Vlákno názorů k článku Kdy se zastaví růst cen potravin? od Obyvatel - Misto pitomosti jako cenovka kde je spocitano kolik...
-
Obyvatel (neregistrovaný)Misto pitomosti jako cenovka kde je spocitano kolik by stalo napriklad 1 kg toaletniho papiru by EU mohla prijit s necim zajimavejsim. Povinnost uvest vstupni (nakupni) cenu dane potraviny a k tomu znacne a vymahatlene sankce za zkreslovani tohoto udaje. Nic vic, zadne dotace, zadne regulace. Bylo by to mozna zajimave cteni, napriklad takovy pomer vykupni versus prodejni cena ovoce od domacich dodavatelu.
-
anonymníBohužel toto jde krásně obejít. Stačí, pokud by si hyper-super market založil vlastní velkoobchod a hned by mohl vykazovat marži 10 %.
Navíc by to spíš vedlo ke zdražení, protože nyní jsou dodavatelé celkem slušně vydíráni (neprodáš ty, prodá někdo jiný za naši cenu), pokud by se tohle prosadilo, tak by se velkoobchodní ceny postupně sjednotily - samozřejmě směrem nahoru. -
Já (neregistrovaný)Tomu moc nevěřím, v tomhle státě kdo křičí, dostane přidáno, proto všichni naříkaj jaký jsou chudáci.
A nabízí se otázka, proč si chudáčci zemědělci nezaříděj prodej jiným způsobem ? Kdyby prodávali za polovic, dali si na web info, jistě by se to rychle rozkřiklo a lidi by tam jezdili z daleka. Ale oni jen léta škemraj o víc a víc dotací. -
anonymníJo, s podobnou pitominou přišel po převratu s. Klaus. Také tvrdil, že různé mezičlánky (velkoobchody) odpadnou a všichni budou nakupovat přímo od výrobců. A když se dnes rozhlédnete po okolí, každý kdo měl u baráku garáž a rozhrkanou Avii, tak dneska provozuje "velkoobchod". A že každý výrobce bude i sám zpracovávat. Že odpadnou velké (s oblibou nazýváné tehdejšími převratovými osobnostmi jako "megalomanskými" podniky typu Masokombinát Čakovice, chlouba to předlistopadového potravinářství. Pak aby v Praze měli teplá místečka, začaly se vytvářet různé normy a nařízení, které zpracovatelské maloprovozy zlikvidovaly. Takže pokud si nějaké družstvo či zemědělec na venkově nelajskne prodávat syrové mléko do přinesených nádob malospotřebitelům, tak musí dodávat do opět megalománských nově postavených provozů. A aby si právě tito drobní zemědělci vytvořili také nějaký odbyt, není možné. Finančně je to velká investice (při splnění všech možných nesmyslných norem) a nikdo jim na to nedá (nemají většinou nějakého bohatého zahraničního vlastníka s kapitálem ani banky jim nepůjčí). A pak by se samozřejmě bouřili dosavadní zpracovatelé, že český stát neochránil jejich investice a tudíž by ČR musela opět platit nelevné soudní spory, které by samozřejmě prohrála a musela by platit další miliardy do ciziny.
A nevěřte tomu, že by všichni občané jezdili z daleka pro pár potravin. I dnes - pokud jdete po ulici, a jsou za sebou obchody maso-uzeniny - pečivo - zelenina, tak nepůjdete do každého zvlášt, ale půjdete do klasických potravin, kde koupíte všechno najednou.
Jinak bych vám doporučil se zemědělstvím se trochu seznámit. Když je v sezoně hezky, nemáte v půl třetí padla, víkendy volné. Pokud máte na poli seno, slámu, obilí, tak makáte do tmy, dokud nepadne rosa, protože má-li např. zítra pršet, musel byste pak seno znovu obracet a řádkovat, což stojí v naftě a ve mzdě nemalé peníze. Tak hold makáte, dokud to jde. A ne že si další den vemete půl dne náhradního volna. Rovněž ne každý zemědělec má techniku odpovídající 3. tisíciletí (např. s klimatizací). Když vidím na polích, s čím se dnes dělá (zetory 25 - 50 koňů z 50. let minulého století, mnohdy ještě bez kabiny - kde se jich najednou tolik vyrojilo? - tolik jich nebylo za socialistické éry ani po různých muzeích ...).
Zemědělci (i pokud se podíváte do různých statistik příjmů) figurují vždy u konce. Přitom jejich společenská důležitost bude značně vyšší než mnohé daleko lépe placené profese. Ale to poznáme, až někdy bude ve světě neúroda a my nebudeme moci dovézt potraviny ani kdybychom platili zlatem. A nebo až ještě více podraží nafta - její cena se promítne i do finální ceny potravin. Pak nebudeme převážet přes půl zeměkoule potraviny, které su budeme moci umět vyrobit sami. Ale bude umění obnovit pole zarostlá stromy (tzv. nálety), zbořelé kravíny, prasečáky, drůbežárny, sklady na seno i slámu ... Jako u mateřských školek - zrušit se daly snadno, ale na obnovu tento režim nemá. Tak se budou vymýšlet nové poplatky aby co nejvíc lidí bylo odrazeno dávat děti do školek. Peníze opět všechno vyřeší ...
PS1: nejsem zemědělec ani zpracovatel, ale nemám pohled ven zaslepen růžovými (modrýmiú brýlemi.
PS2: No vidíte, a ve světě křičí lidé, kteří mají daleko vyšší kupní sílu. Křičí kvůli drahé naftě (kolik litrů si koupí za hodinu práce tam a kolik u nás?), delší pracovní době atd. atd. Co by dělali asi tak na našich pozicích? Asi by si tak sr*t na hlavu jako my 20 let nenechali! -
Já (neregistrovaný)Aha, takže pro zemědělce (i kdyby se jich víc spojilo) je to hrozně drahý, ale obchodníci kteří do toho investovat museli jsou vydřiduši ?
Nalejvat mlíko do bandasek, to je dobře že zakázali, ale nikdo by nezakázal přímej prodej ovoce, zeleniny, i prodej masa by se dal snadno vyřešit ...
Traktory 30 let ? Asi bydlím ve špatný oblasti, vídám obří traktory který by snadno přejely osobák, určitě jsou nový, pravděpodobně západoevropský.
A platy jsou malý, ale většina zemědělců jsou podnikatelé a to už je o něčem jiným, i paušální náklady mají asi 80 procent(daně platit v podstatě nemusí).
Kvůli drahý naftě křičej hlavně podnikatelé v dopravě v evropě - tam je nesmysl mluvit o kupní síle, nejsou to zaměstnanci. A samozřejmě amíci, protože tam nemaj vydřidušský daně na benzín a naftu, takže jim phm zdražily asi na čtyřnásobek. -
anonymníVážený "odborníku",
chcete-li někoho chytat za slovo, tak někde, kde skutečně plácnul nesmysl.
Seno se dělá z travních rostlin. Tyto mohou růsti buď na louce, nebo jako tzv. "víceleté" na orné půdě - čili na poli. Tyto víceletky se po několika letech mohou přeorat a na místo nich zasít třeba obilí, brambory ... (neznám přesně osevní postupy, které určují, co se má a co se nemá po které plodině sít). Pokud hovoříte "na poli jsme seno nikdy neměli" - usuzuji, že se zemědělskou výrobou zabýváte. Čest vaší odborné stránce, musí-li vaše "chytré" názory uvádět na pravou míru laik.
Pro "Já" 11.7. 11:05: Nedomnívám se, že zemědělci oplývají takovými zisky jako obchodní řetězce, tudíž asi skutečně nemají z čeho postavit na zelené louce nějaké odbytové sdružení. Za obchodníky stojí silný zahraniční kapitál, za našimi zemědělci nikoliv. Obchodníci mají mnohem vyšší marže, u zemědělců by to neprošlo.
Traktory: pokud se jedná o nějaké družstvo, tak tam si mohou nějaký nový moderní traktor dovolit. Mnohdy ale za cenu, že ostatní technika je z dob před 89. A málokterý soukromník si může dovolit modernější traktor. Banky mu na něj X milionů zkrátka nepůjčí a tržby nemá tak vysoké, aby si na něj našetřil. U nás v okolí znám pár zemědělců, kteří používají Zetory vyrobené ještě před 89. A ty bez kabiny (včetně kombajnů) jsem už taky viděl. Nikdo ze soukromníků nemá něco lepšího s klimou.
Včera jsem koukal na film "Vašek" s p. Trojanem jako jakýmsi bláznem. Tam v družstvu taky měli jeden špičkový traktor "john Deer?" - ale všimli jste si té ostatní techniky? Včetně dodávky VW starosty/předsedy p. Lábuse? Tak takhle to nějak chodí ve většině zemědělských podnicích. Banky mramor, ale dobytek musí žrát každý den svátek nesvátek a kydat hnůj na vozík na drážce také nic nemožného ...Žádná sláva, 20 let po převratu, že (aspoň v některých odvětvích) ...?
A co je důležitější? A co je lépe zaplaceno? -
Radek (neregistrovaný)Úplně by stačila cenovka s údajem, za kolik to finální výrobce vyskladňuje z fabriky. Možná jste to tak myslel. Řada výrobků (nejen potravin) se zkládá z více surovin od různých dodavatelů. Cena mléka obsahuje nejen vstupní surovinu - mléko, ale také další složky - obal, a naopak by mínusem muselo být na cenovce uvedeno, kolik si z mléka odčerpal zpracovatel na výrobu másla, tvarohu atp, aby z mléka zůstala jen obarvená voda, kterou zahustí rostlinným tukem na požadované % tučnosti.
Aspoň bychom pak na cenovce viděli, přes kolik to jde velkoobchodů a asi bychom se divili, že zákazník připlácí k původní ceně od výrobce od 50 do 150 % přirážky.
ČLÁNKY DO MAILU