V článku je spíš popsáno čiré zoufalství, že pokud se něco podobného člověku stane, je opravdu vystaven na milost a nemilost jedné instituci, protože kdyby (ja vím, kdyby byly ryby) ČS řekla, že žádnou závadanu na bankomatu hlášenou nemají (což mi nepřijde tak nemožné), tak je člověk opravdu bez peněz a hlavně bez jakékoliv šance domoci se nápravy.
A pokud se obrátí na linku, kde se to má řešit, a uprostřed pracovní doby ho záznamník "vyfakuje", že má zavolat v pracovní době, to je opravdu na zastřelení.
Jak to vidím já - zaprvé je tam technické selhání ČS, která tímto sehláním způsobila komplikace. Za druhé je tam opravdu zvláštní přístup ombudsmana spořitelny, za třetí je vůbec zajímavý přístup spořitelny, která způsobí člověku problémy a k vyřešení situace přistupuje laxně, za čtvrté technická úroveň bankomatu, který částku 3400 nepovažuje za dělitelnou 200 (čím dalším nás takový krám může překvapit? Jindy mu zas může výběr 200 přijít jako výběr 2000).
Že v tom jsou emoce bych se vůbec nedivil, z článku je zřejmé, že nešlo o nějaký redakční test, ale o reálnou zkušenost, jak je klient vystaven na milost a nemilost bance (která se chová jako mocipán).