Podle zákoníku práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.
Kdy a s kým se uzavírá dohoda o hmotné odpovědnosti
Jde o takzvanou hmotnou odpovědnost. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně a smí být uzavírána jen se zletilým zaměstnancem, tedy nejdříve, když dosáhne 18 let. Možnost zvýšené odpovědnosti zaměstnance je žádoucí při výkonu každého zaměstnání, v rámci něhož je nutné, aby zaměstnancům byly svěřeny určité hodnoty, s nimiž sami disponují a hospodaří a které jsou povinni ve stanoveném období vyúčtovat, například jde o pokladní, skladníky a podobně.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách jako zaměstnanec přejímáte na základě písemné dohody o odpovědnosti, která musí obsahovat váš závazek převzít odpovědnost za hodnoty, které vám zaměstnavatel svěří a které jste povinen vyúčtovat (přesné vymezení hodnot, za které jste převzal odpovědnost, zde není nutné). Zákoník práce formou demonstrativního (příkladného) výčtu uvádí hodnoty, kterých se má odpovědnost za schodek týkat. Jsou to hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu a se kterými máte možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou vám byly svěřeny.
Kdy zaměstnanec schodek nahradit nemusí
Podle zákoníku práce se odpovědnosti zprostíte zcela nebo zčásti, jestliže prokážete, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění, zejména, že vám bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Vaše odpovědnost za schodek na hodnotách, které vám byly svěřeny k vyúčtování, patří ke zvláštnímu druhu pracovněprávní odpovědnosti za škodu, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu, tj. vám. Odpovědnost za tuto škodu vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že s vámi uzavřel platnou dohodu o odpovědnosti a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách, které vám svěřil k vyúčtování, vznikl schodek.
U tohoto druhu odpovědnosti zaměstnavatel není povinen prokazovat vaše zavinění. Zavinění zaměstnance na vzniku škody se předpokládá, takže odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách se zprostíte zcela, popřípadě částečně, jen jestliže prokážete, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění. Máte-li se zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, musíte prokázat existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění. Odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách se zprostíte mimo jiné i tehdy, jestliže prokážete, že vám zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování, tedy, že vám zanedbáním povinností zaměstnavatele bylo znemožněno hospodařit se svěřenými hodnotami a starat se o ně.
Základem kontroly je inventura
Kontrola, kterou se zjišťuje úplnost hodnot vám svěřených, se provádí vyúčtováním, tj. srovnáním účetního stavu se skutečným stavem. Schodek zjištěný touto kontrolou pak vyjadřuje skutečnost, že chybí hodnoty, které jste se zavázal vyúčtovat. Rozumí se jím rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které jste povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než účetní stav, nevyjímaje ani schodky na finančních prostředcích.
Schodek bývá zpravidla zjišťován inventarizací (fyzickou inventurou u majetku hmotné povahy, popřípadě nehmotné povahy, nebo dokladovou inventurou u závazků a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést inventuru fyzickou) jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků. Není-li schodek zjištěn (prokázán) inventarizací, neznamená to bez dalšího, že by zaměstnavatel neměl proti odpovědnému zaměstnanci nárok na náhradu škody.
Zaměstnavatel však musí, má-li být jeho žaloba úspěšná, jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot, které jste převzal k vyúčtování, a skutečnost, že došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách.
Porušování pracovních povinností neumožňuje zproštění odpovědnosti za manko
Své hmotné odpovědnosti se však nemůžete zprostit, jestliže neplníte svou povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými vám zaměstnavatelem a nestřežíte a neochraňujete majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a jednáte v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, což vznik schodku umožní. Vztah takového nedbalostního jednání ke vzniku schodku je přitom třeba posuzovat v každém případě individuálně a pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za nichž ke vzniku schodku došlo.
Je-li nedbalostní porušení povinností hmotně odpovědným zaměstnancem takového rozsahu, že by bez něho ke vzniku škody (schodku) vůbec nemohlo dojít (tj. že zaměstnanec porušením svých povinností umožnil vznik celého schodku), pak nepřichází v úvahu ani částečné zproštění se odpovědnosti; to závisí na rozsahu porušení povinnosti, kterým byl umožněn vznik škody (schodku).
Nezprošťuje ani to, že hmotnou odpovědnost měl na společném pracovišti jen někdo
Nebyla-li na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, dohodnuta společná hmotná odpovědnost, nečiní to jejich individuální dohody o hmotné odpovědnosti neplatnými. Znamená to jen, že rozsah náhrady škody jednotlivých zaměstnanců s individuálními dohodami o hmotné odpovědnosti za schodek zjištěný na společném pracovišti nelze stanovit podle poměru jejich hrubých výdělků a v závislosti na zastávané funkci, ale že budou odpovídat za schodek v plné výši podle rozsahu odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců, jak vyložil ve svém rozsudku Nejvyšší soud ČR.
(Jinak totiž, je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl takto stanovený však podle zákoníku práce nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.)
Ani omezení společné hmotné odpovědnosti jen na některé zaměstnance v prodejně obchodní společnosti nelze samo o sobě bez přihlédnutí ke konkrétním podmínkám na pracovišti považovat za nesplnění povinnosti zajišťovat zaměstnancům pracovní podmínky pro řádné plnění pracovních úkolů.
