změna stavebního spoření tak, jak si Kalousek a další lidé z vlády národního úpadku představují, tak stavební spoření vezme za své. Proč bych měl spořit u stavební spořitelny za nějaké 3–3,5 % celkového výnosu, když mohu spořit na spořícím či termínovaném účtu, nejlépe nějaké kampeličky, kde jednak lze dosáhnout úroku podstatně vyššího, jednak s nimi mám velmi dobrou zkušenost. V rodině máme tři stavební spoření ještě podle původních smluv, tedy státní podpora 4.500,– Kč max. Po případné změně vybíráme. A co? určitě nebudeme sami, spořitelny nebudou mít tudíž brzy z čeho dávat úvěry. Jak jsem všiml, tak někteří z diskutérů v článku ani nepochopili, že v případě stavebního spoření jde o solidární systém, kdy já, jako spořitel, který nechce úvěr, tím, že vkládám do spořitelny peníze, umožňuji spořitelně, aby mé peníze půjčila jinému, tedy osobě, která peníze potřebuje na krytí svých bytových potřeb. Když se tento systém změní, tak to podle mého názoru bude mít podstatný dopad zejména na množství úvěrů, tedy potažmo na stavebnictví. Osobně to vidím jako docela začarovaný kruh.
neboj, za ušetřené peníze se pořídí něco „ohromně“ důležitého, třeba nový tanky nebo letadla, zkrátka něco, z čeho se daně zaplatěj někde jinde, ze stavebních prací pořízených ze stavebka se odvede DPH + daň ze zisku tady, takže se ty „tvoje“ daně kolečkem vrátěj zase zpátky…
MoB si zřejmě naivně myslí, že když se zruší podpora stavebka, objeví se ty peníze v něčem smysluplném… Omyl, milý MoBe, ty peníze se rozkradou…
Říká tí něco „outsorcing“? Taková oblíbená věc ve státní správě, místo co by si třeba malé ministerstvo vydržovalo dva ajťáky, „outsorcuje“ IT spřátelená firma (kde čirou náhodou je ve vedení soudružka, která čirou náhodou na onom ministerstvu ve vedoucí funkci pracovala) za pěkných pár mega ročně…
Outsorcing, je naprosto spravne reseni. Totiz to male ministerstvo ktere si bude drzet dva IT-aky, bude dozorovat nejaky namestek, ktery nebude mit o IT ani paru. Ti dva IT-aci budou z vetsi casti naprosto neschopni a z mensi casti schopni, ale budou si resit svoje veci. A protoze vedeni nebude mit tucha o co vlastne jde, budou nase data vykradat i mentalne retardovani crackeri. A kdyz se neco fakt nakonec hodne potentuje, tak ti dva IT-aci budu rucit do vyse peti mesicnich platu (takze s platovyma tabulkama na ministerstvu tak kolem pul milionu oba dohromady). Specializovana IT spolecnost je jedine spravne reseni. Vlastni IT-aci maji smysl na beznou udrzbu jako obdobnou jako zvladne domovnik v baraku.
–
P.S.: Outsorcuje se vsude. I restaruace do ktere chodite si nepestuje vlastni psenici a nemele z ni obili a nema vlastni jatka. Specializuje se jenom na to co opravdu umi a ostatni veci prenechava na tech kteri tomu rozumi.
Ne to neni nikdy stoprocentni, nicmene je jiste lepsi si na praci, kterou neumim pozvat firmu ktera ji umi a ma reference, nez na to najimat vlastni lidi, ktere ani neumim vest a jejich praci kontrolovat. Komunikace mezi ministerstvem a IT pak probiha na urovni managementu, kde si navzajem rozumi. Outsorcuje spousta soukromych spolecnosti a vedi proc to delaji. Dokonce otsorcuji v daleko „jednodussich“ oborech (logistika, skladovani, uklid atd.)
:-D. Jenze na to abyste si tu masinu sestavil, znamenalo by to nejprve najmout doborniky na to sestaveni. A tem odborniku dat penize na nakup dilu a ti odbornici by samozrejme ty dily nakoupili predrazene. Takze v konecnem dusledku vas to bude stat vice a navic budete mit na krku zamestnance.
–
Problem je v tom, ze nemate nastroj jak zajistit ze vasi zemstnanci budou efektivni, jiny nez nad ne postavit nekoho kdo je schopen je dozorovat a samozrejme i ridit a motivovat. A vy pak musite umet ridit a dozorovat toho dozorce. To jako fakt neni trivialni zalezitost a mnohdy je proste jednodussi se spolehnut na mechanismy trhu. Popisu problem, ktery potrebuju resit a pockam si na nabizene reseni od mnoha jinych spolecnosti, ktere se tim oborem zajimaji. Nekdy ty spolecnosti prinesou novy pohled na problem a lepsi reseni, nez ktere by vas treba napadlo (viz. Chobotnice, ktere umistila knihy do podzemi a obhajila si to).
–
Je to podobne jako proc se o vozovy park staraji firmy specializovane na opravu aut a proc se o opravu domu staraji firmy, ktere proste umi domy stavet. Vsechno to jsou jenom sluzby a nektere ma smysl si delat pod „jednou strecho“ a nektere ma smysl si koupit. Kdyz si stavite dum svepomoci tak vas vyjde casto na mene nez polovinu, nez kdyz si to postavite na klic (sestra stavela), ale riskujete nekvalitni praci, prodlouzeni stavebni doby, nesplneni norem atd. Jednotlivci nevadi, kdyz mu vyhori pocitac a opava zabere treba i nekolik dni. Nebo kdyz jsou mu ukradena hesla do e-mailu, protoze ho to snad az na trosku nervu nic moc nestoji. To ale neplati o statni sprave ani o korporacich.
–
INDOŠ zajišťoval dodavku a udrzbu do vsech skol na celem uzemi republiky, to fakt neni malina. Zdaleka ne na kazde skole je dostatecne odborny personal, ktery je schopen pocitace ozivit a nainstalovat (proste mnoho ucitelu v te dobe meli problem vubec pocitac zapnout, natoz tak spravne sladit pameti k chipsetu na desce). Kdyby ste si spocetl mzdove naklady na takovy personal, ktery by byl potreba v kazde skole, tak dojdete k daleko vyssim cislum.
–
P.S.: Tim nechci rict, ze tam nebyly financni uniky. Jenom tvrdim, ze outsorcing je spravna cesta, protoze insourcing je u mnoha veci extremne neefektivni a navic tam budou uniky obdobne velke.
Jistě, na výměnu myši nebo zastrčení vytaženého ethernetu ze síťovky mně prostě nestačí ajťák za 25 hrubého, ale nutně na to musím mít outsorcing, kde platím nejen onoho ajťáka, ale jeho vedoucího, nadvedoucího, dalšího nadvedoucího, key account managora, ředitele, sekretářku, pro všechny auťáky a mobilní telefony, což mne vyjde na půl mega měsíčně. Dle tebe je to konkrétně pro státní správu náramně výhodné, dle mne je kvůli tomu a dalším podobným záležitostem tenhle stát v těch sračkách, v jakých je.
Na vymenu mysi, nebo zstrceni kabelu do ethernetu vam staci proskolena urednice. Pro takove triviality si nebude drzet IT-aka, toho tam ma smysl drzet kvuli jinym vecem. A to pak uz nebude clovek za 25 hrubeho. Vsechno je to o konkretnich pripadech, nekdy sem ho drzet vyplati a nekdy ne. Kazdopadne outsorcing, je mnohdy spravne reseni. To ze existuji pripady, kdy se nevyplati nepopiram, ale existuje mnoho pripadu kdy se vyplati.
–
Btw. IT oddeleni se totiz stara o spravne zalohovani o bezpecnost o stabilitu atd. atp. A to uz vyzaduje souhrn dovednosti a znalosti. A to je taky to co se za tech pul mega plati. V trivialni udrzbe vetsinou nemate dost prace pro zaplaceni celeho cloveka. A pokud mu date na starosti i sofistifikovanejsi ukoly a tim i opravneni, tak se vam prodrazi smlouva se spolecnosti, ktera nebude chtit prevzit zodpovednost za neco co nema plne pod svou kontrolou.
–
Ve statni sprave se kradlo a vzdycky krast bude. Ale odmitam to, ze outsorcing jako takovy je zlo, ktery kdyz se odstrani krast se prestane. Dokonce kdyz se odstrani nezmensi se mnozstvi kradeni (bude se krast jinak), jenom se snizi celkova efektivita (mozna ne uplne vsude, ale v drtive vetsine pripadu jiste).
Myslím si že celé tohle vlákno, až na prvních několik obecných příspěvk, je k ničemu… nicméně z vašich příspěvků se domnívám že nehájíte ani tak outsourcing samotný, ten mimochodem žádnou obhajobu nepotřebuje, ale hájíte konkrétně akci INDOŠ. Podle mne byl INDOŠ, bohužel (v poslední době) klasická „rozkrádačka“ s cílem malá domů, nebo já na bráchu brácha na mě, či brácha dá mě…
Hajim outsorcing jako takovy o tom je cele vlakno. Rozhodnuti udelat INDOS, nebylo spatne a provedeni, ma presne stejne problemy jako uplne jakykoli jiny projekt, ktery dela verejne sprava v jakemkoli oboru at se jedna o outsorcing, nebo insorcing. Na INDOS-u hajiim hlavne to, ze se jednalo o projekt, ktery insourcovat vubec nesel, jedine co se dalo je ho outsorcovat v mensich balicich. To same bude platit o ekotendrech a podobnych dalsich mega-projektech, jejichz jedina nevyhoda je v tom, ze pripadne uniky (nebo domele uniky) jsou dost velke na to, aby se novinarum o tom vyplatilo psat.
K tomu indošovi – od začátku, co s tim vylezli, všichni normální lidi (i ve školách – kupodivu maj i učitele informatiky) tvrdili, že nejrozumnější by bylo dát prachy školám – třeba 30 tisíc krát počet počítačů (a stanovit nějaký limit ala 1 kus á 30 žáků) a co si škola sežene to bude mít. Takhle dostali pár písidel, většina ceny se vyfakturovala za „potřebný“ soft – to bylo balastu, to byste koukal) a utratily se prachy co by stačily na provoz těch počítačů na několik let. Samozřejmě, že školy dostaly zastaralé počítače, protože se firma potřebovala draze zbavit součástek, které už nikdo dobrovolně nechtěl.
Co se týče outsourcovaných ajťáků, tak jsem měl tu čest – nákup myši se řeší vyhlášením výběrového řízení přes nějaké centrální elektronické bůhví co a pak s tim do Děčína přijede odborník z Ostravy to nainstalovat. A zaměstnanec by moh tejden točit palcem, kdyby si nepřines svojí z domova, kterou pak před odborníkem na chvíli takticky uklidí.
Ano sem tam nekdo rekl, ze by to bylo OK za 30 tisic, ale taky by zjistil ze za to soft pro ty skoly nenakoupi. Tenkrat stal OS v home verzi, ktera nebyla pro skoly pouzitelna 5 tisic a office, ktere se tam uci staly kolem patnacti a k tomu jeste antivir, minimalne za tisicovku. Takze fakt za tricitku byste nekoupil. Problem byl v tom, ze takhle vykrikovali hlavne ucitele, kteri meli doma pocitac sestaveny na kolene a kradeny soft. Navic v te dobe, nebyli ve skolach ucitele informatiky, kteri by meli vystudovany tento obor, ale byly to rychlokurzaci. Coz sam o sobe neni problem, protoze ten koho to bavi se to nauci i bez skoly, ale to zdaleka neklapne na vsech skolach v CR, kde casto mate personal patnact ucitelek nad hrobem.
–
Ja pracuju ve spolecnosti kde se IT-aci outsorcuji pres cely svet a v teamu mame Brazilce, Indy, Jihoafricany, Belorusy, Rumuny, Rakusany a Cechy a jedna se o jednu z nejvetsich IT spolecnosti na svete. To ze v jedne konkretni spolecnosti nejsou pravidla nastavena dobre, neznamena, ze je to obecne spatne reseni.
OS + ofisy – to je právě ono. Tam bych čekal, že vyjednaj nějakou cenu za babku, protože i tenkrát existovaly opensource alternativy. Já se na kdysi ve škole učil T602 a programovat v BASICu, rok na to vyhodili IQčka a pořídili 386ky, takže efektivita výuky 0 – 0 – nic.
V te dobe open source alternativy v podstate nebyly. Linux existoval, ale na nem jako WM jenom twnm, nebo black box a nejrozsirenejsi distribuci byl Slackware popripade Debian. Navic podpora hardware byla dost uboha (ona je i dneska) a kdo ho chtel provozovat, musel volit opravdu spravne komponenty. V te dobe jeste existovala a relativne konkurovala OS 2, ale ta byla drazsi nez Windows (i kdyz lepsi). Co se tyce office, tak tam byly jenom placene softy (opensource, jestli byl tak na dost mizerne urovni). Prave treba T602 byl na skolach v drive vetsine pripadu kradeny a StarOffice (sun ho pak uvolnil jako Open Office), vsel jako shareware az asi dva roky po tom co uz projekt bezel. Delal sem vyberovy gympl, kde sme meli to stesi byt zapojeni do pilotu INDOS-u a na tu dobu to byly bomb stroje. A to je prave taky jeden z duvodu te zastaralosti, cele se to tahlo nekolik let a ke konci bylo reseni navrhovne na zacatku uz zastarale.
–
Opravdu se to dobre kritizuje, ale tenkrat stalo nase skolstvi pred rozhodnutim jak zavest novou vyuku plosne po cele CR. Jak dovzdelat ucitele atd. A to vzdycky nakonec dopada megalomanskymy projekty, ktere nebyvaji nejlepsi. Dneska uz sme tenhle krok udelali a zlepsovani muze probihat postupne a ne v tak velkych magazakazkach. Nicmene i tak jiste dochazi k navysovani ceny a malym domu.
–
P.S.: OpenSource sleduju uz od zakladky, protoze sem mel to stesti ze otec vlastni IT spolecnost (po prevratu, vetsi nez dnes) a navic sem chodil na vyberovou zakladku i gympl, kde sem mel dost kamaradu se kteryma sme neresili hry, ale prave programovani (jak v QBASICu, GW Basicu tak Pascalu, Clipru, C, Foxce a dalsich jazych te doby) a taky LInux. Takze ja mel svuj prvni linux driv, nez klobouk ziskal svou cervenou barvu.
Ty seš fakt pako… INDOŠ byl tunel srovnatelný s OpenCard, školy dostaly zastaralé plečky (hlavně že si AutoCont vyprázdnil sklady) za nehorázné peníze, a za to internetové připojení mělo být rovnou pár lidí pověšeno… Připojit celou školu na ISDN linku, když bylo dostupné několikanásobně rychlejší WiFi, to je fakt na blití. Hlavně že se pár lidí nažvejklo, co?
Vždycky se najde někdo kdo zakřičí, „podporuju to z mých daní“, " za moje peníze" :-) :-) Za moje peníze se dotuje sluneční panely, dálnice, arbitráže, armáda (expediční sbor, pandury, gripeny, nové útočné pušky, přestavby a rekonsrukce následně opuštěných základen), zahraniční montovny. Stavebko vás s těmi 15 miliardami ročně vytrhne :-) Další zdaleka největší (obrovský, neregulovatelný, zdrcující, řecký …) únik z rozpočtu jsou cikáni a nezaměstnaní. Debila jako mě zaujala zmínka že ročně jsou na podporu v nezaměstnanosti všem, včetně cikánů vynaloženy asi 5 miliard korun. Takže 5 miliard korun a boj za snížení podpor nemakačenkům a těch zlých cikánů je zaplněna televize, média, noviny, diskusní pořady. Zeptám se, není jiná oblast kde by se dalo ušetřit více, v řádech desítek miliard? Takže se řve jako kdyby cikáni a nefachčenka mohli za shodek, ale skutečné úniky v řádech desítek miliard (Pandury, nákladní vojenská letadla, státní zakázky …) těch si nikdo nevšimne :-) :-)
No problém je v tom, že Pandury koupíte jednou za X let, ale stovky miliard na sociální systém a důchody jdou každý rok. Jakkoliv jsou Pandury drahé (a nechci je obhajovat), tak něco naše armáda asi potřebuje – vzpomeňte si na ty 4 ótáčka, jak jednou jedla do Prahy. Armádu asi v nějaké podobě potřebujeme, a ta zase těžkou techniku (viz dnešní povodně). Mě osobně zaujalo, že někde zveřejnili, že 60(55?)% populace pobírá nějakou sociální dávku. Tak bohatí zase nejsme, abysme si to mohli dovolit. Jenže z dob dávnou minulých přežívá pocit, že stát se musí starat a já nemusím nic, jen natáhnout ruku.
Ale co když jsme naopak tak chudí že na dávky máme nárok? I kdyby se dávky ze dne na den zrušily tak těch pět miliard za dávky v nezaměstnanosti to nevytrhne.
Ehm, na co potřebujeme pandury? Ona se naše armáda chystá na dobyvačnou válku? Ty vaše ženijní jednotky chce armáda jako nadbytečné zrušit :-) a bude se to outsourcovat :-)
Jenže z dob dávnou minulých přežívá pocit, že stát se musí starat a já nemusím nic, jen natáhnout ruku. – Tohle je váš názor?
Z dob minulých je zde další přežitek, že vrchnost(stát) vybírá povinné odvody a za ty vrchnost žije a měla by se starat. Podle Vás se tedy starat nemusí, tak ať zruší odvody, jednoduché :-) tento přežitek Vám nevadí?
Já jsem pro ať se stát stará, ale má pomoci jen těm nejnutnějším. A 60% národa to určitě není – se rozhlédněte kolem. Pořád je kde brát. Třeba podpory na bydlení. Stát prodává byty za 10% tržní hodnoty a okrádá tak zbytek národa, kterej to štěstí na dekret ve státním/obecním/.. neměl. Proč ho neprodá za tržní? Nebo lépe nevyužije jako startovací/sociální byty a ušetří dávky. Proč nezaměstnaní nepracují v sociálních a jiných službách? Rázem jich bude míň (těch z principu, ne těch, co jen mají ve svém věku smůlu). Viz zdravotnická „reforma“ – musí to platit firmy, tak už neposílají lidi místo na dovolenou marodit, když nemají práci.
a ukončení smlouvy je třeba provést nejpozději v září. Jinak se Vám zdaní tzv. úrokové zvýhodnění za celé období a úrok za rok 2010. Majiteli SS jsou banky. Většina peněz vybraných ze SS se přesune na spořící účty těchto bank a peníze na půjčování jsou zase doma. Banky nám budou rady půjčovat i bez státních dotací.
uvažovali jste také o tom, že je to možná obráceně?
vyděsí tisíce lidí, že se jim bude výnos ze stavebka zdaňovat 50%.
co udělají lidi? houfně si vyberou peníze, zejména na tech nejstarších a nejlépe úročených smlouvách.
financmajstrům pak stačí jen počítat statistiky: když většina vypoví, tak nechají zákon bejt, a lidem kteří si dobrovolně pod táhou humbuku vypověděli své starší smlouvy, řeknou taxoryvole" to bylo jen v novinách. a když většina nevypoví, klidne jim to zdaní
Stavební spoření je asi jedniný skutečně bankovní produkt kdy jsou půjčovány skutečné existující peníze, tj. někdo dá do spořitelny 100 000 a někdo jiný dostane úvěr 100 000. Hypotéka je uměle vytvořená částka, která do doby vytvoření hypotéky v bance neexistovala, ježto tolik peněz banka nemá, takže není omezena nedostatkem spořících klientů. Mýlím se, nebo je to jinak?
Hypotéka jsou také skutečné peníze. Hypotéky mohou být vypsány pouze na základě vydaných hypotečních zástavních listů. Banka NESMÍ k tomuto účelu půjčovat jiné zdroje, vlastní ani cizí. Je to dáno zákonem. Hypoteční zástavní listy jsou v majetku různých fondů, stejně jako státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky.
Spíše je to tak, že pokud si klient půjčí na hypotéku nebo ve stavebním spoření, nepůjčuje mu banka peníze svoje, ale skutečné peníze někoho jiného. Jednou spřáteleného klienta, pobruhé peníze z hypotečního zástavního listu.
Obávám se, že nemáte pravdu. Je to totiž přesně naopak. HZL jsou dle zákona o dluhopisech č. 190/2004. Sb. §28 dluhopisy, které jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů (a pak také mimořádně hotovostí, vklady u ČNB, atp.) Hypotéky samotné (jakožto pohledávky bank) již jsou zajištěny zástavním právem k nemovitostem.
Kdyby to bylo jak říkáte, musel by každý fin. ústav, i ten nejmenší, v ČR, který poskytuje hypotéky, pravidelně vydávat HZL. Ale proč bránit bance, která by chtěla půjčovat z vlastních zdrojů? Nedává to smysl.
Nechápu, jak analytik UCB došel k tomu, že úspora na státní podpoře bude v druhém roce po zavedení „Kalousopatření“ vyšší než v roce prvním. Fakt by mě to zajímalo, protože – soudě podle sebe – ruším stavebko ještě letos a předpokládám, že to učiní většina lidí, kteří jsou po vázací době a z principu nehodlají podpořit operaci s 50% daní. Úspora tedy pak logicky musí jen klesat.
P.S.: Přestože 50% daň považuji za obcházení zákona, neznamená to, že obhajuji systém st. spoření nastavený v 90. letech – to abych zase nečetl, že mi někdo ze svých daní podpořil spoření :-) To je jeho problém, že nepodpořil své…
To je jasné, ale ti, kteří mají staré smlouvy s vyšší 4500 podporou, to zrušit mohou úplně všichni.
Jinak řečeno, obecně počet smluv bude s velkou pravděpodobností klesat, takže musí klesat i úspora státu.
Neposlat tam žádné peníze znamená ztratit nárok i na to málo, to bych asi nedoporučil, tedy pokud nemáte „předplaceno“.
Pravda, takto sem na to nehleděl. Počítal jsem, že když je teď st. podpora 15 mld., tak stát ušetří 7,5, a když po tom rušení celková st. podpora klesne na 10 mld., tak stát už ušetří pouze 5. Jenže on absolutně ušetří 10 atd.
Možná, že to ani nepůjde do kytek. Třeba na to lidi uslyší i dál, má to každej druhej…
Kdo ví, a i to je další důvod, proč se to položí. Pro ty s většími úsporami to je zbytečné riskovat. Kdo vymyslí 50% daň, je schopen klidně danit zpětně úroky z úspor i podporu, protože připisována je pouze záloha.
Vy tedy sázíte DO HRY se státem nejen 15% z 20000, ale i 50% ze 7×4500. Já vypovídám v srpnu a to mám jen 6letou smlouvu :-)
Také budu ukončovat smlouvu na stavebko po sedmi letech. Pokud jsem dobře počítal, tak po snížení příspěvku a navíc ještě zdanění úroku, mě vychází po sedmém roce spoření, úrok o něco málo převyšující 2 procenta. A takový produkt není problém na trhu najít. Já jsem zvědavý, jak to dopadne, zdali nějaká stavební spořitelna padne. Pozorně jsem pročetl smlouvu o stavebním spoření a v ní je věta, že pokud se spořitelna dostane do potíží, nemusí v uvedené době 3 měsíců , uvolnit finanční prostředky klientovi. Dávám výpověd již nyní, protože se nechci dožít dne, kdy mě v bance řeknou, že nejsou peníze na výplatu klientů.
I kdyby se danily jen úroky připsané v roce 2010 a následujících je u starých smluv tzv.úrokové zvýhodnění, které se za celou dobu spoření připisuje až na konci. Kdo ukončí smlouvu do září a bude mít nárok na peníze do konce roku unikne tomuto zdanění. Také není špatné nebýt v letadle na konci.
Teď je otázka, jestli do konce září, nebo do konce srpna. Výpověď je 3 měsíce a běží od prvního následujícího měsíce. Ukončí se k poslednímu výpovědní lhůty. Pokud dám výpověď v září, běží od prvního října. A končí 31.12 nebo až 1.1.? Mám pocit, že stavební spořitelny tam napíší až 1.1., ale protože je to svátek, tak možná až 3.1. a to už je pozdě.
Hlavně je zbytečné platit poplatek za vedení účtu za pár dní v lednu. Posledni den výpovědi na jistotu je 31.8. Pak už je to jen o dohodě. Např. s Wustenrotem se dá dohodnout i na 14denní výplatě peněz. Musíte tam mít vyšší úrok, to jsou pak rádi, když se toho zbaví rychle.
Ale jsou spořitelny, kde takhle nepřemýšlí, třeba Buřinka, tam bych to neriskoval :-)
Když čtu „jednobarevné“ odpovědi Daniela Morávka, tak už je mi jasné proč podnikatel.cz má, podle mne, tak mizernou úroveň a nic pořádného tam nenajdete… Škoda, že se nevyjádřil k solární energii a z přehlednění státního rozpočtu.
Podobně je podle mne škoda, že se nějaký analytik Raiffeisen Bank nevyjádřil i k ostatním tématům… I když s jejich názory ne vždy souhlasím, nikdy nešlo o plácání jen tak do větru.
Stát, od teď*, už nebude lidem nic „dávat“ – tedy přerozdělovat. Naoplátku zruší všechny daně, jak přímé tak nepřímé, a zevede se pouze jednu jedinou daň a to 20-ti procentní daň ze zisku. Ta bude, v průběhu následujících 10 let, postupně klesat až na hodnotu 15% ze zisku.
*… snad již brzy
V anketě jsem vybral, že se s splánem vlády vůbec neztotožňuji.
Podle mne, vláda žádný plán nemá. Dělá sice „jisté“ kroky a sleduje „jakýsi ekonomický“ záměr, ale k plánu to má daleko. To je také to co mne nejvíc štve.
Pokud se náhodou pletu, a vláda nějaký plán má, měla by si rychle vzít k srdci radu Aleše Michla, ale rozšířit ji napříč celým spektrem (ne jen pro škrty v rozpočtu) – Vším čím se vláda zabývá a vzít v úvahu že nejde jen o transparentnost, ale i o stabilitu a předvídatelnost.
P.S. Možná se páni ministři (na rozdíl od vlád minulých) jen bojí, když už něco „divokého“ jen tak plácnou, že tomu tomu musí následně i dostát. Že by je jinak naše soudy nechaly zastřelit za šíření poplašné zprávy…