V řadě zemí dlouho očekávané hodnocení fiskálních plánů ze strany Komise skočilo tak, že celkem šesti zemím unie (včetně např. Francie, Španělska či Polska) dává EU více času na to, aby stlačily své rozpočtové deficity pod úroveň maastrichtského kritéria – tedy pod 3 % HDP. Kromě toho zasedala Komise disciplinárního řízení kvůli nadměrným rozpočtovým schodkům s Itálií, Litvou, Lotyšskem, Rumunskem a Maďarskem. Dodejme, že posledně jmenovaná země, která nás aktuálně nejvíce zajímá, se zbavila této nálepky poprvé od svého vstupu do Unie v roce 2004.
Zajímavá je rovněž aktuální změna rétoriky EK, která se v celkovém hodnocení plnění fiskálních cílů objevuje. Komise nejenže již nebazíruje na striktním plnění arbitrárně zvolených fiskálních cílů, jakým je např. ukazatel pro deficit (do 3 % HDP), ale doporučuje obrátit se na nabídkovou stranu ekonomiky – neboli zahájit převážně strukturální reformy, což znamená liberalizovat trhy – především ten pracovní.
Jinak řečeno Komise jakoby se lehce inspirovala politikou bývalého republikánského prezidenta Ronalda Reagana. Připomeňme si, že během jeho úřadování se podařilo americkou ekonomiku výrazně liberalizovat, z čehož těží dodnes. Odvrácenou stranou této politiky bylo ovšem krátkodobé zhoršení fiskální situace, které nevyhnutelně souviselo s přechodným nárůstem nezaměstnanosti.
ČLÁNKY DO MAILU