Vlákno názorů k článku Kolik stojí pohřeb? Nejlevnější 10 000 Kč a ani u něj nesmíte být od Tomáš Smolík - HYENISMUS !
-
jehovista (neregistrovaný)
Ne kazdy musi povazovat "dustojny pohreb" za dulezitou vec. Ze by se melo s mrtvolou nejak specialne zachazet neni zadna objektivni pravda.
Az umru, tak budu radsi, kdyz me pozustali hodi nekam do kafilerky a za ty usetrene prachy na me radsi vzpomenou pri smutecni hostine, kde se budou moct rozsoupnout. -
Romel cz (neregistrovaný)
Každému rodiči pohřeb podle zásluh! Někteří rodiče svojí komunistickou výchovou dětí,šikanem,výchovou dětí k obrazu svému,posluhování a týrání dětí.Celoživotním přístupem,jejich nezájmem,by chtěli najednou při umírání pomoci? Proč? jakým právem v chvilce,kdy se najednou ocitnou osamoceny ,se domáhají soucitu svých dětí a odpuštěnía důstojný pohřeb? Řeknu Vám jedno,takový blbec a křestan nejsem!! Je mě jedno ,jestli skončí v kontejnéru!! Já volím obřad nejvíce za 10000Kč a to se budu ještě rozmejšlet! Pokud neumřu dříve než oni! Jsou totiš v 80letech naprosto zdraví a já v 55 po 5ti vážných operacích.Vůbec se nedivím,já jsem se dřel na jejich baráku od 15 let,otec nepřispěl ani penězi ani prací! Když měl hotovo tak mě vykousalí,a musel jsem stavět pro sebe bydlení a své děti,nikdo mě nepomohl ani s výchovou a,ani s hlídáním ,nikdo mě neuvařil ani za mnou nebyl v nemocnici,když mě bylo nejhůře! Dneska je mě všechno jedno svý děti jsem vychoval,dal jim školy,barák dostavěl,jen to své srdce a mysl mám pochroumané s celoživotního psychického stresu svých rodičů,kteří se celý život jen hádali a rozváděli.jenže to byla jen komedie,jsou spolu do dneška a mně dělali z života jen pakárnu.Matka mě psychicky jen vydírala. Jak by jste se zachovali vy ,mám odpouštět? jak mám odpusti? Vím jak se člověk cítí ,když je na pokraji smrti,zažil jsem to a není to nic pěkného,chce to velkou duševní sílu a podporu rodiny ,jinak to člověk vzdá! Bohužel mý rodiče to ještě nezažili! Nevím jak se mám zachovat,jejich čas se také krátí a pak poznají co je být v poslední chvíli života sám a nedržet za ruku toho koho mám rád!Je těžké se rozhodnout a být jiný než oni,asi to nedokážu,jim odpustit!
-
Tolik zloby, zášti, nenávisti???
Škoda, že v tak rozsáhlém textu jste neuvedl i nějaké ty důvody...
Myslím ty skutečné důvody... To že se vaši hádali a přitom dokázali zůstat spolu,... jim svědčí spíše ke cti...
Nebo, že jste v 15letech stavěl barák, otec nepomohl ani finančně, ani prací??
Tak to jste měl v patnácti slušný příjem, když jste SÁM STAVĚL I FINANCOVAL barák,.. hih,... ( to jste asi nemyslel úplně vážně, že?)
Teď nevím, jestli se mám smát, nebo plakat...
Směju se tomu jak se litujete a patrně čekáte bezdůvodný soucit druhých a pláču při pomyšlení, že člověk s takovouhle psychikou vychovával děti,...
Odpuštění je základní a kolikrát I jediná šance jak z duše vyhnat nahromaděnou zlobu a nenávist. Jedině tak se dá ukončit to Vaše trauma z dětství. Pokud se chcete utápět v sebelítosti a nic neřešit, ok je to Vaše volba, ale nevěřím, že jste odpouštět naučil své děti... Je to takový uzavřený kruh, kde syn/dcera pyká za chyby svých rodičů, prarodičů a to tak dlouho, než se najde někdo, kdo dokáže odpustit....
Souhlasím s Vámi v tom, že máte srdce a mysl pochroumanou, je i velmi pravděpodobné, že na tom nesou svůj podíl Vaše rodiče, v tom se s Vámi nepřu, ale důvody, které jste uvedl s tím pramálo souvisí....
Mimochodem, doufám, že chápete, že odpuštění pomůže především tomu, kdo odpouští....
Někdy si však člověk příliš navykl na ukřivděnou pozici a soucit druhých,... ten soucit o který jste si ve svém textu řekl, ale který Vám dá jen člověk s podobně pochroumanou myslí.... -
Veronika (neregistrovaný)
Tak opět klasika....zase si někdo myslí, že po přečtení jednoho příspěvku může druhého soudit a že ví, jak to onen člověk v životě má. A dokonce si dovolí zpochybnit jeho rodičovství...a prý škoda, že neuvedl skutečné důvody. Mrazí mě z takové omezenosti a nabubřelosti. A z jaké pozice kážete o odpuštění, to už vůbec nechápu. K tomu si přece každý musí dojít sám....a vlastně k tomu nemusí dojít vůbec. A odpuštění neznamená, že zapomeneme a vše smažeme. Miluju podobné "psychology" a analytiky. Není mi z vás dobře.
ČLÁNKY DO MAILU