Hlavní navigace

Kde je nejvíc lidí bez práce? Nová mapa přináší detailní přehled za poslední roky

28. 4. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Přestože nezaměstnanost loni rostla, čerpání některých sociálních dávek kleslo. I na to poukazují nové mapy zachycující počty nezaměstnaných až na úrovně obcí a příjemce dávek v hmotné nouzi.

Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty z Centra pro společenské otázky – SPOT – obsahuje tři hlavní záložky, které se dají dál filtrovat podle různých parametrů:  

  • Nezaměstnanost: tady najdete mapy zachycující celkovou nezaměstnanost sledující ji podle pohlaví, věku a vzdělání. Zachycují taky dlouhodobou, krátkodobou či sezónní nezaměstnanost. 
  • Hmotná nouze: tyto mapy sledují příjemce příspěvku na živobytí, domácnosti s dětmi a bez dětí pobírající příspěvek na živobytí. 
  • Kontext: mapy ukazující počet osob v exekuci, počet sankčních vyřazení z evidence Úřadu práce ČR a změny v počtu obyvatel trvale hlášených v jednotlivých obcích. 

Mapy obsahují data o počtu nezaměstnaných z posledních několika let a kromě kritérií, jako jsou věk, vzdělání či pohlaví, se dají filtrovat podle krajů, okresů, obcí s rozšířenou působností, pověřených obecních úřadů či obcí.  

Obce s rozšířenou působností s nejvyšším nárůstem podílu nezaměstnanosti v průběhu roku 2020
Město Rozdíl procentních bodů (v závorce procentuální nárůst) Nárůst uchazečů o zaměstnání Nezaměstnanost na konci roku
Karlovy Vary 3,3 p.b. (+103 %) + 1845 6,6 %
Mariánské Lázně 3,1 p.b. (+121 %) + 466 5,6 %
Bílina 2,1 p.b. (+69 %) + 326 5,2 %
Ostrov 2,1 p.b. (+78 %) + 381 4,8 %
Sokolov 1,8 p.b. (+39 %) + 866 6,3 %
Teplice 1,7 p.b. (+53 %) + 1180 5,0 %
Kraslice 1,6 p.b. (+38 %) + 138 6,0 %
1,6 p.b. (+80 %) + 188 3,7 %
Litvínov 1,6 p.b. (+37 %) + 379 5,9 %
Praha 1,6 p.b. (+74 %) + 13 467 3,7 %
Cheb 1,6 p.b. (+62 %) + 503 4,1 %

Podíl nezaměstnaných v evidenci úřadů práce loni v důsledku pandemie koronaviru vzrostl z 3,4 na 4,3 %. Podle projektu rostl počet lidí bez práce zejména ve velkých městech a také na severozápadě Čech.

Mezi městy s nejvyšším nárůstem nezaměstnanosti byly loni západočeské Karlovy Vary, Mariánské Lázně či Bílina na Teplicku. Co se týče krajů, největší nárůst zaznamenaly Karlovarský kraj (z 3,3 na 5,6 procenta) a Praha (z 2,1 na 3,7 procenta). Karlovarský kraj se podílem nezaměstnaných dostal po řadě let na úroveň Moravskoslezského a Ústeckého kraje. V Praze byl nárůst pomalejší, kompenzovala ho vyšší nabídka pracovních míst. Naopak nejmenší nárůst byl na Vysočině a v Pardubickém kraji.

Ve větších městech se ve statistikách odráží vyšší podíl zaměstnanců ve službách. V horských a pohraničních regionech pravděpodobně hraje významnou roli omezení turismu, ale i propouštění u lokálních zaměstnavatelů, vysvětlily Lucie TrlifajováBarbora Chrudimská z Centra pro společenské otázky SPOT 2021.

Mezi ohroženými nezaměstnaností jsou i mladí do 30 let

Pandemie přepsala i mapu nejvíce ohrožených lidí nezaměstnaností. Zatímco před ní to byli zejména lidé v předdůchodovém věku, od dubna 2020 se na podobnou úroveň dostala nezaměstnanost mladých ve věku 20 až 29 let. U nich vzrostla nezaměstnanost z 3,6 % na 4,7 %). Nejvíce stoupala nezaměstnanost lidí s nízkým, zejména základním vzděláním, kteří patří mezi dlouhodobě nejohroženější skupiny na trhu práce, a v Karlovarském kraji a Praze výrazněji rostla i u lidí se středoškolským vzděláním.

Do problémů se loni podle závěrů výzkumu dostali i lidé, jejichž ekonomická situace byla před pandemií stabilní. Jde zejména o živnostníky, dohodáře či agenturní pracovníky. Státní podpora (kompenzace, ošetřovné) ale k pokrytí nákladů často nestačí, navíc přichází se zpožděním. Lidé, kteří nemají zaměstnanecké jistoty a nejsou v evidenci úřadů práce, se tak často musejí spolehnout na podporou rodiny a přátel nebo prodávat majetek.

Řešením pro ně není ani registrace na úřadu práce, protože by museli pozastavit živnostenský list, což by pro ně znamenalo vzdát se možnosti čerpat kompenzace a alespoň částečně pracovat. Lidé s živnostenským oprávněním mají také omezenou možnost žádat o sociální dávky, které mají sloužit jako ochrana při nízkých příjmech (zejména příspěvek na bydlení), protože dávky se nepočítají podle jejich skutečného příjmu. Kvalitativní data také ukazují, že se tito lidé často ostýchají o dávky žádat, pokud mají jen trochu jiné možnosti, uvádějí autorky projektu.

FIN21

Mapa obsahuje i data o čerpání některých sociálních dávek a zachycuje paradoxní vývoj růstu nezaměstnanosti na straně jedné a stagnace, a v některých případech dokonce poklesu, čerpání sociálních dávek na straně druhé.

Vývoj vyplácení příspěvku na bydlení.
Autor: Centrum pro společenské otázky – SPOT, z.s.

Vývoj vyplácení příspěvku na bydlení.

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se podle výzkumu během loňského roku téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procenta. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali dokonce méně. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje (například zmínění dohodáři či živnostníci), navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat. 

Z jakých dat mapy vycházejí

Mapy jsou sestavené na základě různých datových zdrojů. U nezaměstnanosti, hmotné nouze a sankčních vyřazení jde o data Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále mapy využívají data Českého statistického úřadu – především jde o počty obyvatel a údaje o vzdělanostní a věkové struktuře obyvatel a data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).