Nevim, ja bych toho idiota vzal, a rekl bych mu tak, a ted ten bordel uklid. A rukou, zadne kostatko a lopatka. Podruhe uz by se teto manazerske dovednosti vyhybal jako cert krizi. Ona takova porezana pracka od skla, ono to take prinese svoje. Vetsina manazeru jsou jako skodna. Obvykle umi houby, jsou to naduti floutkove a jedine, co je zajima, jsou penize a benefity. Neni problem udelat bordel a pak se vymlouvat na jakysi cizi styl. Mnohem elegantnejsi je vec vyresit potichu, jemne, ale se vsi tou eleganci jake byla treba vlastni Viktoru Cisticovi ze znameho filmu.
A kde tam bylo napsáno, že se jednalo o skleněnou láhev a že se rozbila? :-)) Hlavně, že víte, že by u toho byl bordel a že by se pořezal a že by si to příště rozmyslel a že všichni uměj h...o :-)))
Manažer se prostě chtěl předvádět, toť vše.
Správného manažera si má firma vychovat, nemusí ho příjmat zvenčí. Pokud to nedovede a bere někoho zvenčí, pak má na něj reference. A zahraniční manažeři se sem většinou jezdí předvádět, jací jsou správní řízci. Jednoho takového máme ve firmě. Řídí stylem sexuálního turisty: přijede, všechny pojebe a odjede. Za podmínek, které chtějí po lidech u nás, by u nich nikdo nepracoval. Taky jsme tu měli tzv. začínající manažery, absolventy bez praxe. přijal je - jak jinak - zahraniční vlastník. V drtivé většině skončili do několika let a neslavně, co zmrvili, po nich museli napravovat ti podstatně méně placení, ale se zkušenostmi z praxe. Takže po tomto testu bych jako kandidát od příjmacího řízení s úsměvem odešel a byl bych rád, kdyby na mně zapomněli.
Přijímací metody jsou občas opravdu svérázné. Kdysi jsem se hlásil na místo vývojáře. Očekával jsem nějaký test z algoritmizace či znalostí API nebo obecný pohovor s vývojářem. Nějakej namachrovanej manažer přede mě položil vytištený snímek obrazovky s nějakým aplikačním dialogem a ptal se mě, zda poznám, v čem je to naprogramováno. Z otázky docela překvapenej jsem řekl, že vidím standardní prvky Win32 GUI a mohlo to tudíž být napsáno prakticky v čemkoliv. Když se hovor ubíral podobným směrem, tak jsem řekl, že v takové firmě dělat nechci a šel jsem pryč.
Podobných manažerských her jsem už viděl spousty. Problém u nich je, že člověk musí z křišťálové koule uhodnout, co tím chtěl zadavatel říci. Co je pro zadavatele "netradiční kreativní řešení" a co už je blbost.
Ta shozená láhev může kromě "kreativního myšlení" symbolizovat také, že dotyčný manažer jde tvrdě za svou metou (shodit cukr), vidí jen úzký prostor kolem sebe a nedomýšlí postranní důsledky svého konání (rozbitá láhev).
A teď babo raď, co je lepší :-))
Jde o to, co od takoveho cloveka cekate. Ono ridit firmu neni o rozbijeni sklenic, ona je to docela fuska, kde odosobnenost a arogance a soustredeni se pouze na vysledek muze byt pouze zdanlive vyhodou. Krome cile je mnohdy dulezita i cesta. Rozbit lahev a nebo firmu umi kazdej blbec. Vytvorit hodnoty a zachovat si lidsky pristup, to uz je umeni. Ovsem vysvetlujte to tem namachrovanym floutkum v oblecich ve firmeni Oktavce.
že kdybych pochopil, že to myslí vážně, tak bych možná vzal tu láhev i s cukrem, s nataženýma rukama udělal několik rychlých kroků přitom cukr scvrnknul, láhev pak postavil zas na stůl.
Ale mně to nehrozí, protože na takové místo bych se ani nehlásil.
:-)
Vyhodnocení:
1) Bezohlednost vůči firmě a plýtvání jejími zdroji.
2) Sledování jednoho jediného, náhodně předem vybraného postupu a jeho slepé vykonání.
3) Volba nesmyslné metody.
Já bych se toho přijímacího manažírka zbavil. Co se týče toho přijímaného a přísedícího, tak nevím. Protože jsem se z toho vůbec nedozvěděl, co jsou zač a co umějí.
Připomíná mi to učebnici psychologie. Tam byla fotka, a na ní starší pán a kolem něj mladí. Otázka zněla, v jakém jsou vztahu ti mladí, vůči pánovi. a) jeho studenti b) jeho vnoučata c) náhodní známí. (Správná odpověď byla, že je pitomost to hádat. Přeci vůbec neznáte pána, ani ty okolo.)
když stačí před lahví zastavit a kostku scvrnknout? Ale to sou holt dneska manažééři, hlavně dosahovat výsledků, kolik při tom napáchají škody je nezajímá :)