Kdo si myslí, že banka půjčuje peníze střadatelů a dělí se s nimi o zisk z kreditních úroků, zaspal dobu asi tak o 200 let a neměl by tedy o tom psát články. Pokud si uložím do banky 100 tisíc a ona ty peníze někomu půjčí, tak se v tom okamžiku ty peníze jakoby rozdvojí - dlužník bude mít 100 tisíc půjčených připsaných na svém účtu, ale na mých 100 tisíc nikdo ani nesáhl, ačkoli díky nim banka ten úvěr mohla vytvořit. Oba můžeme přijít do banky, každý si vybere "svých" 100 tisíc, takže dohromady 200 tisíc, a oba si za ně můžeme ten samý den jít koupit třeba motorky. Majitel, který nám je prodal, těch získaných 200 tisíc může jít uložit do té samé banky a situace bude taková, že na mém účtě je nula, na účtě dlužníka je minus 100 tisíc minus úroky, takže dejme tomu minus 120 tisíc, a na účtě majitele motoshopu je 200 tisíc, jež banka opět někomu může půjčit a inkasovat za to úrok. Ale i kdyby to neudělala a majitel si těch 200 tisíc vybral, za nějaké 4 roky bude účet dlužníka vyrovnán, bude tam nula. Takže účetně to všechno sice sedí, ale když se nad tím zamyslíte, tak těch 120 tisíc bude najednou kde? Na začátku jsem měl 100 tisíc, jež umožnily díky bance pořízení věcí za 200, dlužník musel odněkud získat 120 a ty poslat na účet banky. Ta má účetně zisk 20 tisíc, ale poslalo se jich 120, přičemž těch půjčených 100 celou dobu nikde nechybělo. Přestože účetně ty vrácené peníze prostě smaže (má dáti-dal), na základě původních 100 tisíc je nyní v ekonomice o dalších 100 tisíc víc. A protože ten systém je uzavřený, tak těch 20 tisíc na kreditní úrok muselo opět vzniknout nějakým úvěrem. Atd.
Jistěže _teoreticky_ banka nemůže z ničeho dělat peníze, protože se ty půjčené peníze neustále splácejí, ale _fakticky_ to tak je, protože těch dlužených peněz už je tolik, že je_nemožné_ je všechny splatit. Celý ten systém se drží nad vodou tak, že se generuje více a více dluhů, které _účetně_ rovnají rozvahu bank do plusu. Vlády jsou tlačeny k zadlužování celých států, aby se to celé nesesypalo. A když to nejsou s to unést, je pořád výhodnější jim část toho dluhu odpustit, než riskovat zhroucení celého systému, který kdysi euroatlantické civilizaci zajistil její bohatství.
1) Pojem "run na banku" vznikl v dobách, kdy výše popsaný mechanismus byl ilegální a docházelo k němu tedy poměrně často;
2) banka ty peníze nemůže půjčit kolikrát chce, ona je přesněji vzato nemůže půjčit ani jednou (jen jejich větší část - kvůli povinnému depozitu do systému částečných rezerv, který u nás v současnosti činí jednotky procent), takže k runu dojít může i tentokrát - to se nevylučuje, jen je to o poznání méně pravděpodobné.
3) Nechápu, proč tomu říkáte "hypotéza". Takto to prostě "funguje". Každý, kdo má zájem, si to může ověřit. Ale vy jste typická ovce, která nechce nic slyšet ani vidět, nechává se holit a ještě je na to pyšná.
Jestli to správně chápu, je potom v mínusu banka, a ta si na to někde půjčí (nejlépe od jiné banky), takže kruh se uzavře...
A asi to tak bude, podle tohoto banky většinou opravdu půjčují víc než mají:
http://www.zerohedge.com/news/what-europes-loan-deposit-ratios-look
Jen se mi nezdá, že by těch 20 tisíc muselo taky vzniknout nějakým úvěrem, že by to byl uzavřený systém. Hodnota celého systému se přece v čase mění...
Pokud si bbanka někde půjčíí, tak ta půjčka je pasivum, tedy zdroj.. Ono depozita klienntů jsou také peníze někoho jinho a ne banky- ta je pouze spravuje. Korespondeční účty (předpokládám, že víte co to je- nebo snad ne ?) jsou také vklady, sice jiných bank, ale to je v této souvislosti vedlejší