Promiňte, můžete trochu přiblížit konkrétní případ, ke kterému se ta rozhodnutí vztahují? Nějak si nedovedu představit, že někdo vyhraje spor a odvolá se (čímž zvyšuje náklady protistraně). Nebo šlo jen o částečný úspěch a úspěšný účastník sporu se neúspěšně odvolal, takže náklady na odvolání má nést sám?
Jakékoliv soudní rozhodnutí (zásadně s judikatorním významem), které zde - na Měšec.cz - popisuji, si můžete, pokud jde o rozhodnutí vrcholné soudní instance - NS, NSS, ÚS - podle spisové značky vyhledat na stránce příslušného soudu. Mnohdy ani tu není třeba otevírat a stačí vyhledat přímo na internetu. Googlujte. Spisová značka by měla být uvedena vždy, je klíčová pro vyhledání příslušného rozhodnutí k dalšímu studiu. Je možné, že někdy nebyla uvedena - potom se prosím obraťte na redakci e-mailem, ať vám ji obratem sdělí a do článku doplní. Já uvádím spis. zn. v rukopisu vždy (narozdíl od autorů na jiných serverech nebo časopisech, v tomto ohledu má výtka míří na novinky.cz, aktuálně.cz, idnes.cz atp., tedy zpravodajské, neprávnické severy - jejich články o judikátech bývají nepřesné, zjednodušující, to chápu, to být musí (no, musí, může, být to nutně nemusí), kvůli přístupnosti čtenářům, neprávníkům, ale hrubý prohřešek je neuvedení spisové značky, aby si mohli zájemci rozhodnutí vyhledat; v právnických titulech byste měl spisovou značku najít vždy, ale jsou autorské výjimky - třeba známý právník Ladislav Jouza se mnohdy nenamáhá - vizte např. časopis Národní pojištění č. 12/2016 o problematice rozvazování pracovního poměru a judikatuře k tomu, někde něco opíše, neprověří, nedohledá..., a to ani po kolegiální žádosti o laskavé doplnění informací). Mnohdy se ale stávalo, že ji redakce i v mém článku vynechala, jak jsem zjistil. Reklamoval jsem to u pana šéfredaktora a bylo mi slíbeno, že už se to nebude stávat. Kdyby se to stalo nebo to bylo ve starším článku, napište zde svůj problém, snad si diskusního příspěvku všimnu, a také pište redakci, ať vám pomůže a do článku doplní. Problém může být s rozhodnutími nižších soudů, nicméně mají-li judikatorní význam, pak jsou zpravidla přímo vyhledatelná na netu. Tak a nakonec k vaší žádosti: Všechna uváděná rozhodnutí - NS i ÚS jsou na internetu k dispozici.
Na předchozí dotaz ohledně příkladu jste nechtěl odpovědět, ale mě by stejně zajímalo, kdo rozhoduje o tom, že žalobce je kverulant, nebo jak se to pozná. Když podám za život tři žaloby, ještě kverulant nejsem, ale po čtvrté žalobě už jsem? Nebo se to bere podle počtu žalob proti stejnému žalovanému? Je např. sedmnáctlietý Jakub Čech kverulant? je kverulantem sdružení hájící právo na svobodný přístup k informacím, které podává za správní úřady a magistráty měst jednu žalobu za druhou? Nebo takové sdružení kverulantem není, ale jakub Čech kverulantem je?
Zatraceně, Jeníku, vy neumíte číst? Odpověděl jsem. Implicitní definici kverulanta máte v právní větě rozhodnutí NS ČR, která je citována v článku. Kverulant je zde však určen jen v dílčí otázce zbytečných opravných prostředků ohledně procesních otázek. Má to tady všechno přežvýkávat? Přečtěte si článek pořádně, znovu, pomalu, ne tak, jak se dneska povrchně, zvláště na internetu čte. Jeníku, promiňte, ale jestli budu dostávat podobné otázky na již zodpovězená témata a ještě doplněné výtkami (jak jsem mohl nechtít odpovědět, když jsem odpověděl? ... řekněte, že jsem odpověděl nedostatečně, nesrozumitelně, nebo mé odpovědi nerozumíte, ale neříkejte, že jsem nechtěl odpovědět, to je totální nonsens - vy nevidíte mou odpověď? - vždyť na ni reagujete!), přestanu se čtenáři diskutovat. Rád odpovídám, ale už mám dost výčitek a výtek. Podívejte, mně stačil nedávno u článku o nákladech řízení z důvodu chyb soudů, jakýsi pan Novák... Koukněte co mi psal. (Článek najdete na seznamu příspěvků autora.) Jde tedy o právní definici kverulanta a jen v určité dílčí otázce. Obecný význam slova kverulant, pokud vám není znám, si vygooglujte. Jakub Čech u mne není žádný kverulant, protože nepodává nedůvodné podněty, stížnosti, je to chytrý iniciativní očansky aktivní mladý chlapec, který byl zplnoletněn. A že se do něj naváží Klaus junior, to bych být tím mladíkem, považoval jen za pochvalu své činnosti a přesvědčení, že své věci dělám dobře. Protože tatíček Klaus si myslí, že co občan to blbec, junior podědil hodně arogance po tatínkovi. A nadávat panu Čechovi do Pavlíků Morozovů, nebo jak se ten mladistvý bolševický udavač jmenoval, může jen ingorant, povýšenec, člověk, kterému já říkám "pravicový bolševik". Stejné formy jednání, jen jiný (ne levicový, ale pravicový) obsah.
Jeníku, na ASPI nemám ani já. Proč myslíte, že je v ASPI? Jeníku, Jeníku, já jsem vám odpověděl, jak nejlépe jsem uměl. Pokud jde o předmětné rozhodnutí, tak kupř. zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2BA867E0B17209E4C12580D40041A46C?openDocument&Highlight=0, Jeníku, vy si ze mne děláte prču a zkoušíte mou trpělivost, že?
Obecné kverulanství je postiženo (postihováno) v rámci běžného postupu při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Problém samozřejmě je v tom, že to nemusí být dostatečné, pak by kverulantem poškozené 2. straně nezbylo nic jiného, než jej žalovat o náhradu škody - např. za morální újmu, obtěžování atp., čímž by přistoupila tak trochu na jeho hru a stala se do jisté míry kverulantem také (takový postup rozhodně nedoporučuji, jen účinnou obranu v prvotním střetu s kverulantem). Jinak googlovat snad umíte, takže odkazuji na jedno rozhodnutí ÚS, tam nejspíše bude problematika kverulanství rozebrána, jak to fakt studovat nebudu, zkuste to vy, kverulanty jsem nikdy nezastupoval a zastupovat nebudu a sám kverulantem ve svých vlastních věcech nejsem, neřeším ani bagatelní, ani mnohem vyšší pohledávky, prostě kovářova kobyla chodí bosa. Zde právní věta a odkaz na spisovou značku (na rozhodnutí je upozorněno na stránkách soudce Pavla Vrchy - často tu soudy pozásluze kritizuji, nestudoval jsem jeho rozhodnutí, na kterých se podílel, ale rád ho čtu jako často publikujícího autora právníka): Pokud jde o poznámky odvolacího soudu o kverulanství stěžovatele s ohledem na počet sporů, které stěžovatel se státem vede, ani ty nepředstavují soudní svévoli, neboť jsou odrazem poznatků, jimiž odvolací soud ve vztahu ke stěžovateli disponuje na základě vlastní rozhodovací činnosti. Ostatně tomu odpovídá i pestrá paleta návrhů, které stěžovatel k Ústavnímu soudu průběžně podává. Zneužití práva obracet se na soudy ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo nasvědčuje i samotná výše požadovaného odškodnění, která činí patnáct miliónů Kč, což již samo o sobě bez dalšího představuje zjevné přemrštěné "ocenění" za dílčí nevyhovění procesnímu návrhu stěžovatele. (Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 15. března 2016, sp. zn. I. ÚS 597/16) Ještě máte pocit, že nechci čtenářům odpovídat? Třeba vám? Nechcete se omluvit? Nemusíte, ale můžete. Pěkný den.
Jak to je při žalobě? Žaloval jsem bývalku o majetkové vyrovnání (SJM) . V obhajobě stále uváděla nepravdivé údaje a já je musel vyvracet. Není to náhodou také úmyslné prodlužování soudního jednání? Po mé výhře se proti rozsudku stále odvolávala.Za tu dobu (cca 15 měsíců) zlikvidovala auto,které měla předat............
Nejsem politik, abych se bez znalosti věci vyjadřoval ke všemu. Právník se může vyjadřovat k věci jen se znalostí spisového materiálu k danému případu. A já právníkem jsem (i když to tu od uplynulého víkendu vehementně zpochybňuje jakýsi pan Novák, kterého zdravím a jistě potěším tím, že si jej ještě pamatuji). Nemohu proto hodnotit postup vaší ex, ani následný přístup soudu k otázce náhrady nákladů řízení. Nicméně, bez nároku na správnost hodnocení, si myslím, že šlo o právně konformní obranu jejích nároků čili legitimní hájení zájmů účastníka řízení, a proto nebylo a skutečně ani nemělo být vyhodnoceno jako kverulanství ve smyslu popisovaného judikátu. Nedůvodné či nesprávné odvolání ve věci samé není tím, co měl NS ČR v daném kontextu na mysli. Nicméně vaše situace potvrzuje to, co jsem vždy říkal klientům a říkám čtenářům: Dohodněte se!!! I kdybyste měli tratit. Ušetříte nervy, čas a někdy získáte i více, než kdybyste byli v soudním sporu úspěšní. Mnohdy totiž ten úspěch nestojí za námahu a vynaložené náklady. To platí v prvé řadě právě v otázkách vypořádání SJM.
Jehovisto, nemám rád dehonestování účastníků diskuse (však jsem si ho sám užil pod svými články v debatě se čtenáři, kdy jsem se dozvěděl kupř., že jsem přezíravý diletant, který není právníkem atp.). Jehovisto, jako právník, který se dříve zabýval i rodinným právníkem, které praktikoval, musím potvrdit, že lidé se mění (hold dialektika), a proto se chci pána, na kterého reagujete, zastat. On opravdu nemohl vědět, jak se změní po letech jeho žena, ale třeba i on sám (za krach manželství a každého vztahu mohou vždy oba). A žel Bohu (pro vás žel Jehovovi) při rozvodu a zvláště pak při vypořádání SJM se lidé mění v líté, kruté saně. Myslím, že jsem toho dost udělal pro rozvádějící se manžely, kdy jsem jim pomohl s rozvodem, ale ohledně majetku je vedl k dohodě, tedy odklonu od soudního vypořádání. Bylo to náročné pro mne i pro ně, ale právníkovi by nemělo jít jen o palmáre, ale i zájmy klienta (o tom, oč jde ve skutečnosti právníkům - advokátům - zda o prachy nebo klienty, jsem sepsal článek, možná vás pobaví, záleží už jenom na panu šéfredaktorovi, kdy ho zařadí), a to není jen vítězství ve sporu, to je třeba právě to, že k soudu vůbec nedojde. Jeho ex vůbec nemusí být blbá, i té paní se zastávám. Prostě to je realita. Co láskou začíná, výčitkami a boji a naschvály končí.
Zajímalo by mě, jakým způsobem docílit toho, aby soud vyslovil, že nikdo nemá právo na náhradu nákladů např. z důvodu šikany. Jsem vlastník jednotky a člen SVJ, v loni jsem reklamoval vyúčtování služeb. Ještě před reklamací jsem vyzval SVJ, aby mi ukázalo podklady k vyúčtování (tj. smlouvy s dodavateli, pravidla pro rozúčtování apod.). SVJ mi ukázalo jen dvě smlouvy s teplárnou a vodárnou, odmítlo mi nechat si je vyfotit (měl jsem sebou digitální foťák), ale zbytek podkladů mi zcela odmítli ukázat, odmítli mi i doložit, kdy se naposledy vyměňovaly vodoměry (podle mě před 7 lety, ale také nemám doklad), neukázali mi faktury s dodavateli ani smlouvu o úklidu a smlouvu o elektřině, z důvodu, že mají jen rámcovou pro celé SBD a tu mi nesmí ukázat. (Předsedou společenství, tj. statutárním orgánem SVJ je SBD.)
Podal jsem reklamaci, kterou SVJ neuznalo.
Já nezaplatil nedoplatek. SVJ na mě podalo žalobu.
Já na soudu argumentoval, že jsem nemohl řádně reklamovat vyúčtování, když jsem neměl podklady a SVJ mi je odmítlo poskytnout, nebo mi neumožnili provést kopii. Soud jim vyhověl a zavázal mě k úhradě nedoplatku. Já jsem argumentoval, že bych klidně nedoplatek dobrovolně zaplatil, kdybych měl možnost se seznámit s podklady a že bych vyúčtování třeba ani nereklamoval...
SVJ podle mě zneužilo právo a zachovalo se lstivě a žalobu podalo zbytečně. kdyby mě nechali do podkladů kouknout, možná bych vyhodnotil, že vyúčtování je v pořádku.
Soud mě ale zavázal k úhradě nákladů i přes tyto mé námitky.
Sašo, podobný problém má spoustu lidí, dokonce i já sám. Naše SVJ vede mezi spoluvlastníky oblíbená diletantka, se kterou nejsem schopen ani při svém právní vzdělání hnout, protože naše SVJ, to je stádo, prostě stádo lidí, které myšlení nesmírně obtěžuje a nechají si nakecat cokoliv, nechtějí slyšet ani mne právníka, ani druhého člověka, který má s vedením SVJ problém a bojuje s ním. My jen obtěžujeme, ta paní, co to vede, má ve všem pravdu, my jsme jen potížisti... Vedení se mi všemožně mstí, ale já kverulant nejsem, nežaluji je, dokonce jsem jim odpustil i nevrácený přeplatek z vyúčtování. Jak tady říkám čtenářům, nemá smysl se soudit v bagatelních věcech, výsledek nejistý, jen nervy, starosti, náklady. Soudí se především minority, kterým je přiznán bezplatný právní zástupce, jsou osvobozeni od placení soudních poplatků a ani v případě neúspěchu ve sporu, tedy zjevného kverulantství, jim není uložena povinnost náhrady nákladů řízení. Bohužel tak to je. Sluníčkářství jenom kvete. Obyčejný občan se spravedlnosti domůže za drahé peníze, které musí nejprve investovat do sporu, jisté preferované minority mohou prudit, prudit, prudit. Nechci to dál rozvíjet, je to politická otázka a ta na Měšec.cz nepatří, mohl bych naštvat pana šéfredaktora. Ani do svých článků politiků nemíchám, raději tedy nebudu svůj pohled prezentovat zde. Neporadím vám. Tak, jak mi to popisujete, by byl důvod rozhodnout tak, jak byste si přál. Souhlasím s vámi. Jediná šance je opravný prostředek. Jestli ovšem takto rozhodl odvolací soud, máte smůlu. Dovolání nepodáte, protože nebude přípustné, předpokládám, že nejde o částku vyšší než 50 000 korun, ty náklady řízení. Jediné co vám zbývá, je ústavní stížnost, pokud už nejde o starší věc. Ale zase - musíte mít advokáta, toho zaplatit atp. atp. atp. Žel Bohu svévolných a nelogických rozhodnutí soudů je spousta. A žel Bohu zákonodárci a soudci, pro něž je třeba 10 000 Kč, pak jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy není přípustné odvolání, nebo 50 000 Kč, kdy není přípustné dovolání, jaksi neznají finanční poměry obyčejných lidí nebo ani nechtějí znát. Přece jenom trochu politiky: Podívejte, co mám říci na to, když údajně levicová, dělnická partaj, či strana, která údajně hájí zájmy obyčejných dělných lidí, si najímá agenturu, aby zjistila, co si prý lidé přejí, aby to prosazovala. Oni to socánkové nevědí? Oni nechodí mezi lidi? Ne, nechodí, jsou uzavřeni ve svých sekretariátech, kancelářích, nic více než peníze z jejich funkcí, na které se dostali, je nezajímá. A soudci? To je kapitola sama pro sebe. Politiky aspoň můžeme potrestat ve volbách. Soudci jsou jmenováni na dobu neurčitou, když se výjimečně dostanou před kárný senát, drží při sobě. Lituji, když tady začnu obhajovat volbu soudců na dobu určitou, jak to bylo v ČSSR, budu za bolševika, za komouše, a to opravdu nejsem...
Sašo, ještě bych dodal to, že soudci opravdu neradi ust. § 150 OSŘ aplikují, ostatně jeho formulace je vágní. Prostě já bych důvody hodné zvláštního zřetele ve vašem případě viděl (samozřejmě říkám to jen zhruba, na první pohled, neznám váš spis, správně bych se k tomu jako právník neměl bez podrobnější znalosti, bez prostudování spisu, vyjadřovat, je možné, že jste podle hodnocení soudu spor spoluzavinil nebo i zavinil, třeba si to neuvědomujete, ale zdá se mi, že ne - dovolím si s ohledem na své zkušenosti s aplikací či spíše neaplikací příslušného ustanovení v soudní praxi trochu paušalizovat), ale jak už jsem řekl, hodně soudců je s ohledem na své postavení a z něj vyplývající hmotné ocenění státem zcela odtržena od reality. Čest výjimkám! Čest některým ústavním soudcům. (I když i oni ulétávají, však jsem o tom tady několikrát psal.) Přitom je ovšem pikantní, že když ho - ono ust. § 150 OSŘ aplikují, tak zcela nedůvodně (jak kritizuji zde: http://www.mesec.cz/clanky/kdyz-prohrajete-spor-musite-platit-i-za-chyby-soudu-a-soudcu/) a ne třeba ve vašem případě.