Pokud vím, tak Rakousko-Uhersko vydávalo do oběhu také i kovové zlaté mince v hodnotách 10, 20 a 50 korun.
Netušíte někdo jak to bylo po vzniku Československého státu s hodnotou těchto peněz? Vždyť ty, na rozdíl od papírových bankovek, byly samy o sobě podloženy fundamentem – zlatem. Jejich hodnota nebyla vynucena pouze státem.
Pardon, torchu jsem se spletl!
Do oběhu byly emitovány mince o hodnotách 1, 2 a 5 rakousko-uherských korun – ty byly stříbrné a pak byly emitovány mince o hodnotách 10, 20 a 100 rakousko-uherských korun a ty byly zlaté. Jejich hodnota byl vyjádřena množstvím zlata obsaženým v minci – tzn. dvacetikoruna obsahovala přesně tolik zlata jako svě zlaté desetikoruny a zlatá stovka přesně tolik jako 10 zlatých desetikorun.
Silně pochybuji o tom, že tyto rakousko-uherké koruny po převratu ztratily svou původní hodnotu obdobně jako koruny papírové. Sice nejsem žádný historik, ale nezdá se mě to být logické :o)
Možná něco skončilo ve zlatým pokladu (ten se pak dost rozfofroval ve víru dění druhé světové války – život na dluh exilové vlády a zajištění úvěru právě zlatým pokladem). Chytří si ty penízky podložený fundamentem schovali a používali papírky. Z vyprávění jsem slyšel že jakási stará paní směnila svý kovový mince a pak třela bídu z nouzí. Živili se jenom díky tomu že měli pole co obhospodařoval soused a daval jim naturalie pro obživu.