Mně stačí jeden okamžik historie Wustenrotu, a více znát nepotřebuji: Wustenrot jednostranně ukončuje mně a mnoha dalším lidem stavební spoření, protože jsou pro klienty příliš výhodné. Není důvod se dále o tuto firmu jakkoli zajímat kromě toho držet se od ní co nejdále a žádné smlouvy či služby s ní nemít.
Ale no tak, to přece není problém jen Wustenrotu, dělají to všechny stavební spořitelny. A pokud mají v systému stavebního spoření fungovat, tak ty mantinely mají vymezené. U stavebního spoření jsou vždy dvě misky vah: spoření a úvěrování. Ze zákona má SS omezené možnosti investování vložených prostředků, oproti klasickým bankám, takže pokud nebude mít hafo úvěrů, které potřebuje vykrývat vklady, tak dříve nebo později k tomu vypovídání přistoupit musí. Každý byznys má být výhodný pro obě strany, nejen pro jednu. Z pohledu spotřebitele Vás chápu, z pohledu zdravého fungování banky/spořitelny to moc lépe nejde (ledaže bychom stavební spořitelny úplně zrušili).
Což znamená, že podepsaná smlouva se hodí jen tehdy, když to spořitelně/bance vyhovuje. Je zvláštní, kolik lidí tady doslova řvalo, že závazky a dluhy se platit musí, když šlo třeba o nový insolvenční zákon. Měli rovnou říci, že závazky a dluhy mají platit jen prostí lidé - firmy a korporace nikoli.
Co si vzpomínám, tak ty smlouvy výhodné pro klienty měly v podmínkách, že se musí měsíčně spořit minimálně 0,5% z cílové částky. A Wüstenrot napřed poslal upozornění, že pokud si klient nedoplatí, tak mu zruší smlouvu a teprve pak ji zrušil. Takže zrušil pouze ty smlouvy, kde smluvní podmínky porušili klienti. Co jsem byl schopen sledovat, tak Wüstenrot se ze všech stavebních spořitelen u nás vždy choval nejférověji.
Vzpomínáte si na dobu, kdy lidé začali dosahovat cilovou částku a ukázalo se, že SS nemají ve smlouvách ošetřeno, co dělat, když se CČ přespoří? Pokud mě paměť neklame, tak právě Wuestenrot se zachoval nejférověji - prostě poslal peníze nad CČ zpět. Nejhůře se zachovala jedna SS (už nevím, který to byla), která přespoření cílové částky automaticky chápala jako žádost o její zvýšení a spoření kompletně přeúročila - tím připravila klienty i o několik desítek tisíc Kč.
Vše se vyvíjí, i smlouvy. Dnes mám například ve smlouvě, že když po přidělení CČ nepožádám o úvěr, může mi SS smlouvu zrušit i během vázací lhůty. Zatím to sice neudělala, ale přesto se SS stává stále rizikovějším produktem. A po změně zákona, který umožňuje SS po uplynutí vzací lhůty změnit úročení, už asi žádně další SS já ani nikdo z mé rodiny neuzavře.
Ano, byznys má být dlouhodobě výhodný pro obě strany, ale spořitelny dělaly vše pro to, aby pro ně byl výhodný vždy a za každých okolností. A když se náhodou ukázalo, že se nějakým nedopatřením stal výhodnějším pro nějaké vklienty, tak smlouvy ukončovaly často bez opory ve svých obchodních podmínkách nebo dokonce v rozporu/na hraně zákona.
A že těch podrazu od spořitelen bylo.
Bezdůvodné zvyšování ročních poplatků + extra navýšené poplatky za starší výhodněji úročené smlouvy.
Při změně smlouvy / navýšení cílové částky (obvykle na novy tarif, protože ten starý již neexistoval) vám sebrali běžně 1/3 - 2/3 úroků zpětně za celou dobu trvání smlouvy.
Když se ukázalo, že smlouvy s úrokem 3-5% jsou pro ně nevýhodné, tak je kolikrát vypovidaly bez opory ve svých obchodních podmínkách platných ke dni podpisu smlouvy. Anebo se najednou zacaly řídit paragrafy o presporeni nebo o minimální měsíční ulozce, které jim byly více jak 15 let fuk.
A podraz na klienty největší - když začaly klesat úroky z hypotek (okolo let 2011 - 2013), tak najednou přestalo platit to, že preklenovaky lze splatit a ukončit kdykoliv, což vám do hlavy hustil každý prodejce a zástupce sporitelny. Houby s octem. A tak desetitisíce klientů nedostaly souhlas s tímto ukončením a dál museli dlouhé roky platit drahé preklenovaky místo toho, aby přešli na levnější hypoteční úvěr.
A už jen konstrukce "dvojích peněz" je na Nobelovu cenu za ekonomii. Spořite, dostáváte úrok (dnes) 0,5-1%, na druhé straně si tytéž peníze půjčujete, ale platíte za ně procenta 3 na preklenovaku. A samozřejmě k tomu poplatky za účet spořicí i úvěrový. Už před 10 lety byla hypoteka (kolik bank ji nabízí dnes už nevím), která byla bilanční a urocil se pouze rozdíl mezi hodnotou úvěru a úspor. O nulových poplatcích u bank se ani nezmiňuji, stejně jako o tom, že vyřídit hypotéku na 3M se zástavou bylo u hypotéky jednodušší než řádný úvěr bez zástavy u stavební spořitelny na sumu desetinovou (absolvoval jsem 2x vs. 3x).