Vlákno názorů k článku Jak získat vlastní bydlení? Jak na něj našetřit? Jaká jsou rizika? Odpovědi na otázky z úst odborníků od A - Cituji : "Co mohu doporučit – začít si...

Rodiče se o Vás nestarali? Je tedy slušné jim to vrátit. Děti jste chtěl? Tak se o ně starejte. Pokud jste se nechtěl starat o děti, neměl jste si je pořizovat a žít si svůj život. Jak kdysi říkal tuším jan Werich: děti má mít člověk, dokud je mladej a blbej. Dokud si nespočítá, na kolik ho děti přijdou. Život vám začne v okamžiku, kdy děti odejdou a dospějou, a to bude trvat do doby, než Vás budou potřebovat rodiče nebo vnoučata nebo dokud sám budete moct.
Váš život? První povinnosti Vám nastaly vstupem do školky. A rodiče Vás tam určitě nešoupli proto, aby si od Vás odpočinuli, ale proto, aby mohli v klidu do práce a makat, aby věděli, že Vás někdo ohlídá. Od té doby se ty povinnosti jen a jen nabalovaly. A poslední povinností bude asi v klidu zavřít oči. Do té doby se povinností nezbavíte.
Člověče, jestli máte rodiče a zdravé děti,, tak si toho važte! Ne každý má to štěstí!

Jdete na to moralisticky , článek je naopak tvrdá realita a lekce . Samozřejmě s Vámi souhlasím ve spoustě argumentů , přesto se snažím držet suchých faktů a reality....

Článek je tvrdá lekce. Článek je hlavně o tom, že nejsou byty v Praze a že tam nebudou byty levné. A že problémem bude dojíždění. Jenže svět se mění. Koho před pár roky napadlo, že bude existovat nějaké Home Office? A že nebude třeba tolik kancelářských prostor? Za několik let se klidně může stát, že kancelářské budovy budou přestavěné na obchodní centra nebo i na byty. Pamatuju počátek 90.let, kdy byla spousta bytů předělána na kanceláře, z přízemních bytů se staly prodejny. Na kanceláře byly předělány celé domy, důvodem bylo, že majitelé, kterým se domy vrátily v restitucích, měli z kanceláří vyšší nájem. Dneska se zase řada těch samých domů předělává zase zpátky na byty, protože existuje Home Office a firmy už nechtějí platit drahé nájmy. Co my víme, co bude za dalších 30 let, že...

Ona se mění i péče o ty seniory. Pokud rodina péči nezvládá, snaží se seniora umístit v některém domově pro seniory. Míst je málo, ale úroveň některých vcelku rozumná. Osobně si myslím, že domů pro seniory bude přibývat, jako přibývá domů s pečovatelskou službou, a že podobná forma péče o seniory se bude rozvíjet i u nás. Ty byty po i nich zase zdědí jejich vnoučata (nebo budou prázdné a časem spadnou, což čeká hlavně starší venkovské chalupy. Tam se se ale může taky stát, že vesnici objeví lidi, co pracují z domova a budou hledat hlavně přírodu v okolí a klid. Křišťálovou kouli nemá nikdo z nás).

Článek je hlavně o tom, že nejsou byty v Praze a že tam nebudou byty levné

Přitom by to tak vůbec nemuselo být, pokud by se tady z toho divokého západu (i když spíše východu) stala normální země orientovaná na západ Evropy. Plno lidí kvůli tomu promarní svůj život krysím závodem (nebo odejdou trvale pryč), který nemohou nikdy vyhrát. Bytů je dost, jen nejsou využívané k bydlení a pro trojnásobné ceny (vůči platům, srovnání s Belgií nebo Dánskem) není jediný skutečný důvod. Výstavba není technicky náročnější například kvůli zemětřesení ani jiným extrémním podmínkám, většina novostaveb je navíc strašná, například co se týče hluku od sousedů a podobně. To si ale bude muset především mladá generace vyřešit ve volbách, Greta jim v tomto moc nepomůže :-)

Home Office v ČR? Ha ha. Osobně pracuji doma asi tak 98% času již skoro 20 let, ale to jen za cenu toho, že jsem se musel stát zcela zbytečně OSVČ (skutečný, ne švarcsystém). abych měl v tomto lepší vyjednávací pozici. Běžný zaměstnanec otrok nemá nárok. Týdně dostávám několik nabídek (IT) a vždy to skončí na tom, že Home Office je jakýsi milodar, maximálně jeden den v týdnu. No pak že nejsou lidi, že :-)

Víte co, tohle trochu přeháníte - pán se jen zamyslel nad smyslem toho všeho, co musíme dneska řešit. Nikde nevidím, že by psal, že se starat nechce a že se ptá, kde zůstává jeho život - na tom není nic divného - takto by se neptala snad jedině jeptiška.

Vaše zbytečně tvrdé kázání o povinnostech mi připomíná jednu sestřenici mojí matky - ta stále ukazuje jedním prstem do bible, žvaní o povinnostech, všechny kolem sebe kritizuje, poučuje a nenávidí a nevšimla jsem si, že by jí to nějak zvláště prospělo - ona sama sedí na zadku a nedělá nic.

Já se starám o matku, která mě pověsila na krk prarodičům pár měsíců po porodu - celé dětství až do 18 let jsem jak ji, tak otce vídala tak jednou za 14 dnů - žádné společné výlety nebo dovolené - dokonce do školy na schůzky chodila babiška - prostě si mnou nehodlali ničit život. O své děti jsme se s manželem starali až do jejich dospělosti.