Vlákno názorů k článku Kam uložit peníze? Spořicí účty mají od listopadu novou jedničku od Ramesse II. - Hezké srovnání. Ovšem s tou inflací je to...

Hezké srovnání. Ovšem s tou inflací je to podobně ošemetné jako s průměrnou mzdou - každý má jinou mzdu a každý má jinou inflaci a průměr to celé pouze znepřehledňuje.

Průměrná mzda je sice 30 tisíc, ale většina lidí má mzdu mezi 20 a 25 tisíci a statistiku ovlivňují extrémy - směrem dolů je omezení minimální mzdou, směrem nahorů to není omezeno nijak a výsledek je takový jaký je, tedy v zásadě jde o nesmyslné číslo, které o ničem nevypovídá.

A s inflací je to podobné, tu táhne několik druhů výrobků, zbytek se zdražuje pouze mírně - pokud se např. zdraží máslo nebo další výrobky na nesmyslnou hodnotu, tak ho přestanu kupovat a vyšší inflace se mě netýká 2,3%, ale třeba pouze 1%.

Ale je mi jasné, že dělat taková srovnání není v lidských silách, statistiky by musely být členěny podle sociální struktury obyvatelstva od kojenců přes studenty, aktivně pracující přes rentiéry, zloděje až po důchodce. A pak ještě dle velikosti sídel atd. atd., těch kritérií by byly desítky a prase aby se v tom vyznalo :)

Medián mezd v ČR je 25 674 Kč, tj. polovina lidí má mzdu menší a polovina větší. Většina lidí tedy nemůže mít mzdu mezi 20 a 25 tisíci !

A to ještě je medián z oficiálních mezd. Když vezmeme v úvahu ještě lidi co dostávají část příjmů bokem (např. číšníci), tak bude skutečný medián ještě výše.

Na průměrnou mzdu v Česku dosáhne jedna třetina obyvatel, tak se podíváme na střední hodnotu - medián, který bude mít pro mnohé větší vypovídací hodnotu. Medián českých mezd měl v letošním druhém kvartálu hodnotu 27 236 Kč (zdroj ČSÚ) a rostl dokonce více než průměrná mzda. Nominálně medián mezd meziročně vzrostl o 9,4 %. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek hodnotí růst mediánu následovně: „Po přestávce z předchozího kvartálu začala dynamika mediánové mzdy (meziročně 9.4%) opět předstihovat růst průměrné mzdy. Je tedy zřejmé, že si více polepšili zaměstnanci v dolní polovině mzdové škály. To je částečně výsledek nadprůměrného růstu minimální mzdy, zároveň ale vývoj naznačuje, že je největší poptávka v české ekonomice po méně kvalifikovaných pracovnících.
30 let po převratu jde stále o velmi nízkou hodnotu a divím se zdejším lidem, že již dávno neprotestují. Rakušané se mě často ptali, jak mohou zde lidé žít za tak nízkou mzdu. Nějak jsem jim to vždy vysvětlil, jen v posledních letech to bylo těžší.

No, on ještě jeden trik inflace je v tom, že některé - a to kupodivu i velmi drahé věci - se do ní vůbec nezapočítávají.

Typicky například cena nemovitostí - což je pro normální lidi obrovský výdaj (obvykle zdaleka největší v životě - vyšší, než celoživotní útrata za jídlo nebo hygienu nebo elektroniku atd.), ale vzledem k tomu, že inflace se počítá z tzv. "spotřebního koše", a nemovitost není "spotřební věc", tak tam logicky není.

A tak se stalo, že i přes 20 % meziroční růst cen nemovitostí jsme měli 1 % inflaci.

Na druhou stranu je potřeba říct, že takový výpočet inflace by nedával mnoho smyslu. Vzhledem k tomu, že cca 70 % obyvatel v ČR vlastní nemovitost, ve které bydlí, tak vysoká inflace s její započítanou cenou by pro ně byla neutrální, nebo dokonce pozitivní (protože je přeci super vlastnit něco, čeho hodnota roste).

Takže reálně tu máme dvě velké skupiny obyvatel - vlastníky nemovitostí, pro něž byla reálná inflace za posledních 10 let cca 10 %, a pak ty, co nemovitost nevlastní - žijí v nájmu, nebo nemovitost kupovali - pro ně je reálná osobní inflace za posledních 10 let 50-100 %.

A pokud v nějakém souboru hodnot existují prakticky jen dvě extrémní hodnoty a téměř nic mezi tím, tak průměr (ani medián) nemají moc smysl.

Ona ta inflace v nemovitostech není většinou "super" ani pro vlastníka nemovitosti. Jestli si ji chce nechat, tak mu k ničemu není. A jestli chce prodat a koupit jinou, tak to zase k ničemu není. A jestli si ji chce nechat a koupit nějakou další, tak je to negativní. Positivní by to bylo jen v případě, že bych nemovitost zdědil, nějaký ten rok počkal, a potom prodal. No jo, ale to bych se o ni musel starat, to stojí peníze a čas...

No a že by to přidání do "spotřebního koše" nedávalo smysl? Cena auta se tam počítá, a já si letos žádné auto nekoupil. Ale kvůli tomu bych neřekl, že nedává smysl.

Když si projedete spotřební koš, tak zjistíte, že minimálně 90 % věcí z něj jste si letos nekoupil.
Četnost nákupu nerozhoduje o tom, jestli ta věc ve spotřebním koši je, nebo není - maximálně upravuje váhu té položky.

Těch důvodů, proč nemovitosti ve "spotřebním koši" nejsou je víc (třeba že je nevhodné tam dávat věci s extrémními lokálními výkyvy ceny) ... ale to v podstatě není problém toho, že by spotřební koš byl definován špatně - to zřejmě není, a ti lidé, co ho sestavují, toho o "průměrném nákupu" vědí mnohem víc, než Vy nebo já.
Problém je ten, že by oficiální číslo inflace asi mělo vycházet z jiné metriky.