Ačkoli nemám ekonomické vzdělání, zdá se mi tento článek zbytečně složitě napsaný.
Kdybych porovnával úrokové míry jednotlivých spořících účtů, tak si u každého spočítám efektivní úrokovou míru a podle té si je seřadím.
Nechápu, že o efektivní úrokové míře není ve článku zmínka...
Nebo je něco na tomto nápadu špatně?
Na nápadu určitě nic špatného není...ale byl by to další vzorec a teorie...Stačí, že jsem se lehce otřel o nominální a reálnou úrokovou míru. Je to článek, který nemůže obsáhnout celý rozsah finanční matematiky.
Přidat k tomu, že efektivní úroková míra je úroková míra, která poskytne za jedno roční úrokové období stejný úrok, jako nominální úroková míra s častějším připisováním úroku a je využitelná při srovnání bankovních produktů, které se liší výší roční nominální úrokové míry a způsobem skládání úroků, přičemž dáme přednost tomu produktu, u něhož bude roční efektivní úroková míra vyšší, by bylo sice zadostiučiněním úplnosti, ale nebylo by využitelné k odpovědi na otázky položené v úvodu článku.
K výpočtu příkladů v článku jsem se snažil požít a využít jen základní vzorce, byť by bylo možné použít i jiné způsoby a vzorce výpočtů...ale to už by teprve bylo složité a nečtivé...zde má čtenář návod, jak si ověřit, jestli se mu např. vůbec vyplatí na týden převod z jednoho spořícího účtu na druhý.
No a zmínit k tomu ještě zajímavosti, jako je akumulační faktor, klasická teorie úrokových sazeb, úroková teorie racionálního očekávání, či další vzorce...to bych zde byl už ukamenován :)