kontroloval správnost uvedených údajů v případě bezproblémově spláceného úvěru - banka by musela prokázat ÚMYSL uvést banku v omyl uvedením vědomně nesprávných údajů. Nojo - jenže já jsem se spletl, přepsal, nepochopil, zapomněl, nevěděl, . . . . a navíc platím tak co, tohle vám nevezme ani prokurátor.

§ 250 je o úvěrových podvodech, o zneužití dotací a subvencí, o použití úvěru k jiným účelům; ostatně jeden z trestů mluví o "zákazu činnosti" - rozumím podnikatelské činnosti. Asi když se v soukromé žádsti o hypotéku překlepnu o nulu, tak mi soud nezakáže chodit pracovat do kravína, oder?

Aplikace § 250 trestního práva, při kterém "viník" nezpůsobil žádnou škodu, naopak dal bance velmi vydělat, ale "pozapomněl" uvést ještě jeden úvěr který též bezproblémově splácí - by mně docela zajímala. I když v tom našem právním sajrajtu je možné fšechno.

Tohle by samozřejmě bylo až otázkou soudu, ale v příslušném § se o žádném úmyslu nemluví. Problém je v tom, že se klidně může stát, že budu bez problémů úvěr splácet (tedy nikdo nebude mít důvod blíže zkoumat, co jsem v dotazníku vyplnil), ale pak nastane nějaká neočekávaná událost a já úvěr nesplatím. A k problémům např. s exekucí přidávat ještě problém trestně-právní, myslím, že to za to nestojí.

Lhát se nevyplácí, a u půjček toto pravidlo platí dvojnásob. Jinak preferoval bych spíše nebankovní společnosti, např. Zaplo je super, tam jsem si bral půjčku už víckrát a nebyl nikdy problém. Jedná se o toto https://www.hyperfinance.cz/pujcky/zaplo-pujcka/