Názory k článku Kuřáci, dojné krávy státu
-
že by všichni kuřáci přestali kouřit! Co by si stát počal? Musel by podstatně zvýšit nějakou jinou daň, že? A pokud "odborníci" hovoří o tom, jak kuřáci umírají podstatně dříve, tak mám dva příklady: Můj děda, zedník, kouřil celý život a dožil se 82 let, můj tchán, slévač, také kouřil celý život a dožil se 74 let. Není to tak nějak v rozporu s tím, co říkají odborníci? Ono kdyby to bylo tak hrozně škodlivé, tak by to už dávno bylo zakázané. Není totiž nic snazšího, než postavit mimo zákon samotnou výrobu.
-
Petr (neregistrovaný)
Klasicka ukazka neznalosti!!
Samozrejme, ze vzdy se nalezne nekdo kdo neodpovida statistickemu prumeru, tedy nekdo kdo kouril a a dozil se vysokeho veku nebo nekdo kdo nekouril a zemrel drive. Presto ale u VETSINY lidi plati, ze pokud kouri, doziji se skutecne o nekolik let (v prumeru) nizsiho veku. -
Petr (neregistrovaný)
Laicky receno: Nekdo je proste vice odolny, takze i kdyz si takhle sam likviduje zdravi, tak jako odolny jedinec to prezije a ve vysledku se dozije vyssiho veku nez opacny pripad mene odolneho jedince, ktery i kdyz nekouri, tak zemre vlivem pusobeni i radove mensich zapornych vlivu prostredi (smog,alergie,rakovina). Pokud chete vyloucit tento efekt (vice nebo mene odolny jedinec), tak musite vzdy brat do statistiky velky pocet lidi, aby se tyto vyjimky vyloucily. Ale jsou to opravdu jen vyjimky. Zaporny vliv koureni na lidske zdravi je nezpochybnitelne vedecky dokazany, stesti mnoha lidi je, ze lidsky organismus je "predimenzovany", takze dokaze prezit i kdyz mu kurak znici napr. vice nez polovinu kapacity jeho plic. Takove preziti ale samozrejme neni 100% kvalita zivota. Navic zhorseni cevniho systemu a vysoce zvysene riziko rakoviny (nejen plic) znamenaji, ze aby se takovy kurak dozil vyssiho veku, musi byt opravdu velmi nadstandardne odolny oproti prumeru.
-
jezevec (neregistrovaný)
statistika je tutovka. například je statisticky prokázáno, že zhruba 15% viníků autonehod je pod vlivem alkoholu. statisticky tedy plných 85% řidičů bourá střízlivých!!! je tedy nezbytné uzákonit, aby všichni jezdili vožralí. tím poklesne nehodovost o 85%.
jak pravím - statistika je tutovka. musí se ovšem správně interpretovat. -
Problém statistik úmrtnosti v souvislosti s kouřením je ještě v jiné věci. Tyhle statistiky totiž obvykle fungují ve stylu "umřel na chorobu spojenou se srdcem/plícemi a kouřil? Tak je oběť kouření...".
Už se ale přehlíží, že se dotyčný běžně dopustil x dalších prohřešků proti svému zdraví - obezita, stres, zcela nezdravá výživa a navíc ještě život ve znečištěném prostředí - je v podstatě nemožné rozklíčovat, který z těchto faktorů mu v jeho chorobě uškodil nejvíce.
Těch případů, kde je opravdu přímá vazba na kouření není zase tolik.
Mimochodem, tímto nezpochybňuji škodlivost kouření - sám nekouřím a moc sympatií k němu nemám, nicméně pokud se na to díváme ekonomicky, tak doporučuji jeho dopady posuzovat s jistou opatrností. -
Řekl bych, že teď jste uhodil hřebíček na hlavičku. Tak nějak to s tou statistikou bude. Jako vždy je to přesný součet nepřesných čísel. Ovšem demagogové to budou vždy vykládat naprosto dogmaticky. Jinak já jsem z ekonomických důvodů přestal kouřit před několika lety. Naštěstí pro stát to všichni neudělají, takže já jim to neberu, je to jejich věc. Osobně ale nesnáším lidi, kteří prostě musí pořád proti něčemu bojovat, proč tedy né třeba proti tomu kouření, že? Je mu jedno, že mu vydláždění chodníku před domem a nový asfalt na ulici zaplatila grupa kuřáků, kteří se svého zlozvyku nechtějí vzdát, a tudíž tímto způsobem dotují státní rozpočet.
-
benzin (neregistrovaný)
V tomhle se pletete. Delaji se sice statistiky na umrkni na choroby spojene s kourenim. Nicmene se delaji statistiky umrti obecne. Pak se vezmou vsechny rizikove faktory. A muzete pak zpocitat o kolik se snizi delka obezniho cloveka, bez ohledu na to jestli kouri. A stejne tak muzete spocitat o kolik se snizi zivot kuraka, bez ohledu na to jestli kouri. A dokonce muzete i spocitat o kolik se snizi delka zivota obezniho kuraka. Atd.
Pricina smrti Vas v techto statistikach vubec nemusi zajimat. Proste Vam statci prumerny dozity vek kuraka a nekuraka.
Jedine co u takovych statistik hrozi je zamena priciny za dusledek. Napr. kdyby nachylnost ke koureni trpeli lide z nizsich socialnich vrstev, ktere mivaji horsi praci a celkove zivotni podminky a to byl duvod proc drive umiraji. Nicmen tato zamena u koureni nehrozi, protoze je experimentalne overena i na zviratech.
-
benzin (neregistrovaný)
To neni vubec potreba. Jak sem psal pricina smrti neni dulezita. To ze je clovek kurak se dozvi statistici z lekarskych zaznamu, ktere jsou vicemene presne.
Zpusob smrti by Vas zajimal jenom v pripade, ze byste se treba snazil zjistit jestli kureci nezpusobuji vice autonehod.
Tim, ze ignorujete zpusob smrti, tak nemusite vubec resit, jestli napriklad koureni snizuje riziko smrti, pracovnim urazem (davaji si casteji prestavky, takze je to mozne), nebo zvysuje riziko smrti upalenim. Proste udelate vekovy prumer kuraku a nekuraku a mate souhrn vsech zpusobu smrti, at uz tech, ktere jsou ve prospech kuraku, tak tech ktere jsou v jejich neprospech. A samozrejem i tech, ktere jsou u obou stejne.
A presne v teto statisice (ktera vubec neresi zpusob umrti) se ukazuje vyrazne nizsi doba doziti kuraku oproti nekurakum.
-
Možná máte pravdu, i když já mám jinou zkušenost: Chodil jsem cca 25 let k jednomu praktickému lékaři. Pak jsem z důvodu stěhování přecházel k jinému, tudíž jsem si vyžádal příslušnou dokumentaci od toho původního. A v této dokumentaci jsem se dočetl, že jsem kuřák, ač v době přechodu k jinému lékaři jsem už takových osm let nekouřil. Kdybych tedy umřel, tak bych se dostal do statistiky lidí-kuřáků, tudíž bych ji zkreslil. A pak mám ještě další problém: Jak statistika vykazuje lidi, kteří přestali kouřit, ale ještě neuplynula doba deseti let od chvíle, kdy přestali kouřit, přičemž tato doba se vesměs uvádí jako doba přechodu kuřáka na nekuřáka. Vykáže se takový člověk ve statistice jako kuřák nebo jako nekuřák?
-
benzin (neregistrovaný)
JJ. Kazda statisika ma urictou miru nejistoty. I data vzdycky trpi urcitou mirou nepresnosti. To se pri statistickem zpracovani vzdycky zohledni a vysledky jsou pak daleko slozitejsi nez jedno cislo, ktere si pak novinari prezentuji.
No a jak se zohleduje jestli nekdo uz kouri nebo nekouri deset let. K tomu se pouzivaji jine statistiky. Existuji statistiky odnaucenych kuraku. Takze vite, ze kdyz vezmete urcite mnozstvi kuraku, kteri uz kouri treba pet let a vite jak velke procento z nich prestane kourit. Takze ste stchopny docela presne vypocitat kolik odnaucenych kuraku je v milionu kuraku. Navic k temto statistikam se vetsinou nepouziva cela populace. Vetsinou se tvori ze vzorku, do ktere zahrnete zastupce vsech spolecenskych vrstev. A na tomto vzorku muzete zarucit presnejsi data.
Nehlede na to ze existuji dalsi modely na kterych se da skodlivost latek testovat. Jednim z modelovych zvyrat jsou mysi, ale take prasata a primati. A u vsech je prokazano, ze jim koureni skodi, ale dokonce nejen jim, ale i jejich potomkum, kteri s nikotinem a dehtem neprisli do kontaktu.
P.S.: Obor ktery se zabyva prenosem vlivu prostredi na potomky, kteri s nim neprisli do kontaktu, se jmenuje Epigenetika.
-
Řekl bych, že jste velký fanda statistiky. Já k tomu mám tedy jiný přístup, takže asi takto: Jak můžete mít hlad, když jste před chvílí snědl půlku kuřete? Jak to? No, já jsem snědl celé, takže v průměru jsme každý měli jednu polovinu. Jak říkám, statistika je přesný součet nepřesných čísel. Asi něco takového, jako jsou předvolební průzkumy. Ale celkem je mi to jedno, neboť to, co jste mi tady vysvětlil, jen svědčí o tom, že záleží na to , jaký vzorek je vybrán. A to i když dodržím zásady, které pro výběr takového vzorku platí. Nikdy totiž nemohou být dva vzorky naprosto shodné, ba právě naopak. Ale to už pak není o statistice, ale o určitém průzkumu, což už se statistikou nemá až tak společného.
-
P2010 (neregistrovaný)
Ac jsem nekurak a propaguji "zapadni" pristup s omezovanim smradu v prostorech kde se schazeji lide, tak hon na kuraky pomoci stale vyssich dani povazuji za pokrytectvi statu. Prakticky stejny pseudo-argument lze najit pro cokoli (alkohol, rizikovy sport atd.).
Ohledne skodlivosti ruznych vlivu na lidske zdravi bych pokutoval predevsim stat za jeho nesmyslne zakony, ktere nadelaji mnoha lidem zbytecne problemy. Jak znamo dlouhodoby stres se na zdravi podepisuje mozna jeste hure nez cigarety a nelze se mu (krome bezdomovectvi nebo emigrace) zde vyhnout.
-
Petr (neregistrovaný)
Zapomina se zohlednit i to, ze po dobu (mnohdy dlouhodobeho) leceni techto kuraku tito nejenze cerpaji prostredky ze zdravotnictvi (i vcetne drahych leku), ale take nechodi do prace a tudiz neodvadi dane a socialni a zdravotni pojisteni statu!
Predpokladam, ze toto urcite nebylo zohledneno ve vypoctech uvedenych v clanku.Zaroven chci upozornit na fakt, ze na zapade stoji krabicka cigaret nekolikanasobne vice nez nez u nas. Jak znamo i z jinych komodit (napr. ceny benzinu, aut, elektroniky, telekomunikaci, energiii apod.) je vseobecny tlak/trend pro postupne srovnavani cen u nas se zapadem, takze zde nechapu autora jak vehementne obhajuje "prilis vysoke" ceny cigaret u nas! Zdrazit by se cigarety u nas mely a to velmi vyrazne a ne jen kosmeticky jako doposud.
-
P2010 (neregistrovaný)
Ceny potravin a nemovitosti uz jsou davno srovnane az "prerovnane". Co ovsem v CR chybi je postoj k aroganci kuraku. Ve vetsine vyspelych zemi si to uz vyresili, takze kdyz jdete napriklad v Nemecku do klubu na koncert, nesmrdite jak popelnik (a jeste to vyjde levneji nez tady). Dodrzuje se to tam, kluby nezeji prazdnotou a vladne vseobecna spokojenost.
-
Petr (neregistrovaný)
Prumerny vek muzi: 74
Prumerny vek zeny: 80
Odchod do duchodu muzi rocnik 1950: 62.5
Odchod do duchodu zeny rocnik 1950 (bez deti/1 dite/2 deti): 61/59.7/58.3
Prumerna delka duchodu muzi: 11.5
Prumerna delka duchodu zeny (bez deti/1 dite/2 deti): 19/20.3/21.7Vzhledem k tomu, ze prumerna delka duchodu je u muzu/zen 11,5/20 let, tak zminene zkraceni prumerne delky zivota u kuraku o 5-8 let znamena u muzu prakticky polovinu az 3/4 z prumerne delky jejich duchodu!!
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Podle drtivé většiny studií je bilance státu hodně záporná. V článku sice zmiňujete, že stát "ušetří na důchodech". Bohužel už nezmiňujete fakt, že naopak vyplatí jiné peníze na vdovské a sirotčí důchody, kuřák také kromě nižší produktivity práce mnohdy platí daně kratší dobu (je častěji nemocný, nebo se důchodu ani nedožije)... s ohledem na další aspekty uvedené v článku, s náklady na zdravotní péči atd... sečteno a podtrženo, stát tratí na kuřácích desítky miliard ročně.
-
Tohle je hodně sporné - ta "drtivá většina studií" spadá vesměs do oblasti "politickokorektních", které prostě musí kuření odsoudit. Co jsem viděl, tak ty studie vycházející ve stylu "na kuřácích se prodělá" vesměs započtou na stranu kuřáků i všechna spíše teoretická rizika (někdy by spíš seděl pojem nesmyslná rizika), naopak ale velmi často opomíjejí to kritérium dřívější smrti, dokonce jsem viděl studii, kde to přímo označili za cynické a odmítli se tím zabývat.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
To je sice možné, ale největší položky jsou všude vesměs stejné. Daně, důchody, zdravotnictví, HDP. Viz tabulky v médiích:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=639719
Nebo tabulky ve vědeckých pracích:
http://is.muni.cz/th/10855/lf_d/Habrova_disertacni_prace.pdf
Nevim, jake pro-kuracke argumenty zde nejsou zohledneny. Ono je dnska strasne popularni porvavat, jak kuraci plati dane a jsou dojna krava. Ve skutecnosti ale stoji stat desitky miliard rocne. Bez diskuze.
-
No, když jsme hned u toho prvního vašeho odkazu, tak velmi sporný náklad spojený s kouřením je "pokles HDP o 17mld kvůli předčasným úmrtím" - to je příklad velmi slušného hausnumera, kde je velkou otázkou, zda s ním vůbec počítat, přitom toto číslo samo o sobě výsledek otočí.
Na straně příjmů by se klidně mohla naopak uvést zaměstnanost spojená s kouřením - jak tabákový průmysl, tak by bez cigaret zanikla řada trafik atd.
Prostě doporučuji dívat se na to s velkou rezervou.Jak jsem psal v jiné reakci - já nekouřím, takže nejsem nijak potrefen, nicméně s tím tvrzením, že jsou kuřáci v celkovém součtu finančně spíš přínosem docela souhlasím...
-
benzin (neregistrovaný)
Tyto clanky se na Mesci obevuji minimalne jednou za jeden rok. Vzdycky vyzobnou par mist, kde stat na kuracich usetri a obvini stat z toho ze ho kuraci dotuji.
Je mnoho studii na toto tema, zadne nejsou tak trivialni. Problem je ze to co autor dela, je odhad od stolu. Problem je v tom, ze ty efekty, ktere autor clanku zanedbava vubec nemusi byt marginalni.
- Prduch - je sice v duchodovem veku, ale odvadi dane. Jak velky je tady procento kuraku vs. nekuraku? (Muj odhad, je ze kuraku takovych moc nebude). Jaky to ma dopad na bilanci statu vzhledem k cigaretam?
- Vdovci duchody, sirotci duchody, prispevky na bydleni atd. Kdyz zene zemre muz, ktery kouril, vubec to neznamena ze stat usetri. Stat vyplati totiz cast duchodu zene jako vdovsky duchod a pak ji jeste dost pravdepodobne zvysi prispevek na bydleni.
- Nemoci z pasivniho koureni. To je lecba lidi, kteri statu na spotrebni dani neodvedli ani korunu, ale presto jsou leceni na nemoci zpusobene cigaretamy.
- a spoust dalsich efektu ktere autor zanedbava.Pokud se poustite do takovehoto tamtu prosim, abyste uvadeli i odoborne studie, ze kterych vychazite. Tyhle statistiky neni mozne cucat z prstu.
P.S.: Odobrne studie, ktere sem mel ja tu cest cist, vyvozuji presne opacne zavery nez Vy.
-
+1
+ "nejrůznějších zákazů kouření v soukromých objektech nebo rozdávání stravenek, které není možné uplatnit na tabák."
Ano zákaz v soukromých objektech je sporný. Ale pokud stravenkami auto myslí sociální dávky, tak je jen na rozhodnutí státu, co bude podporovat. A pokud nechce podporovat kouření (a vrácení tak většiny sociálních dávek zpět) - je to na něm.
A ad restaurace, ve větších městech není problém, chodit do nekuřáckých restaurací. problém jsou spíše veřejná prostranství, kde se čeká (zastávky, fronty) nebo přirozeně je větší koncentrace lidí (koncerty, zábavy) a tedy nekuřáci víceméně nemohou odejít jinam a tolik koncertů daného typu není. -
Jasan (neregistrovaný)
Čekám na dobu, kdy přestane argumentace typu "kolik kuřák zaplatí státu na daních". Tak to vypadá, že nekuřáky kuřáci snad dotují či co, nesmysl. Prostě pořád točení se v kruhu. Kdy konečně začneme mluvit o kouření cigaret pouze jako zlozvyku s prokazatelnými negativními účinky na zdraví, a to nejen aktivních kuřáků, ale i pasivních!!!! Znám více případů dopadů kouření na zdraví z okolí s fatalními důsledky - zničené cévy, rakovina plic apod. Zvýšené daně na cigarety mohou působit i preventivně - kuřák třeba vykouří míň. Pokud si budou ničit zdraví cigaretami z černého trhu - prosím, jejich volba. Co tady selhává, tak léčba závislostí kouření - ta se většinou soustřeďuje na fyziologické zvládnutí závislostí ale ne psychologické!! Psychologické faktory, to je důvod, proč mají kuřáci problém přestat.
-
Petr (neregistrovaný)
Ohledne zakazu koureni v restauracich. Ja jsem velkym zastancem absolutniho zakazu koureni v restauracich, protoze:
- normalni je nekourit
- koureni je VELMI nezdrave
- kuraci jsou privilegovana mensina (1/3) ktera omezuje tu vetsinu (2/3) nekuraku
- trend ze zapadu je nastesti jasny --> zakaz koureni vsude
- i presto ze uz absolutni zakaz koureni v restauracich zavedli v nekolika evropskych zemich (myslim ze irsko,francie,italie,recko,turecko,severske zeme a par dalsich) tak nikde nedoslo k totalnimu kolapsu restauraci
- az se zavede zakaz koureni v restauracich zacnou tam vice chodit i nekuraci (kterych je vetsina - 2/3 lidi) kteri tam ted nechodi
- az se zavede zakaz koureni v restauracich zcela jiste klesne pocet nemocnych (pasivni koureni) -
P2010 (neregistrovaný)
To je irelevantni. Az se to zakaze zakonem, bude vyreseno. Stejne jako dnes nemate hospodu, kde se smi beztrestne zabijet (a nekomu to muze prijit jako omezovani soukromeho podnikani), bude to platit i v tomto pripade. Rozhodne si to vetsina.
O hulvatstvi kurackych prasat svedci mimo jine i to, ze v poledne smrdi pod ceduli "Dekujeme ze zde v dobe obeda nekourite". Samozrejme je to i problem provozovatele, ze je nevyhodi na ulici (coz fungovalo v nekterych jinych zemich, pred oficialnim zakazem).
Vlastne je problem, ze se to vubec nazyva restaurace. Stacilo by povinne oznacit vse kde neni zakaz koureni v celem prostoru jako "zahuleny pajzl" a oznaceni "restaurace" nechat jen pro nesmradlavy podnik.
Samo se to nevyresi, protoze nynejsi provozovatele maji pocit, ze smradlavych prasat je vetsina, takze by prisli o zakazniky. Ze ovsem existuje vetsi skupina potencialnich zakazniku, ktera do jejich smrduteho pajzlu ted ani nepachne, to netusi a nemaji odvahu to zkusit. Vzhledem k fyzikalne omezenemu poctu restauraci na jednom miste vznika problem s nabidkou, protoze poptavku nelze overit, neni kde. Vznika tim stejny problem jako s mrtvym centrem mest, kde je veskera plocha zastavena kancelaremi, protoze "to prece lide chteji".
-
Méďa Béďa (neregistrovaný)
"Ze ovsem existuje vetsi skupina potencialnich zakazniku, ktera do jejich smrduteho pajzlu ted ani nepachne, to netusi a nemaji odvahu to zkusit. " Tak nevím... Cca před 2 roky jsem měl s partou příznivců PDA sraz v nekuřácké restauraci v Dejvicích na tř. Čs. armády... Sice trochu dražší, ale žádný smrad, prostě nekuřákův ráj.
Před 2 měsíci jsem tam byl s kolegy z práce - tuctová smradlavá putyka, drahá jak svině, The Pub... Ta nekuřácká zkrachovala.
-
P2010 (neregistrovaný)
Zajimava je i dalsi vec, zatimco kdyz by si clovek chtel do restaurace prinest vlastni piti nebo jidlo bude vykazan, tak to ze si donese vlastni cigarety je bezne tolerovano.
Zdaneni koncovych uzivatelu cigaret je ovsem spatne. Naopak bych navrhoval vyssi dane prave pro provozovny, kde je koureni povoleno.
-
byl před mnoha lety na první pitvě, kterou tehdy vedl prof. Tesař (pamětníci určitě vědí, o čem mluvím), tak když pan prof. otevřel zemřelého (šlo o muže ve věku kolem 70 let, silnější postavy), tak mezi prvními orgány, které nám předvedl, byly plíce. Jeho popis byl asi takový, že konstatoval, že vidíme plíce takového a takového muže, načež nás upozornil, že podle změn, k nimž v plicích s ohledem na věk toho muže nemůže říci, zda ten člověk celý život kouřil nebo celý život žil v Praze. Moudřejší určitě pochopí, co tím chci říci.
-
xyz (neregistrovaný)
A to tu ještě nebyly zmíněny další záporné externality - třeba to, že já, jakožno nekuřák, pokud chci jít do společnosti (ples, bar, restaurace), tak odhadem v 90 % případů musím chtě nechtě do kuřáckého prostředí. Čímž si poškozuji zdraví. Na to je třeba pamatovat, že kuřáci škodí i okolí, vezměme si třeba matky co v době těhotenství kouří. Nebo lidi, kteří jsou neplodní, třeba i kvůli kouření (je to jeden z velmi rizikových faktorů) - a řešení neplodnosti je opět hrazeno z části z VZP.!! To máme výdaje na zdraví, které tu zatím nezazněly.
Pokud se zýší cena, lze předpokládat, že více lidí přestane kouřit - stát sice přijde o příjmy, ale i ušetří na výdajích.Co zde taky málo zaznělo je sociální aspekt. Mnoho chudých lidí kouří, pak nadává na situaci, dichází k radikalizaci atd atd..Dovoluji si tvrdit, že zýšení ceny cigaret by odradilo lidi od tohoto zlozvyku, přičemž by jim zbyly peníze na jiné věci a najednou by zjistili, že na tom zas až tak špatně nejsou - jen si spočítejte, kolik utratí člověk s krabičkou denně za rok - kolik takových lidí nadává na nízké mzdy - jak by vypadala situace, kdyby nekouřili?
ČLÁNKY DO MAILU