Docela by mě zajímalo porovnání celoživotních sociálních a zdravotních nákladů na lidi narozené předčasně a normálně. Nejsem si jistý jestli by zdravotnictví mělo za každou cenu zachraňovat děti které by za normálních okolností nepřežily. Protože tento systém pak uměle vyrábí invalidní důchodce od narození či ještě hůře lidi celoživotně odkázání na pomoc třetí osoby tzn. z pracovního procesu odsává ještě více lidí.
Primárním účelem plození je přežití lidského druhu. Pochybuji že přiváděním dětských důchodců na svět atd. prospívá k rozvoji lidstva.
PS:
Pokud bychom měli čistě soukromé zdravotnictví tak je to věc každého ale jelikož to tak není. Není správné investovat peníze ze zdravotnictví a sociálního systému do lidí kteří je nikdy nemohou vrátit (ani částečně).
Jestli te to uklidni, tak ve spolecenskem zrizeni bez vzjemne solidarity bys nekde byl jako otrok. Tech pak lidi nahore je malo, tlacenice velka a doba preziti minimalni. (Kolik rimskych cisaru zemrelo starim?) Jsem si jist, ze v Africe najdes dost statu podle sveho gusta.
Ono snad ani tak nejde o to, zda se rodiče postarají o postižené dítě - ano, postarají, a mnozí dobrovolně a rádi. Ale dříve či později rodiče zesnou - a co pak. Padesátiletá bytost, která nechápe nic kolem sebe, nemá peníze, a je odsouzená pomalu chcípnout v pasťáku?
Tak co s ním po smrti rodičů? Snad zakopat zaživa k nim do hrobu? Víš, čím se lidé odlišují od ostatních zvířat, pominu-li teda tu spoustu negativních vlastností? Tím, že se starají i o bezmocné jedince svého druhu, které by jiné živočišné druhy nechaly bez pomoci uhynout. I to je jeden ze znaků lidství v tom kladném slova smyslu.
Ale to je právě merit mého dotazu!!! Co s ním po smrti rodičů? Konvenuje vám prochcaná postel v uzavřeném pasťáku, umělá výživa, a postupné selhání orgánů následkem psychofarmak - s termínem "postarat se o bezmocné"? Připadá vám na tom něco lidského? Nechtěl bych být vaším příbuzným.
Nejlépe bude tedy zplynovat ho hned po diagnóze, co ty na to?
A co s lidma, kteří nejsou postiženi už od narození, ale až po nějakém úrazu nebo v důsledku nemoci?
A co bude tou hranicí, o koho se ještě starat společnost má a o koho už ne? Kdybych to bral třeba z hlediska toho, že někdo se nemůže sám pohybovat a musí mít i pro běžné situace asistenci, potom bychom mohli odepsat i Stephena Hawkinga.
Já bych se na to podíval ještě z jiného pohledu: Když vezmeme tento extrém tj. lidskou bytost která od narození trpí různámi poruchami metabolizmu, mentálními poruchami atd. V takovém stavu že je odkázána na celoživotní 24hod peči třetí osoby v ústavní péči.
tzn řekněme že bude žít jen 30let:
Je to jen čistá spekulace:
výše zmiň 1mil za narození 1 000 000kč
30let péče v ústavu řekněme 15 000 000kč
dále pak dodatečná zdravotní peče řekněme 3 000 000kč.
to máme nějakých 19 000 000 kč na jednu takovou to osobu.
(PS: nechtějte raději vědět kolik taková péče stojí v např. Německu)
A teď když se podívám např. do Dárfuru nebo kdekoliv do Afriky, Indie atd. kolik tam zemře dětí na podvýživu, Malarii atd. Prostě na nemoci které lze vyléčit ne za 19 000 000kč ale za tisícinu těchto nákladu.
A otázka zní jelikož předpokládám že lidé jsou bytosti solidární:
Proč dávat 19 000 000kč na bytost která díky tomu pouze biologicky přežije 30let. Proč je nedat na záchranu 1000 výše zmíněných dětí umírajících na naprosté banality.
Kdo nám dává právo rozhodovat že 1 člověk co je pro život naprosto nepoužitelný je důležítější než 1000 Afričanu z kterých mohou vyrůst uplně zdraví lidé (vědci, doktoři, učitelé atd.)
I taková je smutná absurdita západního sociálního systému.
Protože cílem veškeré existence v přírodě je šířit svoji genetickou informaci. Tím, že podporuju svoje děti, podporuju přežití 50% svojí genetický informace. To, že ochraňuju dítě svého sourozence podporuju přežití 25% společné gen. informace. Podporou svojí rasy podporuju pár desetin procenta společné gen. informace. Ale pořád je to výhodnější, než podpora čistě konkurenční informace.
USA vydají na zbrojení ročně desítky miliard dolarů. Tyto peníze by se daly použít například na financování výzkumu a vývoje nových léčiv, na výzkum vesmíru atd. atd. Bohužel tato logika pokulhává za skutečností stejně jako ty tvoje.
No, řekněme si to na rovinu, z těch Afričanů, kteří umírají hladem se vědci s největší pravděpodobností nestanou a je logické, že se člověk víc stará o své bližší okolí než o lidi na druhé polokouli (kolik procent lidí odepře svým dětem všechny drahé (a vesměs zbytečné) hračky a raději dá ušetřené peníze na charitu?) Co mi ale hlava nebere je fakt, že náš stát financuje vysokou porodnost některých sociálně slabých obyvatel, kteří nejenže nejsou pro společnost přínosem, ale s velkou pravděpodobností bude většina jejich dětí rovněž směřovat k životu na sociálních dávkách, zatímco při omezení počtu dětí by byla větší šance, že ty děti získají použitelné vzdělání a budou moci se stát naopak plátci daní. Asi by bylo dobré vzít si příklad ze sousedního Slovenska a omezit dávky na určitý počet dětí a sociálně slabým rodinám nabídnout po narození třeba třetího potomka jako logickou alternativu sterilizaci s nějakým finančním bonusem.
Problém je v tom, že přestává fungovat přirozený výběr. V populaci se šíří vrozené vady a poškození. Za pár let tady nebude zdravý člověk. Kolik tady bylo před 100 lety lidí s cukrovkou? Kolik lidí s celiakií? Kolik lidí s alergií na všechno možný...? Takhle postižení lidé:
1. Se nedožili reprodukčního věku
2. Nebyli pro partnera přijatelní
3. Nedokázali rodinu a potomky uživit a tím se jejich reprodukce brzdila.
Před sto lety bylo na celém světě 1 mld. lidí. Teď už jich je 6mld., takže logicky musel i počet nemocných narůst nejméně 6x. Ovšem vzhledem k tomu, že lidské tělo se přizpůsobuje pořád stejnou rychlostí změnám, jako tomu bylo v pravěku, avšak změny životního prostředí jsou mnohem rychlejší, logicky se dochází k dalšímu prohlubování a akceleraci přirozených predispozicí k možným deformacím.
Přirozený výběr funguje dál, jen se mění kritéria, podle kterých se vybírá. Léčitelné nemoci se nepovažují za špatné, neléčitelné už ano. Třeba já jsem psychopat a nikdy jsem neměl styk se ženou --- to je přirozený výběr. Ženy nechtějí psychopata, protože psychopat je neléčitelná a škodlivá povahová vada. Až (jestli někdy) doktoři zjistí, jak psychopatii léčit, pak i psychopat bude moct být partnerem.