"Povinnost rozhodnout se pro uchazeče s trestní minulostí u nás není. "
Ještě aby bylo!
"Podvádět, krást a ubližovat ostatním není správné. Za takové chování každému po právu náleží odpovídající trest. Otázkou zůstává, jestli je spravedlivé, že součástí trestu je pro mnoho lidí i záznam v rejstříku trestů, který často znemožňuje získání práce a začlenění do běžného života."
Divíte se? Je uzákoněna minimální mzda (přitom stát má výjimku pro mzdu věznům) - zaměstnavatel nemůže vyšší riziko plně zohlednit ve mzdě. Lidé v exekuci znamenají zvýšenou zátěž pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel nemůže žádat více než 4,5násoběk mzdy jako náhradu škody, nedokáže-li úmysl. Bude toho určitě víc.
Být zaměstnavatelem také bych se rozmýšlel. Zvláště když stát osekal možnosti, jak si otestovat rizikové zaměstnance.
Vaše argumentace je úsměvná. Snad si nemyslíte, že u člověka s čistým trestním rejstříkem tu jistotu máte. Dotyční delikventi taky měli na začátku čistý trestní rejstřík.
Jestli takového člověka zaměstnáte je vaše rozhodnutí a vaše riziko (tak to má být). Ale důvod, proč to udělat máte uveden v článku. Tito lidé mohou být lépe kvalifikovaní a loajálnější než uchazeč shodou okolností s čistým rejstříkem.
Jenže u takovéhoí člověka už je prokázáno, že dodržovaní pravidel je pod jeho úroveň a je tedy větší provděpodobnost, že způsobí nějaký prušvih.
Když vém někdo poreferuje, že v nějaké restauraci špatně vaří, tak si asi také návštěvu rozmyslíte, a přitom to mohl být jen jednorázový problém v jinak skvělém podniku.
Učit se ze zkušeností je základní podmínka pro přežítí, a záznam v trestním rejstříku je záznam o zkušenosti. Nevyužít toho je hloupost.
" Zaměstnavatel nemůže žádat více než 4,5násoběk mzdy jako náhradu škody, nedokáže-li úmysl. Bude toho určitě víc."
Ono to tak zlé zdaleka není. Jestli zaměstnanec ukradne třeba firemní materiál, tak jaképak dokazování úmyslu? Když si "půjčí" auto, a s ním havaruje, tak jaképak dokazování úmyslu?
Jsou tu i další věci, například drogy, alkohol, kde není strop 4,5 násobek.
V podstatě se dá říci, že úmyslné škody jsou bez limitu a na větší škody (odpovědnosti, chyb) by měl být každý slušný zaměstnavatel pojištěn! Například když stavební firmě shoří dům, který opravuje. Jen velmi nezodpovědná firma na to není pojištěna. (A jen hlupák zákazník takové pojištění po firmě nevyžaduje).
Když zaměstnanec banky poskytne úvěr podvodníkovi, jak budete dokazovat úmysl, že s ním byl dohodnutý?
Když zaměstnanec firmy prozradí konkurenci podrobnosti nabídky do výběrového řízení, jak budete dokazovat, že to byl úmysl a ne blbost?
Atd., atd. Těch možností, jak může zaměstnanec zaměstnavateli pořádně zavařit a přitom je prokázání úmyslu obtížné až nemožné je neurekom.