Zajímalo by mě, jak je to u opakovaných plateb, typicky třeba nájmů.
Nájemník má platit nájem 5000 Kč měsíčně do 15. a buď neplatí vůbec, nebo nahodile, nebo libovolné částky.
Příklad, co má platit:
SPLATNOST ČÁSTKA
15.1. 5000 Kč
15.2. 5000 Kč
15.3. 5000 Kč
15.4. 5000 Kč
Příklad, jak reálně platil:
ZAPLATIL ČÁSTKA
18.1. 4000 Kč
12.3. 5000 Kč
20.4. 1000 Kč
Dnes 16.4. bych podal žalobu, mám sečíst dluh (dluh je 10000 Kč) a z něj počítat úrok z prodlení nebo musím počítat úrok z každé jednotlivé částky?
Chápu to správně, že když splatnost byla 30.6., a první den prodlení 1.7., tak úrok z prodlení bude podle repo sazby platné ke dni 1.7. ?
Ale kdyby splatnost byla 29.6. a první den prodlení 30.6., tak by se úrok z prodlení bral podle repo sazby platné k 1.1. ?
A ještě - někde jsem četl, že svátky a víkendy se do výpočtů úroků z prodlení nemají počítat, je to pravda? Jak by to tedy fungovalo, protože zrovna 1.1. je vlastně svátek.
Luboš Chalupa uvádí:
Pokud jde o běžné výživné, může znít soudní rozhodnutí včetně budoucích úroků z prodlení pro případ prodlení povinného takto:
,… je povinen platit výživné na nezl. … ve výši … měsíčně předem vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám … vždy s úrokem z prodlení ve výši ... s každou jednotlivou měsíční platbou výživného, a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení.“
Mám stejně jako on za to, že shora uvedený výrok o podmíněných budoucích úrocích z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb běžného výživného je možný i takto obecně, tj. z dlužného výživného, neboť všem účastníkům je zjevné, že se jedná o případ prodlení s konkrétními platbami, jejichž prokazování v praxi (exekuci) nečiní žádné problémy.
Ale opravdu to není obvyklé, aby v soudním rozhodnutích byl výrok o podmíněných budoucích úrocích, ale mohla byste je z dlužného výživného vyčíslit a žalovat samostatně. To už snad nemůže u soudu narazit.