Názory k článku Kdy narazí státní finance do zdi?

Takhle se z toho svrabu vazne nikdy nevyhrabeme. Chteli jsme byt Svycarskem nebo Rakouskem stredni Evropy a i 20 let po zmene jsme Balkanem kdesi ve vychodni Evrope.

Myslel jsem, ze jsme jako narod chytrejsi a mame vice narodni hrdosti. Mylil jsem se :-(

Rychlé snížení defivitů je nereálné. Řecko je jen zkušební balónek, jak se jich zbavit. Další budou následovat.

Hrdost možná, morálka žádná. Už na gymnáziu nás v základech společenských věd učili, že žádné státní zřízení nemá stálé trvání. Politikům dnes to může být jedno, ano, politika nemusí vůbec zajímat ekonomická situace. Po demokracii, systému nejnovějším, následuje anarchie… Velice dobrý článek:)
Musím říct, že jakmile se stát začne snažit zavést povinné přispívání si na důchod, stěhuji se jinam. Je nutné snižovat výdaje, ne příjmy a zavést do škol důkladně, dobře a korektně vypracovaný systém finančního vzdělávání. Ale to jen tak na okraj…

> Dokud za ním někdo nepřijde a nezaklepe mu na dveře a neřekne: zaplaťte 110 tisíc korun, váš podíl na státním dluhu

Takovy clovek by si jeste mohl piskat radosti. Ve skutecnosti po nem budou chtit mnohem vice. Po ctyrclennou rodinu a secteni dluhu, ktere ta rodina nasekala jako obcan statu, kraje a obce, budou radi, kdyz se vejdou pod 3/4 milionu.

Ktera rodina ma 750 000 v hotovosti v bance? Protoze tolik si ta rodina – prostrednictvim zastupcu, ktere si vybrali, aby je reprezentovali – odhlasovala, ze utrati navic, nez ma.

Dluh se nikdy nezaplatí, vidím že někteří to stále nechápou. Jde jen o to aby tolik nenarostl, aby úroky z něj nebyly proti rozpočtu moc velký.
Takže i kdybychom už měli na furt vyrovnanej rozpočet, máme na věčné časy cca 70 mld ročně výdaje a to je částka na kterou je třeba koukat.

Ano. dluh se nikdy nezaplatí, protože na to stát už nikdy nebude mít. Tak je velký.

Stát má 2 možnosti:
1) Vyvolat hyperinflaci. Zjednodušeně řečeno si peníze na splácení dluhů vytisknout (stejně už teď se tiskne až hanba) a ještě tak vzniklou inflací snížit reálnou hodnotu dluhů.

2) Vyhlásit státní bankrot, tedy v podstatě říct, že dluhy splácet nebude a že dluhopisy maj cenu nula (jde to udělat i částečně, třeba říct, že maj poloviční hodnotu a splácet se začnou až za 10 let).

Jiná možnost už prostě není, dluhy jsou už v nesplatitelné výši. Jen jde o to´, kdy ten průšvih nastane. Pokud volby vyhraje KSČSSD, nebo nastane povolební pat, bude to dříve (deficit poroste, klesne nám rating a tím vzrostou úroky). Pokud volby vyhraje ODS09 (nepravděpodobné), nastane ten problém asi o něco později.

Nicméně obě tyto možnosti nejsou bez následků:
1) Hyperinflace zdecimuje ekonomiku a znehodnotí úspory, zničí koupěschopnost obyvatelsta. Reálně tak pouze krach/bankrot oddálí (ale to momentálně vládnoucím politikům bude stačit, takže do toho půjdou).

2) Státní bankrot: předně je potřeba si uvědomit, že ty bankroty, které jsme zatím v ostatních státech poslední dobou viděli, jsou jen takovou „light“ verzí bankrotu. Přijde MMF, státu půjčí a donutí ho k úsporám. Jenže na zácharnu kolika států MMF ještě má? Zatím to byli jen malé ekonomiky. Co až to bude Španělsko, Itálie, Francie, atd..? Pak přijdou ty totální/hard verze.
Dále si je třeba uvědomit, že nesplácení státních dluhopisů má dopady na jejich držitele (věřitele státu). Kdo to je? No jednak banky – například bankrot Řecka či Dubaje by odskákaly britské banky a došlo by k dominovému efektu. No a hlavně jsou dluhopisy v držení penzijních fondů. Třeba u nás jsou i soukromé penzijní fondy státem NUCENY podstatnou část prostředků investovat do státních dluhopisů (stát ti tak pro ty své papírky zajišťuje odbyt). Pokud by ke krachu došlo, plno lidí přijde o penze, vzniknou nepokoje a hlavně ty peníze, které nedostanou, také neutratí (sníží se poptávka a krize se přelije do celé ekonomiky).

Můj závěr je, že v rámci současného systému (byrokraticko korupční demokratický socialismus?) řešení neexistuje. Kdo chce nějaký smysluplný závěr či řešení, musí buď uvažovat o změně režimu a nebo se dotyčný musí spokojit s individuálním řešením. Tedy s odpovězením si na otázku: „Co já osobně mohu dělat, abych dopady nastávajícího kolapsu na svou osobu minimalizoval?“.
A na to se odpovědi různi, každý může mít recept jiný a teprve až realita ukáže, který byl ten správný. Moje soukromé stanovisko je: při zajišťování se a investování nezapomínat na to, co přežije každou krizi: zlato a stříbro. Samozřejmě ve fyzické podobě (burzovní poukázku na zlato vám stát v lepším zdaní v horším vyvlastní). Zlato je skladné, lze s ním odject někam, kde je lépe, lze ho schovat a vždy má nějakou rozumnou kupní sílu. Na zvážení každého je, kolik procent svých úspor do drahých kovů nasměřuje. Ideální by bylo tam nasměřovat minimálně to, co člověk nyní odvádí jak do sukromého penzijního fondu, tak do státní průběžné penzijní pyramidové hry před zhroucením.

I kapitalistická usa má horu dluhů, dobře je na tom jen komunistická čína.

Jednoho dne si honkongští bankéři spočítají, že už se jim už nevyplatí kupovat další dolarové dluhopisy, nebo si dokonce nechají vyplatit ty, které jsou už splatné. Bude to bolestné, dívat se, jak hodnota jejich dolarových zásob padá. Ale už je to nebude existenčně ohrožovat, takže jim to bude za to stát.

Nebo si čínští vládci řeknou, že už nemá smysl držet Yüan při zemi, a revalvují. Bude to hodně bolestné pro čínské exportéry, zvlášť pro ty neefektivní, kteří zatím jen těžili z levné pracovní síly. Ale vnitřní obchod síli, a jednoho dne to bude za ten problém stát.

Mnohem bolestnější to však bude pro USA a Evropu. Státní dluhopisy nepůjdou na odbyt, čínské zboží bude najednou drahé, a to domácí už dávno není.

Na dluh zadělala převážně ODS bankovním socialismem a to financováním největších loupežích socialistických majetků , dále únikem DPH z LTO a ODS ukázala, že loupežení je jí vlastní a nemá ho chuť vůbec řešit. Při snížování daně z příjmu jak hlásná trouba vytrubovali, že ušetřené peníze podnikatelské subjekty investují do dalšího růstu výroby, ale přitom zapomněli, že pokud nejsou zakázky a zvýšená poptávka, tak se bude investovat do exotických dovolených, nákupu vil v Dubaji, Jadranu, Floridě atd., tedy utrácet zisk v cizích zemích a stát tak přijde nejen o vyšší zaměstnanost, ale přijde i o příjmy z DPH, kdyby „nadpeníze“ byly utraceny v tuzemsku. Použito slovníkem Nečase, byl to jejich populismus. To ještě umí, je to nejčastěji používaný termín ODS a dluh se prohlubuje.

Zajímavý názor. Jen bych podotkl, že stát jako takový fakticky zkrachovat nemůže. V jeho moci je učinit lidi bohatšími, ale také je schopen je zruinovat.

to si jako vazne myslite,ze nekdo prijde,zaklepe na dvere a bude po vas chtit penize?

Samozrejme ze doslovne vzato nikdo neprijde, ale dojde k tomu, k cemu dochazi v Recku a Portugalsku – seskrtaji se vydaje na sluzby, kterou jsou dnes placene z dani a clovek za ne bude muset zaplatit sam.

Verejne sluzby budou seskrtane jeste vice, protoze z toho zbytku, co se vybere na danich, se bude muset vetsi cast odvezt na placeni uroku z dluhu. Ve vysledku tedy clovek plati mnohem vetsi dane nez by pomerne odpovidalo mnozstvi poskytnutych sluzeb.

Nikdo tedy nebude klepat na dvere. Rovnou vam to financni urad strhne ze mzdy, takze ty penize se k vam ani nikdy nedostanou.

Já jsem nic nečerpal , jsem čistý plátce daní. At si dluh platí státní zaměstnanci , kteří si žijí nad poměry. Je jich neskutečné množství , mnoho naprosto zbytečných a navíc nepracujících. Jsou to naprosto zbytečná místečka pro různé rodiné příslušníky , kteří se jen zašívají. Co úředník , to 1 milion ze stání kasy. Náklady na úředníka nepředstavuje jenom jeho plat , ale jsou zde náklady na provoz kanceláře , energie , nájem , počítačová technika atd.Polovinu jich vyházejte a pokladna bude plusová.

Souhlasím, také nic nedlužím, protože jsem si nic nepůjčil a jsem čistý plátce daní.

Jenže i kdybyste za svůj výkřik dal dvakrát tolik vykřičníků, nepomůže vám to.

Co stát provede (hyperinflace a pak státní bankrot) popisuji v příspěvku výše. Také tam popisuji, že osvícení lidé místo výkřiků buď půjdou hlavou proti zdi (změna režimu), nebo se prostě pokusí zařídit tak, aby nastávající kolaps odlesli co nejméně (tedy minimalizace odvodů, převod prostředků buď do neevropských akcií, nebo do fyzických drahých kovů – opět viz můj přispěvek výše).

Také to tak vidím , hyperinflace a nasledně bankrot. Nic jiného z toho nemůže být. Nejhorší je to raketové tempo zadlužování , za 3 poslední roky z 30% HDP na dnešních 42 %. Odnesou to hlavně spořící lidé , ze dne na den žebráci bez úspor. Proto je již dnes nutné peníze investovat do různých věcí jako jsou nemovitosti , zlato , možná akcie firem. Hotovost držet jen v nezbytné výšši. Peníze uložené v bance nejenom že nic nevynáší , ale naopak podporují stát v růstu dluhů , banky tyto vložené peníze půjčují prostřednictvím dluhopisů státu.

Já jsem nic nečerpal , jsem čistý plátce daní.

To si jenom myslis. Podle toho, koho jsi volil, jsi nasekal tenhle dluh:

1. cerna dira zvana zdravotnictvi
2. nereformovane duchody
3. penize na vystavbu infrastruktury
4. cerne diry pri vystavbe infrastruktury (nejdrazsi dalnice na svete)
5. sanace bank
6. rozprodej statniho majetku pod cenou
7. prohrane soudni spory (3 miliardy na Bahamy pro Novu)
8. nepruhledne hospodareni statu, kraje, obce
9. atd. atd. atd.

To, ze primo necerpas statni podporu, jeste neznamena, ze svymi rozhodnutimi – respektive rozhodnutimi lidi, ktere jsi si vybral, aby za tebe rozhodnuti delali – nevytvaris dluh. Vytvaris .. a hooodne velky.

Když říkám , že nedlužím nic , tak nedlužím nic!!!!! K volbám nechodím , protože není na politické scéně pravicová volitelná strana. Sem to já , kdo nasypal do státní kasy nehorázné peníze , takže pokud by mi někdo vyčítal , že využívám silnice atd , nemá pravdu. Jak jsem již uvedl, jsem čistý plátce.

> K volbám nechodím

To neznamena, ze nevytvaris dluh. Svym rozhodnutim nezucastnit se rozhodovani, jen podporujes ty, co delaji spatna rozhodnuti, protoze tam nejsou tvoji zastupci, kteri by je prehlasovali.

Jses jen o stupinek lepsi nez ti, co ta spatna rozhodnuti delaji. Porad ale hluboko v minusu.

> není na politické scéně pravicová volitelná strana

Kdo rika, ze musis volit strany? Vol kandidaty.

Je smutne, ze musim vysvetlovat, jak funguje kolektivni zastupne rozhodovani (alias zastupitelská demokracie).

Tento system neni o „my proti nim“, ale o „my jsme si je vybrali“. Jestli se ti neco nelibi, vyber si priste lepe.

To je nesmysl stejnej, jako tvrdit, že za komunistické zločiny může ten, kdo nechodil k tehdejším volbám, nebo nevstoupil do KSČ, aby to změnil zevnitř.

Já také nechodím volit. Nevolím senátory a poslance z principu. Protože je nechci ani platit, ani poslouchat. Nesouhlasím s tímto zřízením, kde kdejaký tupec a příživník má právo hlasovat o životě a majetku ostatních.

Naopak je potřeba, aby tento systém ztratil legitimitu a odešel jako ten minulý. Lidé ho musí přestat akceptovat, politiky uznávat jako autority a nesmí chodit k volbám. MY dluhy neděláme, to ONI.

Promiň, ale musím zareagovat,leč si říkám, má-li to vůbec cenu. Sám jsi se usvědčil, že jsi také VELKÝ DLUŽNÍK ,proto, že když nejdeš k volbámm dáváš hlas těm lumpům,co tam právě jsou. Také nemam koho volit, ale vždy raději volím to menší zlo, případně dám hlas některé malé, mě sympatické straně,která má šanci překročit 5% hranici, i když by se tam nakonec nedostala, je to lepší, než nevolit vůbec a potom můžeš říkat že NIC NEDLUŽÍŠ !!!

Co je lepší? Volit menší zlo, nebo principiálně odmítat každé zlo? Já nevím a rozhodně bych si neosoboval právo toto soudit.

Proč by někdo měl být dlužníkem, když je proti systému, kde každý má právo hlasovat o životě a majetku druhého? Proč by se měl účastnit (ze svého pohledu) šaškárny, která ten (z jeho pohledu) zločinný a amorální systém legitimizuje?

Účastnil jste se voleb za komunismu? Nebo vstupoval jste do KSČ s tím, že systém změníte zevnitř, jeho prostředky? Myslíte, že to je správný, morální a principiální přístup? S účastí na současných volbách je to obdobné – minimálně pro toho, kdo s tímto systémem nesouhlasí.

Nic nedlužím…
Že tě huba nebolí. Kde jsou náklady na zdravotnictví, státní správu, MHD atd atd. Dluhy máme všichni!

Na zdravotní pojištění platím nehorázné částky, protože žiju zdravě, nezanedbávám prevenci a mám nadprůměrný příjem a zcela nepochopitelně a nespravedlivě platím procento z platu a ne dle míry rizika.

Státní správu? To si děláte legraci, ne? Hodnotu služeb státní správy považuji za nulovou, resp. spíše negativní. Proč bych někomu platil za to, že škodí? A vůbec: vám přijde normální platit za NEVYŽÁDANÉ SLUŽBY?

A i kdyby: díky nadprůměrným daňovým odvodům jsem zcela jistě „v plusu“. Takže NEDLUŽÍM! Navíc kde je nějaký doklad o tom, že jsem si JÁ něco půjčil? Nikde!

Dluží ti, kteří z rozpočtu čerpají více, než platí. A nejvíce dluží ti, kteří pouze čerpají a neplatí nic (dávkaři, státní zaměstnanci).

Nic vám přece nebrání odstěhovat se třeba do Somálska, kde vás žádná státní moc nebude obtěžovat.

Doklad o tom, že jste si něco půjčil, je v tom, že v tomto státu žijete, máte jeho občanství (ať už volíte či ne). Ve službách které využíváte jsou i ty jenž nevyužíváte, odstoupením od smlouvy je odstěhování se jinám. Tím se vlastně změní i částka jenž dlužíte (a třeba na nulu). Je to vaše svobodná vůle. Stejně jako setrvat zde (za danných podmínek).
A pokud zmiňujete mezi ty jenž čerpají a neplátí státní zaměstnance??
Pokud vám začne hořet dům využijete služby státních zaměstnanců a budete za ně rád!
Až vám na mobil příjde sms o narušení vašeho domu, opět se obrátíte na státní zaměstnance (a když ne vy, tak agentura co dům hlídá) a opět budete rád, že vám pomůžou.
A nakonec až se dočtete v novinách, že dlužíte opět víc, příjde srdeční kolaps a . . . . . státní zaměstnanec vám přispěchá na pomoc.
Jo, jsou to HYJENY ti státní zhaměstnanci a čert, aby je vzal, což??
A vy přec stát nepotřebujete a jeho služby také ne.

Kéž by to bylo tak jednoduché. Ale zkuste příjít na úřad a říci, že už se vám české občanství nelíbí, a že ho nechcete.
Když v naší vesnici naposled hořel dům, uhasili ho dobrovolní hasiči. Bez pomoci státních zaměstnanců se obešli. Teď se však nikdo neptá, a daň 2000Kč ročně na státní hasiče platit musíte.
Bezpečnostní agentura by klidně lumpy dovedla do šatlavy sama. Ale protože dle zákona nesmí omezovat jejich svobodu, tak policii volat musí. Stojí vás to na daních bratru 770Kč měsíčně.
Milerád bych si ze svých 5000Kč zdravotní daně měsíčně pojistil lepší zdravotní péči. Ale stát se na nic neptá, a peníze si vezme.
Ostatně totéž platí i se školstvím – kdyby každý z nás nemusel za svůj život zaplatit přes půl milionu daní na státní školství, snadno by na dobrou školu pro své děti ušetřil.
Pokud mi stát nedá na výběr, pak některé jeho služby konzumovat prostě musím. To ale nic nemění na tom, že se státním monopolem na provozování těchto služeb souhlasím.
Tip: Podívejte se na http://www.cenastatu.cz/ a zjistíte, že spoustu služeb byste si ve výsledku zařídil i několikanásobně levněji, než když to pro vás zařídí stát.

Jo, kamaráde, to poděkuj socialistům. Anebo ještě počkej. Za rok se budou k díkům prodávat biče nebo přímo samopaly. To až je poženem.
http://www.ftp-kd.tym.cz/

Jan Bureš: Nestrašte, bankrot Česku nehrozí.

Státní rozpočet je nesmrtelné téma. Máloco se teď veřejně probírá tak důkladně, jako děravá státní kasa. Další analýzy už sotva mohou přinést převratně nové informace. S narůstajícím veřejným dluhem tak bude jen sílit oprávněné volání po reformách. Takovým hlasům přitom nově dodává na naléhavosti fakt, že některé země unie – zejména Maďarsko a Řecko – balancují na hraně bankrotu.

Všechno by ale mělo mít své meze: malování strašáků je sice lákavá, ale krátkozraká strategie, která může přinést více škody než užitku. Na rovinu: nejsme v situaci, že by nám hrozil bankrot. A ani se do ní jen tak nedostaneme.
Dluží každý

I když se stavem našich financí rozhodně nemůžeme chlubit, český veřejný dluh pořád zůstává na evropské i světové poměry nízký. Na úrovni necelých 40 % HDP je hluboko pod průměrem Evropy (80 % HDP) a daleko od úrovně, kvůli níž mají země skutečný problém prodat na trzích nový dluh. I při katastrofálním scénáři pokračujícího rychlého zadlužování nastartovaného krizí, bychom potřebovali alespoň deset až patnáct let, abychom se přiblížili mizernému stavu Řecka (dluh 115 % HDP).

Falešná je také představa, že stát musí někdy v budoucnu všechny své dluhy splatit. To je velký omyl: stát vzhledem k své nesmrtelnosti pouze musí udržovat rozumnou míru zadlužení. Prakticky každá země na světě měla, má a bude mít nějaký veřejný dluh, který ochotně financují soukromé subjekty. U nás jsou to například lidé spořící na penzi (penzijní fondy) nebo na bydlení (stavební spořitelny), kteří nakupují státní dluhopisy, a nepřímo tak státu půjčují.

Důležité je, aby veřejný dluh zůstal v rozumných mantinelech a investoři neztratili důvěru v možnost jeho splácení. Právě kvůli ztrátě této důvěry má problém Řecko. Jeho dluh v kombinaci s devítiprocentním deficitem znamená, že Řekové na trzích potřebují tento rok prodat 20 % HDP nového dluhu. To už je v součtu s nulovou důvěryhodností řeckých statistik opravdu akutní problém, který bankrotem skutečně zavání.

Bylo by samozřejmě hloupé se tímhle utěšovat a stlát si na vavřínech. Naše fiskální situace totiž opravdu není růžová, a to především uvědomíme-li si rychlost stárnutí populace a vysoké zdanění (především práce). Nafukování strašáků a malování čertíků na zdi – jakkoli dobře míněné – nám ale nepomůže.

Dá se pochopit, že jeho účelem je rozhoupat nemístně klidné politiky k potřebným reformám. Nafukovaní strašidelného zámku je ale dvojsečnou zbraní: může totiž výrazně ovlivnit také chování běžných lidí a podnikatelů. Na konci minulého roku jsem kupříkladu musel několik klientů ujišťovat, že opravdu nehrozí státní bankrot a nemá smysl převádět všechny volné peníze z korun do eur.

A je tu ještě jedno riziko: přehánění může vést i k neadekvátní reakci vlády. Naše fiskální problémy nemají akutní povahu, a můžeme (i bychom měli) si proto dovolit promyšlenou reformu, která zohlední většinu skutečných problémů: vysoký podíl mandatorních výdajů, vysoké zdanění práce, neprůhledné vykazování rozpočtu. Zdání akutního problému může vést politiky k zbytečně bolestivému a neefektivnímu řešení. Takovému, které přijímají vlády zemí na hraně bankrotu, když je trhy donutí ořezávat výdaje hlava nehlava.

Ekonomové, kteří dnes straší českým bankrotem, si podřezávají větev i sami pod sebou. Co budou říkat, kdyby se – nedej bože – někdy v budoucnu naše veřejné finance dostaly do opravdu bezvýchodného průšvihu. Bude pak jejich varováním ještě někdo věřit?

Jan Bureš
Autor je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny ČSOB

Pane bankéři , vůbec nezáleží na výšši stáního dluhu , to by jste měl dobře vědět. Schválně , napište nám , jak velké zadlužení má Lotyšsko , já mám takový dojem , je je mnohem nižší než u nás. Takže vůbec nezáleží na výšši dluhu , ale na důvěryhodnosti konkrétní země. Nepřirovnávejte nás k vyspělímu západu. Mám pro vás ještě jednu otázku. Komu pujčí investoři radči , ČR nebo Francii, Německu, Holandsku, Anglii atd. i když budou mít západní země mnohem vyšší dluh , přesto si vyberou právě tyto země. Mi jsme rozvojová chudá země , zcela závislá na zahraniční poptávce. Stačí málo , a je zle. Třeba odchod Škodovky a je vymalováno.

> Schválně , napište nám , jak velké zadlužení má Lotyšsko , já mám takový dojem , je je mnohem nižší než u nás.

Koukam na tabulky verejneho dluhu statu na Wikipedii a Lotyssko (angl. Latvia 17% DPH (CR podle stejneho zdroje ke stejnemu roku [2007] 30%). Podle tabulek vnejsiho dluhu ma Lotyssko dluh 84% (CR 30%).

Nevim sice, jak je mozne mit externi dluh vetsi nez celkovy (ze by vliv smenneho kurzu meny?), ale tak je to tam uvedene.

„Ekonomové, kteří dnes straší českým bankrotem, si podřezávají větev i sami pod sebou. Co budou říkat, kdyby se – nedej bože – někdy v budoucnu naše veřejné finance dostaly do opravdu bezvýchodného průšvihu. Bude pak jejich varováním ještě někdo věřit?“

Nemohu si odpustit reakci: Ekonomové budou poslední, kteří to poznají.

> Rovnako hlúpy je argument, že každý štát mal dlhy.

Kdyz se podivame na stat jako na podnikajici ekonomicky subjekt (ma prijmy, bezne a povinne vydaje a investicni vydaje), tak uplne rozumim nutnosti urcite miry zadluzeni. Je to stejne jako kdyz si rodina chce poridit dum – but 25 let setri, bydli v pronajmu (a utraci za nej penize, ktere by mohly smerovat bud na sporeni na dum nebo splaceni hypoteky) a pak si ten dum koupi nebo si pujci, zije v tom koupenem dome a 25+neco let (kvuli urokum) ho splaci.

Otazka je, kolik %DPH je prijatelny dluh, neboli z hlediska rodiny: „Za jak dlouho chci splatit hypoteku – za 10, 20, 30 nebo 40 let?“

Při každém zadlužování hrozí bankrot. Na dluhu je zákeřné to, že exponenciálně roste nade všechny meze.

Systém státních financí je třeba při tomto přístupu vždy po nějaké době „vyresetovat“. Takový RESET nás asi bude v nejbližších letech očekávat. A pak se zase pojede vesele dál. Narazíme do zdi, lidé přijdou o veškeré úspory a kolotoč slibů se roztočí nanovo.

Poslední RESET v čechách byl v 50 letech minulého století. Důležité je, aby RESET proběhl jednou za generaci, aby lidé neměli šanci se poučit.

V diskusi už zazněly 2 možnosti pro obyčejného člověka: a, převést si aktiva do nepeněžních statků, b, usilovat o změnu režimu.
Další možnost mě zatím nanapadá.

Doporučuji k nahléhnutí tuto zajímavou analýzu:
1. časť – Analýza moderných peňazí, otroctva zadlženosti a deštruktívnej ekonomiky
2. časť – Taká jednoduchá metóda
3. časť – Tyrania hypoték
4. časť – Rozšírené omyly
5. časť – Ideológia peňazí
6. časť – Vynútený ekonomický rast
7. časť – Mýtus konzumnej spoločnosti

Máme 800 miliard devizových rezerv a pokud časem stlačíme deficit pod 3% tak dluhy sežere inflace, která určitě příjde. Nelze se chovat jinak než průměr eurozony, jinak, pokud to se šetřením přeženeme, bude koruna sílit a odrovná exportery.
Takže zatím je to v pohodě a těch 40 miliard, o kterých bychom měli v příštím roce snížit deficit oproti letošku zvládneme hravě. Největším problémem tohoto státu není a nebude deficit či státní dluh, největším problémem bude NEZAMĚSTNANOST absolventů škol a neschopnost státu zajistit vyšší zaměstnanost v podmínkách nadvýroby a z toho plynoucí sociální bouře, které přijdou na podzim 2010.

Rád bych zaplatil za sebe, za ženu i za své děti 440000 Kč. Klidně si na to půjčím. Jen mi řekněte, kam ty peníze můžu poslat.

Ale ať mi potom dá stát pokoj s daněmi, sociálním pojištěním a jinými vysávači mých kapes. Dotovat zbytečné úředníky a hloupé politiky se mi už nechce!!!

Nikomu nic nedávejte dobrovolně. Stát to má nastaveno tak, že vás, který se snažíte a máte, zkásne o mno víc než 440k. Spíše přemýšlejte, jak nedát. O to dřív narazí stát a něco se narovná.

> Rád bych zaplatil … Ale ať mi potom dá stát pokoj

Neexistuje zpusob (a jestli existuje a ja jsem o nem jeste necetl, tak ho chci vedet!), jak se vzdat vsech sluzeb, ktere stat (tedy „my vsichni sobe navzajem“) si poskytujeme. To bys musel zit jen na svem pozemku, pestovat si svoje jidlo a starat se o vsechno, co k zivotu potrebujes (voda, odpad, …). Jakmile jen vkrocis na silnici pred barakem, uz jsi na necem, na co se vsichni slozili a skladaji (opravy, udrzba infrastruktury v ni zakopane, , …) a musel bys na to nejak prispivat pomernou castkou.