Stát tu záměrně vytváří stav právní nejistoty. Je jedno, čím a jak se živíte, regulace tu rostou skoro geometrickou řadou, nedá se v tom orientovat, často jdou požadavky proti sobě. Takže se dá prakticky vždy najít důvod k nějaké pokutě. Jde tu jen o to, odradit lidi od snahy živit se sami, nezávisle na státu a velkých firmách.
Je zajímavé jak všichni svorně nadávají na to, že stát zdaní výdělečnou činnost. Současně mu dávají za úkol z prázdného rozpočtu financovat matky samoživitelky, přispět sociálně slabým dětem na obědy, posílít policii, aby byl v takovém státě pořádek. Většina těchto "myslitelů" se snaží zkonstruhovat kulatý čtverec, přesně tak jak jim to rozum dovoluje. Nějak si nemohou vybavit, že v USA, které tak rádi dávají za vzor, je neplnění daňových povinností jednim z nejpřísněji souzených zločinů. (Potvrdil by i AL Capone.)
V téže americe ovšem není trestné aby děti prodávaly limonàdu na charitativních akcích, důchodce může prodat sklizeň ze své zahrádky bez eet, neznají živnostenský list na nekoncesovanou činnost, a daňové přiznání pro drobného podnikatele se vejde na půl stranky A4 a dá se poslat mejlem. Mimo jiné. Neboli - nejde o to neplatit daně, jde o to aby zákony byly jednoduché, pochopitelné i pro blbý, neřešily balastní blbosti, a neměnily se 6x do roka.
Zato u nás, pokud pořádáte akci pro veřejnost 1x do roka, pak na to musíte mít živnosťák, protože to děláte pravidelně, a jak je to pravidelně, tak to bohužel naplňuje znak podnikání. Pokud máte vstupné a přijde vám tam 200 lidí, musíte mít EET. Výsledek: akci bez dotace (na náklady) neuděláte, pořadatelé to dělají zadarmo. Kvůli nutnosti mít na jednorázovou akci EET ji příště neuděláte, to půjdete radši k řece krmit labutě.
Děcka si u nás také nesmějí přivydělávat. Kolportování novin (cca 2 hodiny týdně) je proto psáno tu na babičku, tu na jednoho z rodičů, protože dítě do 15 let věku to prostě legálně dělat nemůže. Tak je už odmala radši učíme lhát.
Co přesně podle vás znamená v tomto případě "ve své podstatě"? Můžete to nějak blíže vyargumentovat? Daně jsou specifikovány určitými zákony, zdravotní a sociální pojištění jinými zákony. On by se podle toho, co píšete, mohl považovat za daň i třeba poplatek za odvoz odpadků, za psa, za parkování na veřejném parkovišti, za vstupné do nějakého hradu či zámku atd. atd. Kde tedy podle vás je hranice mezi daní, pojištěním, byť zákonným, a poplatkem za cokoliv? A ještě otázka: Co třeba povinné pojištění např. advokátů? Také to berete jako daň? Pokud vám totiž např. advokát způsobí svým jednáním či nečinností nějakou škodu, tak jste tak říkajíc v pr.eli, protože vám nikdo nic nedá, pokud se nebudete zdlouhavě soudit. A co třeba tzv. povinné ručení? Také jde o daň? Když vám někdo při DN způsobí škodu a nebude mít povinné ručení, zaplatí to za něho kancelář pojistitelů. Ale pokud nebudou platit všichni, tak vám ta KP nic nezaplatí, neboť nebude mít z čeho. Takže zase daň? Nebo je to jinak?
Ano ono se skutečně jedná o další daně. Poplatek za parkování je další daň pokud je vybírán za parkování na veřejném prostranství (ulice), které bylo postaveno z již vybraných daní.
Pokud je vybírán na soukromém pozemku pak to daň není.
Povinné ručení daní nebylo. Ve chvíli kdy se z jeho části začali povinně financovat hasiči bez ohledu zda dotyčný zaviní nehodu stává se i toto částečnou daní.
Odvoz odpadů. Pokud platím za odvoz konkrétní popelnice daň to není. Pokud platím poplatek městu za likvidaci odpadu je to další daň. atd......
Platby za hasiče u nehod jsou fakt prima... Bohužel drtivá většina lidí, kteří vřeští, jací jsou ty pojišťovny dobytkové, absolutně netuší, že něco takového existuje. A ty platby jsou docela pálka, tuším 6 800,- Kč za hodinu a zasahující jednotku... Taková větší nehoda se likviduje několik hodin a běžně se u ní potkají 3-4 jednotky, takže bych prosil ony vřeštící inteligenty, aby si spočítali, kolik za jejich nehodu pojišťovna zaplatí jenom hasičům...
BTW zajímavé je, že pokud nějaká babička zavolá hasiče, aby jí sundali koťátko ze stromu, nikdo po ní nic platit nechce...
Proč by někdo nemohl pronajímat třeba jen o prázdninách nebo veletrzích?!
Když někdo opakovaně pronajme své auto, nebo pravidelně na trzích prodává své výrobky, tak se to jako příležitostný příjem bere.
Pronájem nemovitosti se jako příležitostný příjem asi počítat nedá, ale když z toho dělají podnikání, tak by to jít mělo, ne?
Vidíte to moc zjednodušeně. A takové české zákony prostě nejsou (zvlášť ty daňové) :)
§2 živnostenského zákona:
Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Pokud někdo prodává přebytky ze zahrádky na trhu, tak na to zákon o daních z příjmů pamatuje jako na výjimku - příjmy do 30 tis. za rok jsou osvobozené, nad 30 tis. se daní podle § 10 zákona o daních z příjmů (nepodléhá to sociálnímu a zdravotnímu). Pokud ovšem někdo cíleně pěstuje zeleninu primárně za účelem ji prodat, tak to vykazuje znaky podnikání a daní se to podle §7 zákona o daních z příjmu včetně odvodů na sociální a zdravotní.
U nájmu auta je to taktéž. Příležitostný příjem je, když někomu zapůjčím auto za úplatu (pronajmu), protože potřebuje odjet na dovolenou a jeho auto se mu pokazilo, zatímco já to svoje na těch pár týdnů nepotřebuji. Ovšem jestli auto někomu pronajímám např. celý rok, tak to je nájem daněný podle § 9 zákona o daních z příjmů (nepodléhá to sociálnímu a zdravotnímu). A jestli mám auto, které pronajímám neustále krátkodobě různým lidem, tak to vykazuje znaky podnikání a jsme už zase u § 7 zákona o daních z příjmů včetně sociálního a zdravotního pojištění.
Napsal jste to správně, ale akorát jste rozvedl, co já napsal stručněji. Na mou otázku jste neodpověděl.
Je pronájem bytu nebo chaty několikrát během prázdnin, když se celkem vyinkasuje do 30 tisíc, příležitostným příjmem podle §10, jak já si myslím, nebo ne? Myslím tím samozřejmě pronájem cizím lidem, pronájem známému nikdo nikdy hlásit nebude, ať se dohodnou na jakékoliv sumě.
Také jsem si myslel, že když jsem u sebe doma příležitostně ubytoval pár turistů přes Airbnb a celkový příjem byl cca 10 tis. za rok, nemusím podávat daňové přiznání. Jenže finanční úřad je jiného názoru - u zaměstnaných osob je v případě pronájmu od povinnosti daně osvobozen jen příjem do 6 tisíc. FÚ (měl informace o přesné výši příjmu, jistě jim je poskytlo Airbnb) mne vyzval k nápravě a musel jsem podat přiznání za rok 2015 a doplatit cca tisíc Kč. Hned na to mi přišel výměr na pokutu za pozdní přiznání daně a úrok z prodlení (dohromady skoro 600 Kč).