"Paradoxem je, že ti, kterým se podaří znovu získat práci, jsou v zaměstnání mnohem loajálnější" - skutečně? Možná tak ti, co třeba způsobili dopravní nehodu, což se může stát opravdu každému. Ale že by byl loajálnější třeba podvodník, jako je paní Petra z článku? Kde má zaměstnavatel jistotu, že když podváděla, že u něj jako zaměstnnec nebude? Kde má zaměstnavatel jistotu u uživatele drog, že nebude krást, aby si opatřil peníze na drogy? Kde má zaměstnavatel jistotu, že nebude krást předlužený člověk, který má xx exekucí? Nehledě na to, že styk s exekutory, účtování jejich mezd a další agenda zabere dost práce, třeba účetního, kterou ale neplatí onen dotyčný, ale opět jde k tíži zaměstnavatele. Proč by to pak proboha dělal?
U nás ve firmě zaměstnáváme několik lidí s exekucemi. Nekradou. A to někteří mají ty exekuce opravdu vysoké, v podstatě nesplatitelné. Podle mých zkušeností jsou zaměstnanci, kteří mají exekuce, spíš takoví splachovací a z toho, že dluží, si nic moc nedělají. A že by nějak extra toužili ty exekuce splácet (snad dokonce za pomoci krádeže finančních prostředků), to tedy opravdu ne.
Taky zaměstnáváme jednoho člověka se záznamem v rejstříku, seděl ve vězení za podvod (podobný případ jako ta paní v článku). Musím říct, že pracovitějšího a ochotnějšího zaměstnance aby pohledal. Vykonává manuální práci, při které mu nepřijdou do rukou žádné finanční prostředky, takže nemá možnost nic zpronevěřit.
"Povinnost rozhodnout se pro uchazeče s trestní minulostí u nás není. "
Ještě aby bylo!
"Podvádět, krást a ubližovat ostatním není správné. Za takové chování každému po právu náleží odpovídající trest. Otázkou zůstává, jestli je spravedlivé, že součástí trestu je pro mnoho lidí i záznam v rejstříku trestů, který často znemožňuje získání práce a začlenění do běžného života."
Divíte se? Je uzákoněna minimální mzda (přitom stát má výjimku pro mzdu věznům) - zaměstnavatel nemůže vyšší riziko plně zohlednit ve mzdě. Lidé v exekuci znamenají zvýšenou zátěž pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel nemůže žádat více než 4,5násoběk mzdy jako náhradu škody, nedokáže-li úmysl. Bude toho určitě víc.
Být zaměstnavatelem také bych se rozmýšlel. Zvláště když stát osekal možnosti, jak si otestovat rizikové zaměstnance.
Vaše argumentace je úsměvná. Snad si nemyslíte, že u člověka s čistým trestním rejstříkem tu jistotu máte. Dotyční delikventi taky měli na začátku čistý trestní rejstřík.
Jestli takového člověka zaměstnáte je vaše rozhodnutí a vaše riziko (tak to má být). Ale důvod, proč to udělat máte uveden v článku. Tito lidé mohou být lépe kvalifikovaní a loajálnější než uchazeč shodou okolností s čistým rejstříkem.
Jenže u takovéhoí člověka už je prokázáno, že dodržovaní pravidel je pod jeho úroveň a je tedy větší provděpodobnost, že způsobí nějaký prušvih.
Když vém někdo poreferuje, že v nějaké restauraci špatně vaří, tak si asi také návštěvu rozmyslíte, a přitom to mohl být jen jednorázový problém v jinak skvělém podniku.
Učit se ze zkušeností je základní podmínka pro přežítí, a záznam v trestním rejstříku je záznam o zkušenosti. Nevyužít toho je hloupost.
" Zaměstnavatel nemůže žádat více než 4,5násoběk mzdy jako náhradu škody, nedokáže-li úmysl. Bude toho určitě víc."
Ono to tak zlé zdaleka není. Jestli zaměstnanec ukradne třeba firemní materiál, tak jaképak dokazování úmyslu? Když si "půjčí" auto, a s ním havaruje, tak jaképak dokazování úmyslu?
Jsou tu i další věci, například drogy, alkohol, kde není strop 4,5 násobek.
V podstatě se dá říci, že úmyslné škody jsou bez limitu a na větší škody (odpovědnosti, chyb) by měl být každý slušný zaměstnavatel pojištěn! Například když stavební firmě shoří dům, který opravuje. Jen velmi nezodpovědná firma na to není pojištěna. (A jen hlupák zákazník takové pojištění po firmě nevyžaduje).
Když zaměstnanec banky poskytne úvěr podvodníkovi, jak budete dokazovat úmysl, že s ním byl dohodnutý?
Když zaměstnanec firmy prozradí konkurenci podrobnosti nabídky do výběrového řízení, jak budete dokazovat, že to byl úmysl a ne blbost?
Atd., atd. Těch možností, jak může zaměstnanec zaměstnavateli pořádně zavařit a přitom je prokázání úmyslu obtížné až nemožné je neurekom.
Tak zrovna nedávno byl na jobs.cz inzerát, kde dopravní společnost ze Středočeského kraje hledala řidiče autobusu, výhradně s trestní minulostí. Zprostředkovávala to nějaká neziskovka, pomáhající zařadit se trestaným osobám zpět do života.
Je krásné, že má třeba dealer drog možnost mít práci, ve které si může najít další potencionální klienty :-D.
Ale tak něco podobného existuje například pro zaměstnávání "invalidů", kde je to dáno daňově. Budiž. Ale svinstvo je například u veřejných zakázek, že nabídku firmy s podílem zaměstnanců minimálně 50% invalidů, je nutno hodnotit jako by cena byla o 20% nižší, nežli u konkurence. A tu vyšší cenu zaplatit. Je to napsáno na bezrizikové tunelování veřejných peněz. Tam kde dá konkurence cenu 100, já podám nabídku přes "bílého koně", firmu zaměstnávající invalidy za 119, a 19 je můj čistý bezpracný zisk. Zakázku provede moje firma, jen fakturace jde přes bílého koně. Zcela legální.
dávám to do zadání poptávky, zájemce to pak musí splnit jako kvalifikační kritéria. například už před uzavřením smlouvy dokládá seznam zaměstnanců s pracovním zařazením, že ty lidi vůbec má. dále se pak kontroluje docházka - a ano samozřejmě i pracoviště. pokud nejsi školní dítě, nebo pitomec - musí ti přece bejt jasný, že není v zájmu zadavatele, aby mu do výběrového řízení pronikly zprostředkovatelny bez zaměstnanců a bez vymahatelné zodpovědnosti. .
Udelaji to ti dva japonci: Onose a Tosamo. A pak proc ksou ty statni zakazky tak drahe...
A az zjistis, ze to neplni, tak zastavis akci. Se vsemi dusledky. ( ktere si ani nedokazes predstavit)
Jenze nez k tomu dojde, protoze nasekas prilis tvrde podminky, tak se ti nikdo solidni neprihlasi. Jen gauneri matlaci. Prvni budou spolehat na to, ze kdyby po nich nekdo vyzadoval dodrzet podminky, tak zavrou kram. No a ti druzi to nevedi.
A to vse jen proto, ze zakon je delany pro gaunery.
Když jsem pracovala v IT-firmě a zpracovávaly se zakázky, pak speciálně u dotačních nabídek se jako jeden z dokladů přidával i seznam zaměstnanců, kteří budou v případě kladného vyřízení zakázku realizovat, včetně jejich vzdělání, praxe a někdy i již realizovaných aplikací. Bez tohoto dokladu nebylo možno se o zakázku ani ucházet. Brali jsme to jako pojistku zadavatele, aby se nestalo, že zakázku získá firma, která se pak horko těžko snaží najít někoho, kdo to vůbec umí udělat. A na druhou stranu jsem jako externista spolupracovala s firmami, které dokázaly získat zakázku, aniž měly ponětí, jak ji vlastně splní, ty hledaly pracovníky až po získání zakázky.
Ale jo, to se běžně dělá. Problém ovšem je, jak to v praxi kontrolovat, a jak to vymáhat. Nemyslím formálně, ale skutečně.
Firma to papírově doloží, ale co dál? Každému tomu programátorovi postavíš na trvalo za rameno člověka, co mu bude koukat pod prsty? Nebo jak jinak to chceš dělat? Víš kolik by na to bylo potřeba lidí? Co by to stálo peněz, i kdyby jsi je měla? Jak, v souladu se zákonem ověříš, že je to skutečně on?
Takže výsledek potom může být jediný: dodržuje se to pouze papírově, skutečně to kontrolovat a vynutit si je neproveditelné. A i to papírové dodržování znamená nárůst administrativy. Proč? protože když takový, ve smlouvě uvedený člověk, dá výpověď, zemře... cokoli, tak ho musíš nahradit. A na to musíš dělat dodatky smluv, ty projednat, schválit... zveřejnit. A vyhovět jim musíš, protože tohle by jsi u soudu prohrála, nevyhovět jim.
To je takhle vždycky. Nějaký chytrák, jako jezevec, přijde se" zlepšovákem". Chce ukázat druhým, jak jsou neschopní. A výsledek je pokaždé stejný: nové papíry, ještě více papírů, nové tabulky, hlášení, nárůst nákladů, větší potřeba úředníků. Aniž by se avizovaný záměr podařilo uskutečnit. Jen vše déle trvá a je to dražší.
A to ani neuvažuj o tom, že ta akce má nějaké termíny, které je třeba dodržet, a jak budeš za těhle podmínek vymáhat "realizační tým". Třeba ten tvůj příklad: sSpuštění IT systému je vázáno na nějaký zákonný termín...
tahle kotlina byla vždycky charakteristická vymýšlením důvodů proč něco nejde - než vytvářením příležitostí jak to udělat.
ale soryjako tohle je už vyřešené několik dekád. zaprvé, nikdy nemůžete riziko eliminovat, můžete ho pouze snížit. ale zato ho můžete snížit kvalifikovaně. například si dáte do smlouvy dílčí přejímky funkčních celků - pokud firma něco rozfrcá a nedodělá, prostě to nedostane zaplaceno. když to neudělá v termínu, tak dostane penále - a samozřejmě nemá to jen jeden termín, první a poslední, sjednávají se úseky díla se samostatnou kontrolou a dílčí přejímkou - tak aby bylo zřejmé, že se stíhá, nebo že je potřeba korekce. automaticky taky uzavíráme sukcesívní smlouvy s druhým nebo i třetím zájemcem - že pokud by zvítězivší firma nenastoupila nebo v dílčím plnění selhala (neplnila termíny), dodělá to za ně ten druhý nebo třetí. u smluv vázaných na seznam zaměstnanců samozřejmě nekontroluji každého člověka denně, ale zkontroluji první týden jednoho člověka nebo každého desátého, teprve když něco nesedí tak zastavím úhrady a to vidíte ten kvapík jak sami touží si to dát do pořádku a sami to za mně odkontrolovat. máme taky právo (a u některých smluv i přenesenou povinnost od generálního investora) požadovat jejich docházku - zkuste tohle zfalšovat, a je to vaše poslední daňová kontrola. no a pokud si někdo stanoví předávačku IT systému tak, aby to bez rezervy navazovalo na nějakou zákonnou povinnost - je to arci pitomec, a není mu pomoci. vina ale není v tom, že by to nešlo uhlídat.
ale jistě si vymyslíte nějakou další báchorku o tom, jak není možný, aby strejda jezevec dobře dělal cosi co vy ani nechápete.
Kdyby ty jsi jezevče měl je 1/10 znalostí, jako máš sebedůvěry, tak bych ti zasalutoval.
Zatím ale nechápeš ani ty nejzákladnější ěvci. například to, že tu nikdo nepoužil slovo "NEJDE". Až ty.
Zatím ti byly předestřeny jen některé z mnoha problémů, jejichž řešení by bylo mnohem dražší, nežli prostě zaplatit 20% výpalného (však oni ten zákon psali sice pro gaunery, ale nepsali ho hlupáci). A namísto nabídnutí řešení, jsi jen nabídkou svých drahých "řešení" potvrdil, aniž jsi si to uvědomil (!), co tvrdí ostatní.
Kdysi jsem přijímal do práce člověka po návratu z pětiletého výkonu trestu. Na můj dotaz "Mohu vědět, za co jste seděl?" odpověděl lakonicky "Za vraždu." a hned popsal, jak se to stalo. Moje reakce? "Ptal jsem se hlavně pro to, jestli jste neseděl za krádež. To by pro mne asi problém. Pokud jste vraždil v afektu, tak to lze do jisté míry pochopit". Následně se ukázalo, že to je velmi schopný, pracovitý a loajální zaměstnanec. Jen měl kdysi tu smůlu, že přišel brzo domů a pak po poměrně nepovedené debatě už jen vyhodil milence své ženy zavřeným oknem z prvního patra ...
Možná seděl déle, nebo mu dali jen "zabití", to jsem tenkrát neřešil. Je to maloměsto, takže to byla tehdy slušná aféra, nahatý chlap, rozmázlý odpoledne o silnici pod rozbitým oknem, se tam nevidí každý den. Každopádně ten "vyhazovač" je dodnes (po cca 25letech) jeden z nejspolehlivějších zaměstnanců ... . S nějakým kapsářem by to asi bylo horší, tam nejde o afekt, tam je to plánovité a je to tedy mnohem více o morálce. Takže ano, kdyby to byl nějaký čorkař, tak by asi "šel" ...
U nás byla podobná aféra: rodině se narodilo mentálně dost postižené dítě. Matka s ním zůstala doma a pečovala o něj. Otec to neunesl, začal chlastat a buzerovat a ponižovat matku. Syn toho byl svědkem. Když už byl větší a přiožralý otec si zase začal na matku vyskakovat, tak ho syn v obraně matky rozpáral nožem. Mám dojem, že soud ho tenkrát osvobodil, ale jako "pro společnost nebezpečný" skončil v ústavu.
Výpis z rejstříku trestů by měl být jen pro orgány činné v trestním řízení a pro další určit zákonem u jakých profesí je nutný (učitel, lékař, bezpečnostní služba, atd). Ostatní nemají nárok. Naše ústava zakazuje dvojí trest za jeden čin. Pokud nemůžete získat zaměstnání z důvodu záznamu v rejstříku trestů, pak je to další trest, který ohrožuje zdraví člověka a někdy i život.
Já pracuju v Norsku a tady je to tak, že zaměstnavatel nesmí nahlížet do trestního rejstříku. Může však chtít "souhlas od Policie", že tuto práci dělat můžete. V praxi tedy uchazeč napíše žádost o tento souhlas a připojí tam pro jakou pracovní pozici ti bude a jaká bude její náplň. Takže člověk, co měl vážnou dopravní nehodu, kterou zavinil, nebude smět řídit autobus, ale do toho skladu nebo za kasu může. Člověk, co onanoval před malejma holčičkama si už ve školce neškrtně, ale řídit ten autobus může.
Tomu říkám přístup. Tento zákon a postup asi vymýšlel někdo, kdo má IQ alespoň 110, což se o našem banánistánu a zákonodárcích říci nedá.
Takže zaměstnavatel popíše pracovní pozici a dostane se mu pak souhlasu nebo zamítnutí třetí strany přičemž se nedozví, jestli má dotyčný úplně čistý trestní rejstřík nebo v něm má jen prohřešek, který s daným zaměstnáním nekoliduje. Do čehož mu v podstatě nic není. To se mi líbí.
Málokdo si uvědomuje, že všechny tyhle regulace zvýhodňují zejména ty "špatné". Když nelze legálně získat "ověřené" informace, rozhodují se zaměstnavatelé (ale třeba i banky při poskytování úvěrů) na základě těch méně ověřených, domněnek, předsudků či prosté pravděpodobnosti.
Takže na to, jestli získáte práci má vliv třeba věk a pohlaví (pravděpodobnost nemoci, otěhotnění), bydliště (tzv. vyloučené lokality), přátelé (kontakty na Facebooku), atd. Prostě se vás nesmí na něco napřímo zeptat a tak, pokud má z čeho vybírat, upřednostní toho, kdo mu statisticky vychází vhodnější, i když data pro toto rozhodnutí nemusí mít k dispozici úplně správná. Ale protože se vás na to nesmí zeptat, nemůžete mu vyrátit, že jeho závěry jsou postavené na nesprávných informací. Protože dostanete nemastnou-neslanou odpověď, že byla dána přednost jinému kandidátovi.
Mně třeba strašně pomohlo, když mi moje kontaktní osoba z pracovní agentury prozradila, co se na mne potenciálnímu zaměstnavateli nelíbilo - šlo o určité chyby v neverbální komunikaci z mé strany. Poměrně dlouho jsem hledal jiné místo a pořád jsem dostával tyhle nemastné-neslané odpovědi. Až tehnle člověk mi po pravdě řekl, jak mě u pohovoru zhodnotili - zaměřil jsem se na to a během velmi krátké doby jsem měl nové místo.
Tak to mas presne pravdu. Ja zas prisel na to ze zamestnavatele, ani tolik neresi znalosti jen, klidne te vezmou do IT firmy i kdyz to neznas, moc neumis ale cumej na dojem a vzhled!!!!! Prisel jsem na to tak, ze me uz pani na pracaku rikala co tohle zmenit, ale radsi ze se nebude o tom bavit. Co kdybych ji zaloval.
No vymyslel se ulet, zakoupil jsem paruku z Ciny za 120kc, no a ejhle, hned meli zamestnavatele jinej zajem!!!
Potom jsem mel teda trochu trauma, jak do tej firmy nastoupim, kdyz jsem u pohovoru vypadal jinak :D
Nastesti tam byla jina personalni, co zastupuje, takze smlouva podepsana a ta netusila jak jsem vypadal u pohovoru :D
Nakonec jsem si rekl, muzou se neco divit, ale stejne dotycnej pan co byl u pohovoru uz si nedovoli rict, pane vy jste vypadal treba mladsi, mel jste vlas tak a tak, a jak to ze to mate ted tak? Ja vas zde nechci protoze vypadate :D
Rejstrik trestu teda seriozni firma chce, po me ho chtela snad kazda lepsi firma, ale zas nakonec na to zapomeli, takze jsem v realu nedokladal ale kolegove ano.
Na jednu stranu zaměstnavatele chápu. sám jsem ve dvou posledních zaměstnáních taky dokládal výpis z trestního rejstříku. Pokud už tam ale někdo má nějaký záznam, tak co má dělat? To nebude nikde pracovat, protože ho kvůli tomu nikde nevezmou a bude na sociálních dávkách tak dlouho než mu to vymažou z rejstříku?
Takže krom toho, že nás daňové poplatníky stál ten člověk skoro 30 000 Kč měsíčně, pokud byl ve vězení, tak nás bude stát další peníze na sociálních dávkách po dobu třeba 10 let než mu ten záznam vymažou, jestli tomu dobře rozumím. A poté ho už tuplem nikde nevezmou, protože každému bude divné, že 15 let v kuse nepracoval a tudíž buď nemá praxi nebo to bude vypadat tak, jakože pracoval někde na černo.
Připomíná mi to nedávný pořad s Jílkovou na ČT, kde byl v publiku jeden mladý Rom, který by rád pracoval, ale nikde ho nevzali právě proto, že je Rom.
Na jedné straně se říká: "no jo cikáni, ti pracovat nebudou, jen pobírat dávky..." a na straně druhé, když už se najde jeden takový, který pracovat chce, tak ho nepřijmou, protože si myslí, že by tam třeba něco kradl nebo nepracoval dobře. Je to začarovaný kruh a kdo a ve kterém místě ho má rozetnout?
Co brání Romovi udělat si živnosťák? On by taaaak rád pracoval, nikdo ho ale nechce - úžasná výmluva a neustáůe omílaná mantra. Je xx Vietnamců, co začínali prodávat jako trhovci, dneska už mají kamenné obchody a obvykle v patře nad nimi bydlí, takže do práce sejdou jedno nebo dvě patra. Kdyby čekali s rukama v kapsách, až je někdo zaměstná, to by se načekali.
No jo, jenže na živnostňák je taky potřeba ten výpis z rejstříku trestů. Tam si člověk moc nepomůže jestli chce jít do zaměstnání nebo sám podnikat. Navíc si myslím, že pokud byl někdo ve vězení, asi to nebude typ člověka na řádné podnikání, řešení milionu lejster s různými úřady apod. To by mohla být společnost ráda za to, že takový člověk bude aspoň pracovat. Já bych do podnikání a živnostňáku nešel hlavně pro tu velkou a stále rostoucí byrokracii a papírování a EETování atd.
Jo jo. A teď, ó hrůzy nezrozeného, dokonce státní buzerace zvýšila odvody na minimum 2.000 Kč.
https://www.podnikatel.cz/clanky/minimalni-zalohy-osvc-na-zdravotni-pojisteni-2018-poprve-prekonaji-2-tisice-kc/
Doporučuji, ale opravdu jen k lehkému nahlédnutí, ten hnus v diskuzi pod článkem.
Dostal jsem podminku za nehodu.. Nikdo Nebyl zranen. Tri roky podminka tri roky bez ridicaku. Tim padem bez prace, další trest prijdu na vydelku o 1.2 milion ciste ho. Jsem zdravotne indisponovan mohu Jenom Volant Nebo Invalidni duchod, ten nechci. Dobry ne. Takze cekam na papiry. Prvnich pul roku mam za sebou z testu.