Hlavní navigace

Kdo z poslanců dostane odchodné a jak bude vysoké?

9. 10. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Kdo nekandiduje nebo nebude znovu zvolen a vydržel 4 roky v Poslanecké sněmovně, získá odchodné ve výši 5 poslaneckých platů. O jak vysoké jde částky? Výsluha bývala mnohem velkorysejší.

Už jsme si vysvětlili, jak vysoké jsou poslanecké platy a jak se počítají. A porovnali jsme si je s příjmy soudců.

Odchodné za skončení mandátu, když poslanec nebyl znovu zvolen

Specifickým peněžitým nárokem představitele státní moci, tedy např. poslance, je odchodné. Odchodné se poskytuje v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud poslanci v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce. To znamená, že na odchodné mají nárok poslanci, kterým skončí mandát, protože už znovu nekandidují, nebo sice kandidují, ale nebudou zvoleni. Už nebudou poslanci. A současně nesmějí vykonávat jinou funkci představitele státní moci, jak o ní hovoří zákon, který upravuje platy ústavních činitelů. Na odchodné tak nemá (prozatím) nárok třeba poslanec, který je členem vlády.

Jak to bude s vládou po volbách

I když nebude zvolen znovu poslancem, stále podle pravidel Ústavy zůstává členem vlády a vykonává funkci, kterou byl prezidentem republiky pověřen. Vláda je sice povinna podat demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jenže nějakou dobu trvá, než se taková schůze uskuteční a než skončí. I když vláda podá demisi, její členové vykonávají své funkce ještě nějakou dobu dále.

Prezident republiky totiž pověřuje vládu, jejíž demisi přijal (nebo kterou odvolal), vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. A zase nějakou dobu trvá, než je nová vláda dohodnuta, sestavena a jmenována prezidentem republiky. A víme nadto, že současný prezident republiky má vlády „tzv. v demisi“ v oblibě.

A takový člen vlády stejně pobírá svůj ministerský nebo vicepremiérský plat nebo plat předsedy vlády. A to se tedy může protáhnout až do jmenování nové vlády. Teprve pokud nebude ministr či jiný člen vlády součástí nového kabinetu, vznikne mu nárok na odchodné. Ale jen pokud nebude poslancem (resp. nebude mít jinou zákonem předvídanou politickou, resp. ústavní funkci). Pokud už sice nebude koaličním poslancem, ale jen opozičním, vypadne tedy ze sestavy vlády, ale bude v Poslanecké sněmovně, bude pobírat poslanecký plat, na odchodné nárok nemá.

Odchodné 1 plat plus počet let = kdo vydržel celé volební období, tak rovných 5 platů

Odchodné náleží (slovy zákona) ve výši měsíční částky platu, který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky, a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let.

Odchodné = výše posledního platu × (počet let trvání, resp. výkonu mandátu + 1).

Poslanecký mandát je 4letý, takže kdo vydržel v Poslanecké sněmovně celé 4 roky, má jako končící poslanec nárok na 5násobek platu.

Poslanců je podle Ústavy 200, ale placeno jich bude najednou více

Aktuální volby se konají v termínu 8. a 9. října 2021, zatímco ty předchozí se konaly ve dnech 20. a 21. října 2017. Každé další (následující) volby do Poslanecké sněmovny, i když nejsou předčasné, se konají v daném roce o několik kalendářních dnů, nebo i týdnů dříve než ty předchozí. Zdá se tedy, že žádný poslanec ve skutečnosti nevykonává mandát plné 4 roky, že tedy i tentokrát nikdo z poslanců nevykonával v rámci stávajícího volebního období svůj mandát celé 4 roky, ale jen 4 roky bez několika dnů.

Jenže III. volební období končí až dne 20. října 2021, i když již 9. října 2021 bude zvolena nová Poslanecká sněmovna. Ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny se může sejít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny.

Takže máme po určitou dobu sice jen jednu funkční Poslaneckou sněmovnu, tu starou, ale placeno je více než 200 poslanců, které má podle Ústavy Poslanecká sněmovna. Mandát totiž vzniká již zvolením, tedy 9. října 2021. Řekněme, že 100 poslanců obhájí mandát, bude znovu zvoleno, 100 poslanců odchází (protože nekandidovali, nebo sice kandidovali, ale nebyli zvoleni), 100 poslanců je nově zvoleno. To je 300 poslanců v období od 9. do 20. října 2021.

Proč máme po určitou dobu dvoje poslance?

Jen na okraj: Nemusí jít o peníze, o náklady státu, protože státní rozpočet placení dvojích poslanců dvanáct dnů unese, ani o schvalování zákonů (legislativní činnost se před volbami vždy utlumí), představme si však, že bude potřeba jednat třeba o vyhlášení válečného stavu. Bude to příslušet dosavadní Poslanecké sněmovně, ale nemá ta nově obsazená větší legitimitu – neodpovídá její složení (politické obsazení) spíše náladám a názorům občanů?

Příklady výše odchodného

Vyplácí se tedy odchodné ve výši 5 platů.

  • Řadový poslanec, který neměl žádnou další funkci, tak dostane 454 000 Kč, místopředseda výboru 546 500 Kč
  • Předseda výboru (Předsedové výborů Poslanecké sněmovny (psp.cz)) 639 000 Kč apod.

Je to práce na dobu určitou, nebo je snad prohra ve volbách výpovědí od voličů?

Kritikům příjmů poslanců může vadit a asi hodně vadí (a přiznávám, že to kritizuji i já, ačkoliv jsem jinak vyjádřil názor, že platy poslanců vůbec nejsou vysoké a nezasloužené),  že poslanci dostávají odchodné jako jistou analogii odstupného pro zaměstnance (Odstupné: Tři platy až po dvou letech práce), i když poslanecký mandát je na dobu určitou.

Poslanci vědí dopředu, jak dlouhý bude jejich mandát, pokud ho v dalších volbách neobhájí, zatímco zaměstnanec při skončení pracovního poměru na dobu určitou žádné odstupné nedostává.

Poslanci byli dříve ještě hamižnější

Kriticky bych však poukázal na něco jiného z historie zákona o platech představitelů státní moci č. 236/1995 Sb. Za naprostou nehoráznost považuji jeho původní úpravu (znění) z r. 1995, proti které jsem jako legislativec protestoval a marně (tehdejšího) prezidenta republiky Václava Havla žádal o jeho veto. Tehdy totiž nešlo o žádné odchodné, ale vlastně o prémii za dokončení mandátu.

Tehdejší úprava odchodného zněla takto:

§ 7

(1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli v souvislosti s ukončením výkonu funkce. Přitom není rozhodné, zda po ukončení výkonu této funkce představitel dále vykonává tutéž nebo jinou funkci představitele.

(2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu, který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele." Odchodné náleželo, i když poslanec z Poslanecké sněmovny neodcházel, výkon poslanecké funkce mu nekončil.

Devatenáct platů za rok? Aneb když někdo rozhoduje sám o svém platu

Vskutku nehorázné. Jednak vidíte, že výše odchodného nebyla omezena výpočtem 1 + max. 4 (senátor by tak měl nárok ne jen na 5, ale na 6 platů), ale především náleželo, resp. mělo náležet i tehdy, když byl např. poslanec znovu zvolen, nebo i tehdy, když zastával jinou další funkci. Ve volební rok by tak teoreticky mohl poslanec získat 19 platů! Ano, opravdu. Autor se nezbláznil, umí počítat.

Počítejte se mnou: 12 běžných platů + 5 platů (1 + 4 platy) jako odchodné a k tomu ještě 2 tzv. další platy (jeden za 1. kalendářní pololetí a druhý za 2. pololetí), které už naštěstí neexistují.

Na odchodné se čeká 3 měsíce, ale poslanci si najdou jinou práci, navíc mohou žádat o zálohu.

Odchodné se nevyplácí hned. Odchodné se poskytuje po uplynutí doby 3 měsíců. Čeká se, zda poslanec nezíská jinou placenou funkci. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel.

Poměrná část odchodného se zjistí tak, že konkrétní výše odchodného příslušného poslance se vydělí skutečným počtem dnů doby 3 měsíců od ukončení výkonu funkce poslance a následně vynásobí počtem dnů, po který mu tento plat nepříslušel.

Poslanec obvykle naváže spoustu dobrých a významných kontaktů a rozhodně nezůstane bez práce. Ostatně pokud přišel do Poslanecké sněmovny ze zaměstnání, byl chráněn před propuštěním z něho, a je dokonce i nadále: Obecně platí, že zaměstnavatel může pracovní nebo obdobný poměr poslance ukončit proti jeho vůli v období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu jen s předchozím souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny.

Určitě se tedy poslanec neocitne tzv. na dlažbě. Uplatní se např. v soukromém sektoru. Pokud nezíská nějakou trafiku ve státním. To se pak jen divíte, v jakých správních a dozorčích orgánech najdete bývalé poslance a další politiky.

Politici málokdy končí jako nezaměstnaní čili uchazeči o zaměstnání na úřadu práce. Ale může se opravdu stát, že by někdo mohl mít během 3 měsíců, kdy čeká na odchodné a nemá nové pracovní uplatnění nebo vyřízený třeba starobní důchod, finanční problémy. Na žádost představitele státní moci mu po skončení výkonu funkce může být poskytnuta přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby 3 měsíců.

Jaké funkce nelze dočasně vykonávat, aby byl nárok na plné maximální odstupné

Poslanec, aby získal plné odchodné, se tedy nesmí stát poslancem. (Mohl by kupř. nastoupit jako náhradník za zvoleného poslance, jemuž však mandát skončil). Ani senátorem.

Dále nesmí být bývalý poslanec:

  • členem vlády,
  • prezidentem republiky,
  • soudcem Ústavního soudu.

Nesmí vykonávat funkci

skoleni_15_4

  • člena viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
  • člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
  • místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů,
  • člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,
  • člena Národní rozpočtové rady,
  • člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu
  • a předsedy Národní sportovní agentury.

A dále nesmí být

  • soudcem obecného soudu, kterým by mohl být jmenován třeba exposlanec s právnickým vzděláním.

Nicméně vůbec nevadí výkon funkcí v samosprávě, takže nárok na odchodné neohrožuje kupř. mandát zastupitele územního samosprávného celku nebo i funkcionaření v obci, městě či jejich části (obvodu) nebo na kraji.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).