Všechny výpočty jsou na draka. Ono záleží na jediné naprosto nevypočitatelné proměnné, a tou je počasí. Panelák nebo jiná nemovitost může klidně vykázat úspory, když loni byla zima delší a chladnější a bylo i více dnů v roce větrno, zatímco v jiném roce byl sníh jen týden. V r. 1984 (pamatuju to podle toho, že ten rok jsem byla na mateřské) byla tak teplá zima, že jsme měli na vánočním stole kvetoucí kočičky. Pak následovalo xx relativně teplých let, až teď asi poslední 3 roky zase v zimě padá sníh a nějakou dobu se udrží, letos (2010) byla po dlouhé době zase normální zima. To by ty výpočty musely zohlednit i tohle.
My třeba doma zateplili střechu a zobytnili podkrovní prostor. Za vytápění více než dvoujnásobného prostoru platíme stejně jako předtím za prostor ani ne poloviční, leč nezateplený. Stejně se to přesně propočítat nedá, protože v nákladech máme i celoroční TUV. Stačí se víckrát sprchovat a žádnou úsporu nevykážu. Kdybych chtěla být přesná, pak musím počítat, kolik osobodní byla daná prostora obydlena, kolikrát se kdo koupal nebo sprchoval, co jsme vařili (jestli nudle s mákem nebo slepici na paprice, tam jsou náklady na energii vyšší), jestli jsme ten rok zavařovali, jestli někdo onemocněl a pak jsme dali propocené povlečení vyvařit (to si nevymýšlím. Když jsem byla na mateřské, účastnila jsem se jakéhosi výzkumu spotřeby energie. Psali jsme stav elektroměru každý týden. Přesně jsem poznala, jestli jsem prala 1× nebo 2× v týdnu, když to děláte rok, máte dost přesné údaje. Psali jsme i spotřebu vody, plyn jsme tenkrát neměli).
Netvrdím, že to byla investice špatná, tvrdím, že se to nedá dost dobře porovnat ani spočítat, je to více nebo méně přesný odhad.
Když jsme zateplovali a dělali další úpravy, měli jsme vyšší spotřebu energií, přece jen je znát, že jste použil míchačku. Taky byla vyšší spotřeba vody a TUV, muselo se vyprat oblečení zúčastněných, uklidit bordel, vytřít. Ano, mám roční vyúčtování. Když ale poté přijde delší zima, můžu si říct, že jsme oproti loňsku neušetřili, ale nebude to pravda. Míchačku třeba dalších 15 let používat nebudeme a já nebudu chodit za každým řemeslníkem a připojovat ho na vlastní elektroměr, abych tyto vlivy následně zohlednila a odpočítala. A řemeslník čerpá energii z mojí zásuvky, ne ze svatojánských mušek. Takže ty počty jsou fakt relativní.
Podľa oficiálnych meraní je účinnosť zateplenia maximálne 25 až 30% pri hrúbke polystyrénovej izolácie 8 cm a kvalitne urobenej práci. Väčšinou však dávajú izoláciu len 5 cm a účinnosť tým klesá. Musia sa súčasne vymeniť okná, dvere a zatepliť strecha. Problémom môže byť i životnosť takejto fasády. Napr. v Prievidzi sú dnes problém ďatle, ktoré narobili diery do zatelenia v snahe hľadať potravu a dnes tie diery obsadili vrabce. Na paneláku sú tie diery z okna nedosiahnuteľné a je predpoklad, že dážď cez tieto otvory poškodí celú fasádu.