Tak takto zvolenou složitostí vzorců v článku jste z něj udělali článek nepoužitelný pro 99,9% lidí.
Přitom stačilo popsat ten úplně nejzákladnější fígl z dílny ČS apod. Úrok uvedený v sumě za několik let. Tedy vkladový produkt, který např. za 3 roky vynese 5% apod. Často se tento fígl používá u zajištěných fondů, kde slibují jistý zisk XX% za typicky 5 let.
A zrovna o tomto se podle mě článek vůbec nezmiňuje a výsledek je MNOHEM ale MNOHEM zásadnější něž nějaké úročení roční nebo měsíční.
Tak uznávám, že vzorce se mohou zdát složité, ale zde použité jsou základní, využitelné pro všechny zmíněné výpočty (použitelné jsou i další neuvedené vzorce, ale daleko složitější)...Smyslem bylo popsat rozdíl mezi měsíčním, čtvrtletním a ročním připisováním úroků a přinést čtenáři odpověď na otázku, zda to pro něho má nějaký praktický význam, O fintách sumarizování úroků za několik let se lze dočíst v jiných článcích :)
Tak asi jsem onen 0,1 % lid...Od té doby, co mě mBank naučila přemýšlet o poplatcích, resp. neustálými změnami podmínek "stěhovat" provozní zálohu domácnosti mezi eMax+, ING, FIO, či v poslední době AXA, podle toho, kdo dá momentálně největší úrok...docela zajímavé čtení a poučení, kdy se stěhování vyplatí a kdy nemá smysl.