Hlavní navigace

Jak vám v investování pomůže znalost rozpětí nákup-prodej?

Autor: Depositphotos
Lukáš Kracík

„Bid-ask spread“ je velmi známý pojem, u kterého bychom měli chápat, jak funguje. Představíme si také vybrané druhy investičních pokynů a jejich vhodnou aplikaci v praxi.

Pravděpodobně jsme již slyšeli termín rozpětí nákup-prodej (běžně se v praxi spíše využívá anglické bid-ask spread či buy-sell spread), ale možná nevíme, co to znamená nebo jak se to vztahuje na akciový trh. Rozpětí nákup-prodej může ovlivnit cenu, za kterou se uskutečňuje nákup nebo prodej, a z tohoto důvodu to má přímo dopad na celkový výnos investorova portfolia. To znamená, že pokud bychom chtěli fušovat do oblasti akciových trhů, měli bychom se s tímto konceptem blíže seznámit minimálně ve svém vlastním zájmu.

Nabídka a poptávka

Investor by měl nejdříve porozumět obecnému konceptu nabídky a poptávky v ekonomii před tím, než se seznámí s detaily v rámci rozpětí nákup-prodej. Nabídka se týká objemu nebo množství určité položky (produktu) na trhu, mezi což můžeme zařadit třeba nabídku jogurtů k prodeji za stanovenou cenu. Poptávka se odkazuje na ochotu jednotlivce zaplatit určitou stanovenou cenu za položku či v investičním světě třeba akcii.

Fiktivní příklad: Jak funguje společně koncept nabídky a poptávky?

Představme si, že horníkem v nějaké odlehlé části Afriky byl nalezen jedinečný diamant. Investor slyší o nálezu, spojí se telefonicky s horníkem a nabídne mu, že od něj diamant koupí za 1 000 000 Kč. Horník si však vyžádá pár dnů na rozmyšlenou. Mezitím díky medializaci předkládají další investoři své návrhy k odkupu diamantu. Horník si je vědom toho, že má nyní zájem mnohem více lidí, a proto zvýší cenu na 1 100 000 Kč a odmítne původní nižší návrh.

Nyní předpokládejme, že přijdou další dva potenciální kupující a předloží své nabídky ve výši 1 200 000 Kč a 1 300 000 Kč. Prodejní cena tak znovu o něco vzroste. Následující den jiný horník kdesi v Asii odhalí dalších 10 diamantů stejných jako ten, který našel horník v Africe. Výsledkem je, že cena i poptávka po diamantu z Afriky poklesnou, a to kvůli náhlému většímu výskytu kdysi vzácného diamantu. Tento příklad konceptu nabídky a poptávky lze aplikovat i na akciovém trhu, i když pozadí procesu bude samozřejmě mírně odlišné.

Rozpětí

Rozpětí je vlastně rozdílem mezi nákupními a prodejními cenami vybraného investičního instrumentu. Vše si znovu ukážeme na fiktivním příkladu. Předpokládejme, že banka A chce nakoupit 1000 akcií společnosti XYZ a za jednu akcii chce dát 10 Kč. Na druhé straně chce banka B prodat 1500 akcií společnosti XYZ za 10,25 Kč. Rozpětí je tak rozdílem mezi prodejní cenou 10,25 Kč a nákupní cenou 10 Kč, což představuje v řeči čísel 0,25 Kč.

Individuální investor, který se podívá na toto rozpětí, pak bude vědět, že pokud by chtěl prodat 1000 akcií společnosti XYZ, může tak učinit za 10 Kč vůči bance A. Pokud by naopak stejný investor měl zájem nakupovat 1500 akcií, může to realizovat za 10,25 Kč s bankou B. Z tohoto příkladu je jistě na první pohled zřejmé a viditelné, že je prodejní cena logicky zpravidla vyšší než ta nákupní, pokud se na to díváme z pohledu banky.

Velikost rozpětí a ceny akcií jsou určené nabídkou a poptávkou. Čím více individuálních investorů nebo společností bude chtít nakupovat, tím více návrhů k nákupu zde bude. Stejně tak v případě prodejců, když budou chtít hodně prodávat, bude více nabídek k prodeji. Na New York Stock Exchange (NYSE) mohou být pokyny k nákupu/prodeji ze strany kupujících a prodávajících spojeny přes počítač. V některých případech zde může být specialista, který toto zpracovává, když se stará o vybranou akcii, v rámci spojování kupujících a prodávajících na burzovním parketu.

V případě nepřítomnosti kupujících a prodávajících by tato osoba rovněž zveřejňovala nákupní nebo prodejní ceny, aby udržela soustavný a organizovaný trh v určité rovnováze. Můžeme to pojmenovat jako tvůrce trhu (market maker). Na burze NASDAQ používá tvůrce trhu počítačový systém, který oznamuje tyto ceny, což je v podstatě něco podobného jako výše zmíněný specialista. Nicméně zde neexistuje žádný fyzický parket. Všechny pokyny jsou označené pouze elektronicky v tomto případě.

Druhy investičních pokynů

Investor může umístit různé druhy pokynů specialistovi či tvůrci trhu. Pojďme se na některé z nich podívat s menším popiskem a vysvětlením:

Tržní pokyny

Použití tržního pokynu (market order) zaručuje jeho realizování. Tržní pokyn je nejrychlejším a nejspolehlivějším způsobem, jak se dostat do či z obchodu. Tržní pokyn je vhodný, pokud je samotná realizace obchodu důležitější než získání požadované ceny za obchod. Tento pokyn je jedním ze základních a instruuje makléře nakoupit nebo prodat za nejlepší možnou cenu, která je v současné době k dispozici. Obvykle je tento pokyn vypořádán okamžitě.

Limitní pokyny

Použití limitního pokynu (limit order) nám garantuje cenu obchodu. Limitní pokyn umožňuje přesné zadání naší objednávky a je vhodný, když je získání konkrétní ceny důležitější než samotná realizace obchodu. Limitní pokyn je pokyn k nákupu (či prodeji) za stanovenou nebo lepší cenu. Limitní pokyn k nákupu bude vypořádán za stanovenou nebo nižší cenu. Naopak limitní pokyn k prodeji bude vypořádán za stanovenou nebo vyšší cenu.

Stop pokyny

Použití stop pokynu (stop order) aktivuje tržní nebo limitní pokyn, pokud je dosaženo konkrétní ceny. Stop pokyn je vhodný, když je důležité potvrdit směr trhu před samotným vstupem do obchodu. Stop pokyn k nákupu nebo prodeji se stává aktivním pouze poté, co je dosaženo určené cenové úrovně (stop úrovně). Stop pokyny fungují v opačném směru než ty limitní: nákupní stop pokyn je umístěn nad tržní cenou a prodejní stop pokyn je umístěn pod cenou tržní. Jakmile je stop úrovně dosaženo, pokyn se automaticky převede do tržního nebo limitního pokynu, což závisí na druhu pokynu, který byl vybrán.

Ihned zobchodovat maximum kusů, zbytek zrušit (IOC – Immediate Or Cancel)

IOC podmínka vyžaduje vypořádání části nebo celého pokynu okamžitě. Pokud k tomu nedojde, pokyn bude zrušen jako celek, respektive jeho nerealizovaná část.

Ihned zobchodovat vše nebo zrušit (FOK – Fill Or Kill)

FOK podmínka vyžaduje úplné realizování pokynu okamžitě, jinak bude celý tento pokyn zrušen. Dílčí realizace tak nejsou akceptovány u této podmínky.

Všechno nebo nic (AON – All Or None)

Podobně jako u FOK je AON podmínka zaměřená na zrušení celého pokynu, pokud nebude úplně realizován do konce obchodního dne, což je hlavní rozdíl oproti FOK podmínce. Dílčí realizace tak nejsou akceptovány u této podmínky.

Volná inspirace překladu podle originálu od Glenna Curtise z Investopedie.

Našli jste v článku chybu?