Když už se autor rozepisuje, jak záleží na zvoleném typu úročení, mohl se aspoň na chvíli zamyslet, které je pro klienta opravdu nejvýhodnější. A není potřeba ekonomické vzdělání, stačí jen umět počítat. Pro jistotu cituji nejprve dotčenou větu v článku.
"Při použití standardu 30E/360 bude úrok nejnižší, je tedy při spoření výhodný pro banku, při použití standardu ACT/365, který počítá se skutečným počtem dní v měsíci i v roce, bude úrok nejvyšší, tedy výhodný pro klienta (a jak uvedeno níže, je bankami a záložnami při úročení vkladů používán)."
Pro jednoduchost předpokládejme roční připisování úroků (na pořadí výhodnosti typu úročení to nemá vliv):
Při úročení 30E/360 dostane klient za 1 rok 360/360 = 1násobek uváděné úrokové sazby.
Při úročení ACT/365 dostane 365/365 = 1násobek a v přestupném roce 366/365 = 1,0027násobek úrokové sazby.
Při úročení ACT/360 dostane klient 1,0139násobek a v přestupném roce 1,0167násobek úrokové sazby.
Nejvýhodnější typ úročení pro vklady je tedy ACT/360 a nejméně výhodný opravdu 30E/360 (kde klient dostane přesně to, co banka uvádí). V případě úvěru je to však přesně naopak.
Hluboce jsem se zamyslel...a musím uznat, že kdybych býval byl jen počítal, porovnával a méně teoretizoval o německé, francouzské a anglické metodě, nedošlo by v teoretickém popisu výhodnosti na prvním místě k záměně francouzské a anglické metody...Klobouk dolů hloubavému čtenáři :-). Ve výpočtech u úrokové turistiky je správně použita používaná anglická metoda ACT/365, která je střední zlatou cestou.