Názory k článku Kdy vás vyjde levněji poslat na mateřskou a rodičovskou otce?

Nechápu hlášku "Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM), lidově mateřské, je pro budoucí maminky, které jsou zároveň OSVČ, finančně likvidační.":

jak ostatně vyplývá z dalšího textu v článku, v součtu nemocenského a důchodového pojištění jsou to řádově stejná procenta, jaká se odvádějí z příjmu zaměstnanců, akorát že ti zaměstnanci si nemohou vybrat, zatímco OSVČ mohou.

Likvidační pro budoucí maminky, které jsou OSVČ, je ledatak vlastní volba minimálních plateb.

Jenže na odvodech zaměstnanců se podílí jejich zaměstnavatel. Pokud vyměřovací základ odpovídající platu nevyžaduje vyšší než minimální zálohu na pojistném, bylo by jejich navyšování dost nevýhodné kvůli doplácení na důchodovém pojištění, které se nevrací jako přeplatek. OSVČ s průměrným platem, které vychází vyměřovací základ právě na minimální zálohy bude mít mateřskou kolem 3 - 4 tisíc. To se vám nezdá likvidační? Co se stane se zálohou na důchodové po zvýšení zálohy na nemocenské už uvádím v článku...

Přiznám se, že podle mne chtít při měsíčním odvodu 143 Kč (podle příkladu z Vašeho cca 3 měsíce starého článku) měsíční plnění vyšší než 4320 Kč, je dost absurdní. Pokud dobře počítám, tak 6 měsíců mateřské = 25 920 Kč, neboli cca 181 měsíčních pojistných plateb po 143 Kč, neboli cca 15 let. Pokud matka OSVČ porodí dvě děti, se kterými bude s každým 4 roky doma (takže nemocenské po tu dobu nebude odvádět), a předtím studovala VŠ do 25 let, tak v zásadě veškerý odvod pojistného na nemocenské pojištění spotřebuje jen těmi dvěma mateřskými (25+15+8+15 = 63 let, tedy skoro důchodový věk). Jakákoli výplata nemocenského (byť až od 22. dne) už jde v podstatě nad to, co před dosažením důchodového věku zaplatí.
Samozřejmě, odhlížím od inflace, ale ta myslím nic moc nemění, protože minimální základ je vázaný na inflaci.

Mně se zdá mnohem víc likvidační, že u zaměstnance se odvádí krvavé odvody ze všech peněz, které dostává, a nemůže je odvádět jen z 1/2 jako OSVČ, o nějakých nákladových paušálech nemluvě.

Cena práce zaměstnance je rovna jeho superhrubé mzdě (plus jakékoli další benefity, které dostane) plus související náklady typu nemocenské v prvních 14 dnech - to je cena, kterou zaměstnavatel porovnává proti možnosti nechat si to udělat od OSVČ. To, jestli to či ono do státního rozpočtu platí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, jsou čistě účetní kejkle.

Pro srovnání: měsíční odvod pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou je někde nad 600 Kč, tedy více než 4x vyšší. Pak se asi nelze divit, že takový zaměstnanec má taky řádově 4x vyšší mateřskou, ne?

Dobrý den,všude se krásně dočtu ppm atd.ale nikde se nedočtu toto prosím poradte.
Manželka je zaměstnaná,otě­hotněla,porodi­la,dostala ppm,a zvolila si 3 roky.příští rok jí končí rodičovská.Chtěli bychom počít druhé dítě ještě před koncem rodičovské,jak to tedy bude vypadat dál?Bude mít nemocenskou nebo až po skončení rod. u prvního dítěte?Bude mít nárok na ppm?Bude si poté moct zvolit roky?Zaměstnavatel jí bude muset podržet další roky místo nebo ne?
Děkuji moc
Jiří Liška