Hlavní navigace

Jaká je estonská lekce pro Evropu?

21. 11. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Estonská ekonomika zrychlila své růstové tempo i přes problémy v Evropě. Její výkonnost se ve třetím čtvrtletí hlavně díky domácí poptávce zvýšila o 3,4 procenta ve srovnání s loňskem.

Estonská ekonomika zrychlila své růstové tempo i přes problémy v Evropě. Její výkonnost se ve třetím čtvrtletí hlavně díky domácí poptávce zvýšila o 3,4 procenta ve srovnání s loňskem.

V době, kdy evropské ekonomiky bojují s udržením kladné ekonomické aktivity (ta česká se jí úspěšně brání), americkou trápí anemický růst, který je příliš malý na výraznější zlepšení na trhu práce a zbytek světa napjatě sleduje údaj za desetinnou čárkou u klesajícího tempa růstu čínského HDP, působí zpráva o 3,5% růstu Estonska jako z jiné planety. Co je příčinou estonského růstu? Dělá Estonsko pro růst ekonomiky něco extra neobvyklého?

Jak se to vezme – celkově se o žádná extra opatření nejedná, neobvyklá však na evropské poměry zjevně jsou. Zejména v přístupu (a to dlouhodobém) vlády a domácích obyvatel. Na estonskou ekonomiku (člena EU od r. 2004, EMU od 2011 – první země od vypuknutí krize) tvrdě dopadla světová hospodářská krize. Pokles HDP dosáhl v nejhorším roce skoro patnácti procent, nezaměstnanost téměř dvaceti. Explosivně rostoucí trh hypoték (mezi roky 2002 a 2006 činil průměrný roční růst trhu hypotéčních úvěrů 62 %) vedl po splasknutí bubliny k propadu cen nemovitostí o 50 % s tvrdým dopadem na estonské domácnosti. To vše vedlo domácí politiky i obyvatelstvo k přijetí značné fiskální diety.

Nutno podotknout, že na takový přístup je ale Estonsko více, než zvyklé. Od roku 1996 do plného vypuknutí krize v roce 2008 se růst ekonomiky pohyboval v průměru nad 6 %, schodek státního rozpočtu byl pouze jedenkrát vyšší, než 1 % a zadlužení nepřesáhlo 8 % HDP.

V krizových letech 2008 – 2010 tak vláda dokázala přijmout dietní opatření dosahující v průměru 5 % HDP ročně. Více jak 2/3 tvořily škrty na výdajové straně rozpočtu. 70 % z toho tvořila dlouhodobá opatření a snaha co nejvíce minimalizovat vliv státu, míru přerozdělování a zefektivnit fungování státní správy. Vláda razí přístup, že každá položka rozpočtu se dá redukovat. Na populistické kroky není čas ani prostor a na tom panuje shoda napříč politickým spektrem.

Pro inspiraci – provozní výdaje státní správy dosáhly 20 % před-krizové úrovně. Snížilo se nebo úplně zmrazilo navyšování penzí a příspěvky státu do penzijního systému (obdoba II. pilíře v ČR). Došlo k výraznému osekání příspěvků regionálním administrativám s limity pro jejich zadlužování či rozpočtu ministerstva obrany. Snížilo se také zdravotního pojištění. Na příjmové straně se pak navýšilo DPH o dva procentní body (na 20 %), narostly spotřební daně a zastavilo se snižování daně z příjmů. Klade se velký důraz na maximální využití prostředků z fondů EU.

Estonsko se jako jedno z prvních vrací k zřejmě dlouhodobě udržitelnému růstu, problémy ale přetrvávají. Ekonomika o rozloze 2/3 ČR s počtem obyvatel jako středočeský kraj stále trpí vysokou nezaměstnaností. Polovina nezaměstnaných je bez práce více než rok a roste jak riziko ztráty motivace ji dál hledat tak nebezpečí sociálních nepokojů. Životní úroveň obyvatel zaznamenala výrazný propad, ekonomická výkonnost se na předkrizovou úroveň dostane nejdříve v roce 2014 (dodejme, že co do složení zdravější, neživená explosivní kreditní expanzí).

dan_z_prijmu

Estonský zázrak tedy není zas tak oslnivý, v evropských měřítkách ale výrazně vyčnívá. Co ale vyčnívá ještě více, je přístup k fiskální konsolidaci – dlouhodobý, s podporou jak politické reprezentace, tak i obyvatel (ti opakovaně zvolili stejnou vládu, která s úsporným programem přišla), minimalizující vliv státu, státní výdaje a přerozdělování. To by měla být hlavní inspirace pro zbytek Evropy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je portfolio manažerem společnosti Conseq Investment Management.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).