Kapitalismus je přirozený systém, který se bez sociálního státu může klidně obejít. Pouze asi přijde nějaká přísnější forma moci, která udrží obyvatele na uzdě.
Příčiny současných potíží sociálního státu leží mimo něj. Tou hlavní je globalizace. Nebýt svobody kapitálu, stačilo by zvolit novou vládu, předepsat bohatým spravedlivé daně a problémy by byly z velké části vyřešeny. Dokud vyspělý svět nepřistoupí na omezení mobility kapitálu, nemůže se situace nikdy zlepšit.
Následkem globalizace jsou i imigranti navyklí na nízkou životní úroveň. K životu jim proto postačují sociální dávky, což v kombinaci s jejich vysokou porodností sociální systémy rozvrací. Řešením je zastavit imigraci nepřizpůsobivých etnik, omezovat jejich porodnost, více trestat kriminalitu a zavést pojistné principy na mezigeneračním základě.
Druhou příčinou je rozbujelost státu, který expanduje do oblastí nesouvisejících s jeho posláním a stojí ho to zbytečné peníze (typicky sport, kultura, dotace soukromým subjektům). Někteří komunisté to nazývají "zespolečenšťováním", které považují za žádoucí. Ve skutečnosti to spojuje neefektivitu bývalého režimu a dravý hlad soukromého sektoru po penězích za každou cenu.
Ve Francii se stávkuje kvůli důchodové reformě, ale přitom mají dost peněz na absurdní dotování hudby pro mladé.
V ČR jsme měli MS v lyžování, každou chvíli se někde staví cyklostezky, sportoviště, slibují se nové haly ale přitom si budeme platit plomby a školné na VŠ.