Ať se na mne autor nezlobí, ale jeho srovnání retailových a FKI fondů je značně zjednodušující. Z podstaty obou fondů nemohou být retailové stabilnější. Oba fondy přeci investují do nemovitostí, často do těch samých. A očekávat od realitního fondu ohodnocení na denní bázi čirý nesmysl – cena nemovitostí přeci není tak volatilní jako třeba u akcií. V zásadě jedinou výhodou retailových (realitních nebo jakýchkoli jiných) fondů je to, že investor nepotřebuje mít 1M jako u FKI. A z toho plyne zásadní nevýhoda – retailový fond musí držet poměrně velkou část majetku v hotovosti (aby mohl rychle reagovat na žádosti od odkup), z čehož logicky plyne nižší výnos. A zároveň to může být důvodem vyšší volatility retailových fondů – jestliže umožňují téměř okamžité odkupy, jednak nemohou plně rozvinout investiční strategii vedoucí k vyššímu výnosu, a také mohou „psychicky labilnějším“ investorům neadekvátně reagovat na dění na trzích a tím provádět odkupy v nevhodných okamžicích. Prakticky neznám retailový nemovitostní fond, který by měl vyšší výnos než podobně zaměřený FKI.