Vlákno názorů k článku Kdy se zastaví růst cen potravin? od anonym - Pokud to bude Tržním silám povoleno tak ...
-
anonymníNeplatíte vůbec žádné poplatky spojené s BÚ nebo neplatíte jen poplatky, které tu jmenujete?
Já osobně také neplatím za výše uváděné položky, ale platím 169,- za balíček, čímž nyní nechci rozebírat, jak jsou banky předražené. Prostě si mi tenkrát nabídka tohoto balíčku jevila jako nejvýhodnější s tím, že služby v balíčku obsažené využívám a naopak neplatím za služby, které nepotřebuji. A pokud bych přecházel jinam, kde mají jiné položky zdarma, zase bych platil za jiné položky, které mám zdarma v rámci balíčku nyní.
Zrovna tak jako mnoho lidí nebude měnit kvůli pár desetikorunám dodavatele elektřiny. -
Honza (neregistrovaný)Pokud si to pamatuju, zaplatil jsem 1 korunu vklad do družstva a asi ještě jednu korunu za něco podobného. Asi 2x si strhli poplatek 2 Kč za něco a já nevím, za co, ale nestojí mi za to po tom pátrat. Jednou mi nešel Internet a pokyn jsem zadal u nich na pobočce za 30 Kč, ale to byla moje blbost. Jinak jsem jim nedal ani korunu. Účet tam mám 2 a půl roku. Když zkrachujou, ručím za jejich ztrátu až do výše 2 Kč (ano opravdu 2 Kč). Není to banka, ale kampelička, nicméně pravděpodobně se z toho banka do roka stane.
-
anonymníPeníze jsou pojištěny za stejných podmínek a u stejného fondu jako platí pro banky. Tedy 90 %, max. 25 000 EUR.
Tedy maximum o co může klient přijít (pokud nemá vklad vyšší než 25 000 EUR) je 10 % z vkladu plus 2 Kč.
Vezmu-li v úvahu, že běžné poplatky v bance (než přišla na trh mBanka) se pohybovaly kolem 2000 Kč / ročně, tak i kdyby teď zkrachovala, tak jsem na tom vydělal :-) -
anonymníJá poplaky za vedení nikdy neplatil. Už koncem 90tých let jsem měl interbanku kde bylo vedení zdarma, pak nějakou dobu nic(jen dluhy), pak jsem si zavedl vkladní knížku(taky zdarma) kde jsem si 1x měsíčně vybral výplatu. Pak Bawag(vedení zdarma, platím jen operace kterých bylo minimum) a teď jsem si k ní přidal i mbanku.
-
Didi (neregistrovaný)Pokud by tržním silám bylo opravdu důsledně umožněno se v této oblasti projevit, tak by se velice rychle objevily konkurenční obchody kde by výše zmíněné přirážky byly minimální až nulové.
Příčiny rostoucích cen potravin jsou v zásadě dvě: Jednak zemědělství dlouhodobě naprosto deformované nejrůznějšími kvótami a dotacemi (mnohdy dotacemi na to aby se nevyrábělo a tím se udržovaly vysoké ceny) a za druhé šílenstvím kolem biopaliv, kdy (opět v důsledků dotací) se místo potravin vyplatí pěstovat plodiny pro spalování. -
Jarmila (neregistrovaný)Nevšiml? Šťastný člověk, kterého ještě máma kojí nebo který pije jen vodku!! Mouka šla za 1 rok cca o 80% nahoru, mléko taky, sýry asi o 50%. Takže důsledkem toho chleba o 50%, rohlíky o 80%, DPH na potraviny o 80%. Maso zůstává stejné. Zajímavé je, že státem přiznaná inflace je nějakých 3-5 %. Že by rachejtle a lokomotivy tak zlevnily (ale asi jo, když tanků máme místo 3500 jen 130, to je hned znát)?
-
Radek (neregistrovaný)Pan Já asi chodí do poslaneckých provozoven. Tam jsou ceny na úrovni před 89. a podle toho nám naši zákonodárci stanovují ceny a platby všeho ostatního. A když náhodou vyjedou někam za kopečky, tak tam mají zase nějaké to pohoštění zdarma (nemá to statut oběda či večeře, aby si mohli ještě uplatnit cestovní náhrady, kde mají tuším vyšší sazby než běžný smrtelník)
-
Vladimir (neregistrovaný)Ted mi doslo v cem je problem, mel jsem kolegu ze sporiveho regionu na severovychode nasi zeme, a ackoli pracoval s nami za nas plat, jeho natura zpusobovala ze kdyz jsme sli na normalni obed, ktery jsme v podstate zaplatili z pulky stravenkou, tak on si rano prinesl pytlik s tremi suchymi rohliky a krabici mlika.
Tim padem se cena jeho obedu zdvojnasobila !!! Hruza !!! Ted uz se mu a jemu podobnym nevyplati stradat stravenky aby si za ne koupil v hypermarketu televizi a radeji si k obedu dojde na normalni hotovku. No to je do nebe volajici jak ho ta ODS okradla, ze ! -
Jarmila (neregistrovaný)No, a to si představ, že někteří lidi nemají ani ty stravenky. Při láci 75,-/oběd už a ty obědy nechodí, dají si vietnamskou polívku 4,/0,5 l a mají až večeři. Při ceně 75,/oběd x 2 (dospělí) a třeba 2x 30,/oběd (děti ve škole) by chodili nahatí. Osmým divem je to, že nahatí nechodí a nebydlí v jeskyni.
-
Jarmila (neregistrovaný)Moje ne-sociální cítění mne nutí napsat to, že stravenky a další výhody považuju za pokračující socialismus. Úkolem zaměstnavatele je podnikat ve svém oboru a nestarat se o to, jestli dítě zaměstnance dostane přidělenou školku nebo firemní družstevní byt a/nebo jestli zaměstnanec obědval. K tomu slouží plat, ne nějaké obezičky a hrátky se stravenkama, sledování, kolik dnů zaměstnanec promarodil a zda má v těchto dnech nárok na příslušnou stravenku. Račte uznat, při svém vzdělání, že to byla kravina i za socialismu, leč děje se stále s nebylo to odbouráno. Naopak, veřejné stravování se přesunulo ze sníženě DPH do základní, aby se ten polední žvanec patřičně zdražil, a to všem a bez rozdílu.
Dále si dovoluji napsat, že nutit VŠECHNY lidi stěhovat se do měst je kravina nejvyššího kalibru. Jednak v těch městech není a nebude dostatek bytů, páč města nejsou nafukovací, což se odrazí v tom, že se nakonec staví sídliště na zemědělské půdě. Za druhé vznikají velké sociální tlaky, protože na vesnici není plyn a dostatečná kapacia elektrické soustavy. Takže když tam žijící senioři nejsou ve stáří schopni si zajistit dřevo z lesa, aby měli v zimě topení (protože i uhlí musíte rozpálit dřevem), začnou hromadně žádat o ubytování v domovech důchodců. Ty byly v zámcích, vrácených v restitucích, nově se staví ve městech a jejich kapacita je omezená. A lidi z města nepojedou seniorovi v létě nařezat dřevo na zimu, na to zapomeňte. Takže senior v lepším případě končí ve špitále nebo v LDN, kde nemá co dělat. To se na mně nezlobte,ale to je fakt lepší zachovat jakous takous úroveň hromadné dopravy a daňově ošetřit podporu vesnice. Myslím, že není cílem, aby vznikla dvě tři velkoměsta (Prha, Brno, Ostrava) se slumy a kolabující dopravou a zbytek země byl liduprázdný. -
Jarmila (neregistrovaný)V době Bati neexistovala MHD, lidi běhali do práce pěšky nebo jezdili na kole, a to třeba 10 km. Zkuste to dneska. Taky bylo v rodinách víc dětí, takže do města za prací neodešly všechny. Plynem se netopilo, elektřinou už vůbec ne. Na druhou stranu měl Baťovec bydlení jen v době, kdy dělal v Baťově továrně. Kdo byl propuštěn, zestárnul, stal se invalidou, tak o to bydlení přišel.
Člověče, uvědomte si, že dneska není doprava takový problém jako byla ještě někdy ve 30. letech. Na vesnicích máte prázdné baráky, mnohdy do noch přijede majitel 1x do roka, aby v nich vyvětral, a ve městech se bytů nedostává. V době elektronických a mobilních komunikací máme kanceláře plné lidí a přitom by jich půlka mohla klidně makat doma. Doma nemůže být jen ten, kdo dělá na lince, nebo ten, kdo pracuje v obchodě s pevnou pracovní dobou. -
anonymníNo paní Jarmilo,
s názorem na stravenky jste mi trochu vyrazila dech. Stravenky máme každý rád. Pravda, mnozí je neberou. Ale to bychom mohli za socialismus vydávat také další benefity - služební telefon, notebook, auto atd.
Co se občas pohybuji v cizině, tak tam mnohde vidím loga stravenkových firem, které úřadují u nás a které vlastně přišly sem k nám právě z ciziny. Takže se domnívám, že u stavenek se nejedná o socialistický výmysl, ale naopak. -
mitr (neregistrovaný)Rozdíl je v tom, že notebook není daňově podporován (tedy aspoň podle zákona, ve skutečnosti asi spousta lidí některé benefity nedaní).
Stravenky fungují jedině kvůli své daňové uznatelnosti - kdyby nebyly zvýhodněné, zaměstnavatelé i zaměstnanci by si radši vzali peníze než stravenky. Takhle mají lidé, kteří dostávají stravenky, daňovou slevu. A protože stravenky se málo nabízejí v zaměstnáních za minimální mzdu a hodnota stravenky obvykle bývá vyšší u lépe placených zaměstnání, je to sleva spíše pro ty s vyšším příjmem.
To, že je něco z Francie (Sodexho), neznamená, že to není založeno na socialistickém způsobu myšlení. (Ale situaci ve Francii neznám, takže také netvrdím, že to tak je.) -
Jarmila (neregistrovaný)Vy máte mobil, notebook a auto jako benefit? To se máte báječně :-) Já měla dojem, že se to sice nazývá benefit, ale jsou to pracovní pomůcky. Kdo to nepotřebuje k práci, ten to taky nedostane. A jako si soustružník třeba po práci může udělat ze svého (nebo levně koupeného firemního) matroše nějaký díl do autoveterána nebo něco podobného, může ten, kdo má firemní auto, mobil, notebook, zase použít toto. Takže auto nebo mobil NEJSOU benefity.
-
Jarmila (neregistrovaný)Tady máte další podobnou hovadinu jako stravenky: http://www.novinky.cz/clanek/145020-cesko-ovoce-pro-skolaky-zdarma-nechce-zrusi-i-dotovane-mleko.html (hlavně si pod tím přečtětu tu diskusi, fakt přínosná).
Pořád čekám, kdo první řekne, že by nebylo od věci snížit daně. Ať ty peníze zůstanou lidem a ti ať rozhodnou, co si s nimi udělají. To jsou dotace zleva, dotace zprava, dotace z Bruselu. Kde se berou dotace? Z daní!!
Prokrindapána, snad všude narazíte na dotace, vždyť je to jako mor!
U nás jezdí autobus MHD a na něk nápis, že byl dotován z Bruselu.
Na náměstí cedule, že úprava probíhá na základě dotace z Bruselu.
Dokonce tu máme přechod pro chodce a u něj cedule, že byl vybudovám na základě dotace Charty 77. Boha jeho, těch pár bílejch štráfů jsem tam schopná namalovat štětkou a vyjde mne to na pětistovku, na to potřebuju dotaci od Charty 77?
Jednoduché počty: daně jsou příliš vysoké a ouřadů příliš mnoho. -
NN (neregistrovaný)Tak si Jiříčku více všímejte okolí, a nejen toho, kdo co vám vše možné závidí.
Na http://www.mesec.cz/clanky/ma-stat-vice-chranit-obcany-pred-zraloky/nazory/ vám na zcela konkrétních případech ukázali, o kolik co jde nahoru ve skutečnosti a ne podle nějakých modrýchch statistik z ČNB či SSÚ. Tak nedělejte ještě blbějšího víc než jste ve skutečnosti! -
anonymníA za těch 14 dnů budete jíst co? Domníváte se, že zase budou za 99,-? Nebo za ně obětujete 150,-? Ono to pro jednoho tak nekřičí, ale pokud máte 4člennou rodinu a je rozdíl, zda za měsíc zaplatíte /čistě hypoteticky - nebudeme jíst celý měsíc jen kuřecí řízky, i když by to asi bylo zdravější než se cpát bůčkem a uzeninami plných éček, které z masa viděly tak leda "soju"/ - 15 kg za 99,- = 1.485,- nebo 15 kg za 149,90 = 2.248,50. Takhle se dá počítat u mléka, chleba, oleje ... Pak zjistíte, že přidá-li vám zaměstnavatel 1,5%, tak spolu se zdražením vody, PHM, plynu, elekřiny atd. jde vaše životní úroveň značně dolů.
Ano, tuhle v Globusu bylo za 99,- kilo prsních kuřecích řízků. Zatím jsem se u jediného Globusu (ať již v Praze nebo u nás v Liberci) setkal, že takovéto atraktivní zboží skutečně mají, a to celou dobu trvání akce. Musím Globus pochválit. Jinde mají atraktivní akční jen pro nalákání zákazníků, kteří pak na 99 % nevyjedou ven s prázdným košíkem a nakoupí něci jiného, dražšího. Mimochodem, v Polsku, odkud bereme řadu stejných, ale značně levnějších potravin, stojí kilo kuřecích prsních řízků ještě k tomu chlazených kolem 10 - 12 Złotých (ten měníme kolem 7 CZK). Kolik asi bude činit velkoobchodní cena? I při slevě na 99,- možná 50 % vydělají. A tuhle mne šokoval třeba Lidl, který "je levný" - a kuřecí prsní řízky prodával za "zlevněných" 129,- - ale jen papírově, prakticky nebyly (jeho běžná cena je pak 149,90/kg - za tyhle peníze to snad seženete i v Delvitě ...). S kuřatama za 44,90 kg udělají to, že pod tuhle cenovku frknou kuřata za 69,-/kg a pokud máte více položek, tak většina lidí si nevšimne, že má nákup o o více jak 50 % předražen. A když se ohradíte, tak přece mám vidět, že tohle je jiné kuře než to "akční" - jak to mám ale poznat?, případně že to tam přeházeli zákazníci. Je kontrolním orgánům obnovit řádné pravomoci na ochranu zákazníka a ne jim kompetence ještě oklešťovat a snižovat počet poboček a pracovníků. V kauflandu tuhle taky měli mít řízky za 99,-, ale samozřejmě že je neměli. Jindy jsou zase ještě tzv. křehčené, tzn. nastavované vodou. A mnozí obchodníci za kuřecí řízky vydávají stehenní řízky s "bombovou" cenou 110,-/kg - když ony stehenní mají cenu tak kolem 70,- za kg. A manželka tuhle dělala kuřecí prsní řízky mražené z Brazílie, a po roztání zůstala asi z poloviny objemu voda (nevím, kolik to bylo na váhu). Ale i tak se dá okrádat ... -
anonymníBěžně stojí více, ne každý má za zadkem nějaký zahraniční řetězec, kde mají ceny oproti neřetězcům přece jen o trochu nižší a dále i akční ceny. Pokud kupujete mimo akci nebo mimo řetězec, tak si o vepřovém za 100 - 120 - můžete nechat většinou jenom zdát. Ledaže by to byl bůček nebo nějaký jiný druh, ale s kostí.
V Polsku vychází v maloobchodě cena vepřové kýty na 7 - 10 Złotých (ten měníme kolem 7 CZK). A třeba Ahold (Hypernovy, Alberty) berou maso téměř výlučně z Polska. Kolik je asi jeho velkoobchodní cena? Pak když prodávají v akci za 100,-/kg, tak na tom stejně hodně vydělají. -
Jarmila (neregistrovaný)Voda neteče jen z kuřecích řízků, ale i z celých kuřat a nedejbóže, když koupím mražené mořské ryby. To mám pak dojem, že to moře celé zmrazili a nacpali ke mně do kuchyně. Voda se necpe jen do mraženého masa, ale i do syrového vepřového, maso se do masa vstřikuje jehlami. Jeho váha je pak vyšší. Když k tomu připočítám nekvalitní jogurty z odstředěného mléka, vycpané želatinou nebo škrobem, aby ta voda aspoň budila zdání, že drží pohromadě, odstředěné trvanlivé mléko samotné, ba dokonce jsem jako hit viděla i odtučněné máslo!! (to bylo máslo hodně vyšlehané, ještě se zbytky syrovátky). To je panečku chuť, to by blil i hovnivál, a že ten je zvyklý na ledaccos.
-
Jarmila (neregistrovaný)A divil byste se, co všechno zbodne. Už jste ochutnal brouky v karamelu? Já jsem měla odvahu jen na ten karamel a ještě v tom byly sezamový semínka, brouky jsem taktně vynechala. Ale sušenky s náplní z brouků byly dobrý, jen tam byli ti brouce semletí a já to nevěděla. Jinak v Brně teď vznikla jakási luxusní restaurace a menu z brouků tam vyjde na nějakých 2.500,- Kč. To víte, holt luxus budoucnosti.
-
Jarmila (neregistrovaný)Potraviny se zdražují, marže obchodníků rostou
PRAHA - Na pultech tuzemských obchodů od loňského léta podražila většina základních potravin.
Nejvíce vzrostla cena rýže, mouky, rostlinného másla, pečiva a mléka. Naopak zlevnil krystalový cukr, brambory či paprika.
Ceny některých potravin podle odborníků letos dál porostou. Nejvíce od loňského června do začátku letošního července podle Českého statistického úřadu ČSÚ) vzrostla cena pšeničné mouky, a to o 58,3 procenta. Kilogram rýže ve stejném období podražil o 47,5 procenta. Cena kilogramu rostlinného másla se meziročně zvýšila o 27,3 procenta, kilogram konzumního chleba nyní stojí o 23 procent více než loni v létě a litr polotučného mléka je dražší o zhruba 16 procent. Jablka byla na začátku července o 28,7 procenta dražší než loni v létě a kuře o 13 procent. Cena vepřové pečeně byla vyšší o 10,6 procenta a hovězího zadního masa o 4,2 procenta.
Levnější naopak na začátku letošního července byly podle údajů ČSÚ konzumní brambory, jejichž cena ve srovnání s loňským létem klesla o 21,3 procenta. Dolů šly i ceny krystalového cukru, které v červenci při meziročním srovnání poklesly o 7,4 procenta. Paprika byla levnější o necelých 15 procent.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby letos v ČR dále podraží pečivo, a pravděpodobně i maso. Celkem podle něj ceny potravin vzrostou o více než deset procent. Kromě převisu poptávky nad nabídkou budou podle něj za zdražením potravin stát také rostoucí ceny ropy nebo spekulativní kapitál, který vstoupil na trh se zemědělskými komoditami.
Podle Martina Tesaře z poradenské společnosti Deloitte sice ostrá konkurence mezi obchodními řetězci dosud snižovala spotřebitelské ceny, na druhou stranu se ale obchodníci nyní musejí vyrovnat s rostoucími cenami energií a některých zemědělských komodit. Je dosti nepravděpodobné, že by se nás globální změny v této oblasti také nedotkly. Lze proto očekávat, že spotřebitelé se v blízké době dočkají pohybu cen. Tlak na výrobce i maloobchodníky je značný, uvedl Tesař.
Rostoucí ceny potravin podle odborníků mění nákupní chování spotřebitelů. Jsou již patrné známky toho, že vyšší ceny potravin vedou k posunu v nákupních vzorcích směrem k levnějším soukromým výrobkům a diskontním produktům a nakupování u levnějších maloobchodníků, uvedl Ira Kalish ze společnosti Deloitte.
Rostoucí ceny představují pro maloobchodní prodejce potravin příležitosti k dalšímu rozvoji. Spotřebitelé se přestávají stravovat v restauracích a stále častěji nakupují v obchodech potraviny, které konzumují doma. Cenová inflace taktéž představuje pro maloobchodníky příležitost ochránit a dále navýšit marže, neboť zákazníci se stále více smiřují s růstem cen, řekl Lawrence Hutter ze společnosti Deloitte.
Obchodníci podle zemědělců již několik let zvyšují své marže u potravin a dodavatele naopak tlačí ke snižování cen. Z průzkumu Zemědělského svazu vyplývá, že u některých potravin vzrostla marže obchodníků od roku 1997 i o více než deset procent. Marže (obchodníků) se dlouhodobě nesnižují, ale naopak rostou, a to i v prostředí silného konkurenčního boje obchodních řetězců, uvedla mluvčí Agrární komory Eugenie Línková.
Útraty českých domácností za potraviny výrazně rostou. Například loni se průměrné roční výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje přepočtené na osobu v domácnosti i kvůli rostoucím cenám tohoto zboží zvýšily o 1270 korun na rekordních 20 868 korun. Průměrná čtyřčlenná rodina tak loni za potraviny a nealko nápoje utratila 83472 korun, což bylo zhruba o 5000 korun více než v roce 2006. Na celkových spotřebních výdajích domácností měly loni potraviny, stejně jako bydlení, zhruba pětinový podíl. -
anonymníNejsem sice Jarmila, ale docela dost konkrétních cen se uvádělo v diskuzi http://www.mesec.cz/clanky/ma-stat-vice-chranit-obcany-pred-zraloky/nazory/
Ono to zdražení "o pár korun na kuse" dá za rok pěkných pár tisícovek. Samozřejmě, pokud si tisícikorunovou bankovkou připalujete doutník, není co řešit, ale pokud berete např. průměrný plat (potřeba jej ale ještě přepočítat na "čistý" - ceny všeho jsou také v "čistém") a k potravinám připočítáte plyn, vodu, nájemné, ceny stavebních výrobků a prací, pohonné hmoty, elektřinu, zdravotnictví, zjistíte, že platíte o několik tisícikorun měsíčně navíc!
Pokud rodina s dětmi vypije kolem 2 l mléka denně, za měsíc je to 60 litrů. Při nedávné ceně 9,90/l jsme utratili 594,- měsíčně za mléko, při dnešní ceně 19,-/l to dělá již 1.140,- mesíčně. Cena pečiva - houska nebo rohlík se obvykle uvádí okolo 2,50/kus ve velkých řetězcích (pominu váhu, která se neustále snižuje). Tuhle jsem si kupoval dvě housky v jedné velké samce - 3,60/kus. Možná místo 50 g vážila 60 g, ale stejně ... A v rámci zaokrouhlení jsem místo 7,20 platil 8 ,- Kč. A to bylo to nejlevnější, nejobyčejnější. Pokud chcete jíst kvalitně a koupit si tmavé, sojové (zajímavé, v masných výrobcích sója nahrazuje a zlevňuje maso, v pečivu je naopak sója drahá) nebo cereální pečivo, vypláznete za kousek zdravého pečiva od 10 po 20 za kus podle hmotnosti. Pokud dětem koupíte 10 ks pečiva toho či onoho, opět to dělá v měsící pěkný balík (pokud ušetřím denně v tom námi kupovaném objemu za pečivo 40 Kč, tak je to za měsíc 1.200 Kč!).
Není to sice, kolik a za kolik to dělá u rodiny u rýže a u másla, ale pokud si paní Jarmila váš příspěvek přečte, určitě vám to také bude schopna vykalkulovat.
Ještě k tomu máslu: po 89. bylo také neúměrně drahé, lidé se dost přeorientovali na různé kuneroly užívané za války. Pak se lidé trochu vzchopili, a začali jísti zdravěji (nebudeme polemizovat, že máslo není zdravé - v jídelníčku musí být zastoupeno, a jeho úplná náhrada za jenom rostlinné tuky tvářící se jako zdravé naopak obsahují nezdravé složky, čímž paradoxně organismu škodí více než máslo či sádlo). Nyní však lidé mají opět hlouběji do kapsy a tak zase začínají jíst více oněch kunerolů. A potvrdily mi to i noviny, ve kterých nedávno psali, že lidé přestali kupovat kvalitnější potraviny, kupují opět sračky plné eček a přestávají se stravovat v restauracích. Vláda ještě může opět přijít se zrušením stravenek, a spousta hospod se může zavřít. Nevím, kde se tolik lidí uplatní. Montovny už také hlásí v souvislosti s ropnou krizí nižší dodávky pro automobiky, které snižují výrobu aut ... Celé je to nějaké poděl*né.
ČLÁNKY DO MAILU