Vlákno názorů k článku Kontrola co spalujete: je víc vaše domovní svoboda, nebo zájem na ochraně ovzduší? od ra12 - Jak moji známí si plnili zákonné povinnosti a...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 23. 9. 2017 11:22

    ra12 (neregistrovaný)

    Jak moji známí si plnili zákonné povinnosti a přizvali si dva asi odborníky. První asi odborník strčil štětku do komína a vytáhl ji ven, asi vymetl komín a bylo hotovo. Zaplatili. Druhý asi odborník po domluvě s prvním asi odborníkem dospěli k názoru, že na komíně je závada v podobě praskliny na omítce a je nutno ji velmi rychle odstranit. Kamarád si pak vymetl řádně komín, aby se dalo topit a dumal nad závadou, jak ji odstranit. Přizval staršího pána- majitele malé firmičky s povolení k provádění stavebních a zednických prací. Pán komín obhlédl a jako opravdový odborník si vzal na průzkum omítky velice moderní pomůcku v podobě obyčejného koštěte a začal konat. Ometl omítku. Prasklina zmizela. Onou prasklinou byla pavučinka nezodpovědného pavoučka, na kterou se chytil prach a tím ji zvýraznil. Oprava závady, kterou bylo velmi nutné odstranit byla provedena. Opravdový odborník si nevzal ani korunu za použití svého koštěte. Z toho plyne, že normální člověk sajrajtem netopí, protože by se nadřel při vymetání. O kvalitu uhlí na trhu by se měli postarat ti zodpovědní, kteří mají na srdci to čisté ovzduší. Nebo, že by možná nebylo taky od věci zamyslet se nad cenami elektřiny a plynu? Nepředražují náhodou překupníci a tím šlapou po čistém ovzduší? Znečišťují ovzduší ti malí lidé tolik, nebo se z nich v podobě zákonů jednodušeji tahají peníze jak z velkých firem? Tak co vy na to kontroloři toho co se spaluje? Nebo, že by u velkých znečišťovatelů byla nějaká zištnost, kdy se určité okolnosti nevidí? Že by čistota ovzduší byla další frází, jak zakrýt vedlejší a skutečné zájmy? Tím, co jsem napsal nechci nějak zlehčovat stav ovzduší.

  • 23. 9. 2017 16:29

    Jarmila (neregistrovaný)

    Nejprve značnou část státu zabetonujeme, nastavíme za městy obrovská nákupní centra, ale ne do patra, pěkně přízemní, protože do patra by prý lidi nechodili, pak kolem těch krámů vybetonujeme obrovská parkoviště - a teď chceme chránit nějakou přírodu? Kolik nám jí tu zbylo? Frantovi dáme pokutu, že údajně topí plasty, ale že daleko víc plastů a jiných sajrajtů hrneme na skládky, to nám nevadí. PRT-flašky se od nás vozí do Číny, tam se recyklují a my z Číny hromadně vozíme zboží z plastu - ale doprava na tak dlouhé vzdálenosti nikomu navadí? Před pár lety, když zakázali skládkování v Německu, vozili Němci odpad hromadně do Čech a tady ho nechávali v různých opuštěných kravínech, trvalo dost dlouho, než se ten stav napravil, občas přitom nějaká ta hromada bordelu shořela - ale to jsme byli zticha. Mně se ty kecy líbí, ale likvidace odpadu je občas i o systému, ne jen o drakonických pokutách za kdeco. Co teda vidím kolem sebe, tak lidi už silně lhostejní. Nějak vidí, že proti státnímu molochu stejně nic nezmůžou, jde jim hlavně o to, aby nějak přežili.

  • 24. 9. 2017 8:16

    Autor článku (neregistrovaný)

    Milá paní Jarmilo, máte pravdu, v zásadě máte pravdu, ale k tomu jedno velké ALE. To bych mohl uvést také nesmyslné vození zboží z jednoho koutu republiky na druhý, ačkoliv má stejnou kvalitu, je zaměnitelné, kupř. třeba jogurt, mléko. A pak nemůžete včas dojet ani veřejnou dopravou, ani vlastním autem, protože silnice je ucpaná kamiony jezdícími sem a tam. To je asi tak, když uvedu příklad, když se v nějakém městě uvaří např. pivo a to odebere velkoobchod, provozovatel nějaké sítě supermarketu, ač je ten pivovar pár desítek metrů od toho supermarketu v tom městě, tak to pivo odvezou do meziskladu, dnes se tomu říká logistické centrum (už před asi 8 lety jsem četl, že prý bylo po r. 1989 v důsledku výstavby podobných zařízení zničeno orné půdy ve velikosti Zlínského kraje - doufám, že to nějaký novinářský jouda spletl, protože kdyby tohle byla pravda, tak to je něco šíleného...), tam ho rozdistribuují a pak ho odvezou zase zpátky... Místo půl kilometru se ujede 100 km tam a 100 km zpět (a to jsem zvolil krátké vzdálenosti). Nicméně odmítám rezignaci, ta nikam nevede, jeden člověk sám nic nezmůže, ale každý může začít u sebe, každý může udělat každý den nějakou dobrou malou věc, ať už je to třídění odpadu, ekologický přístup k topení, ale třeba pomoci slepci nebo jinak handicapovanému člověku přes ulici, nebo se třeba jenom na někoho usmát. Rezignace není řešení, jedna maličkost, další maličkost a všechno může být lepší, když se ty maličkosti nasčítají. Aspoň mírný pokrok v mezích zákona, jak říkával Hašek. Hezký den.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).