Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Jak se v Česku žije dolarovým milionářům? od k231 - Pojem "tunelování" vznikl takto: Ve V.B. Lady Margaret...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 7. 2011 9:25

    k231 (neregistrovaný)

    Pojem "tunelování" vznikl takto: Ve V.B. Lady Margaret Thatcherová privatizovala velké státní podniky. V ČSFR ministr financí Václav Klaus privatizoval velké státní podniky. Potud shoda. Rozdíly: Ve V.B. provedli nezávislý audit a prodali za tržní cenu. Tedy tomu, kdo dal nejvíc. A platilo se hned. U nás se státní podnik prodal za účetní hodnotu předem určenému zájemci. A s odkladem platby.
    Postup byl tento: Privatizační komise zjistila účetní hodnotu subjektu vybrala zájemce. Tomu předala podklady.
    1. Zájemce si nechal subjekt ocenit znalcem. Částka, určená znalcem, několikanásobně převyšovala částku prodejní.
    2. S tímto odhadem tržní ceny šel zájemce do banky a úvěr bez problémů dostal. Za úvěr přitom ručil majetkem, který stále ještě nebyl jeho! Z úvěru, poskytnutého takto bankou, zaplatil tu účetní hodnotu a ještě mu zbyla pěkná sumička do začátků.
    3. Podnikatel "zlatokop" si po převzetí subjektu založil další firmu, na kterou převedl aktiva původního subjektu. Potom přestal bance splácet úvěr. Banka byla nucena převzít zástavu, tedy spíše to torzo, které z původního subjektu zbylo. Pan podnikatel byl z obliga, prostě mu "nevyšel podnikatelský záměr!"
    4. A na státu bylo, aby mu prokázal úmysl. Pan podnikatel to navíc jistil převedením majetku na osoby blízké. Takto tedy vznikl pojem "tunelování." A takto se nám tady "narodili" noví kapitalisté.
    5. Abych nezapomněl: Všechny tyto transakce národního majetku nepodléhají právnímu přezkumu. Na to byl dokonce vytvořen zvláštní zákon!

    Při takzvaném očišťování bank od takto vzniklých nedobytných úvěrů bylo zapotřebí tato pasiva někde skrýt. Dva staří přátelé z "Prognosťáku"to vyřešili tím, že založili Konsolidační banku. Vznikl tak světový unikát - banka, která spravovala jen samá pasiva. Když už to bylo příliš nápadné, byla tato banka přejmenována na Českou konsolidační agenturu. Současně s tím bylo vedení ČKA povoleno prodávat tam uložené dluhy za částky, které nezřídka tvořily pouhých deset procent původní výše dluhu. Tak se také běžně stávalo, že původní dlužník si koupil svůj dluh (přes třetí osobu, samozřejmě) za částku, která nepokryla ani úroky z tohoto dluhu. Tento dříve dlužník byl po této transakci samozřejmě už opět vážený podnikatel. Po zaniklé ČKA zbyl dluh ve výši 236 miliard korun.Tato částka se objevila jako záporná položka ve státním rozpočtu a ze státního rozpočtu je také tento dluh umořován. Takže, milé děti, jaké si z toho vezmeme ponaučení? Ano, správně! Když dva dělají totéž, není to vždycky totéž."
    A já jen dodávám: Tento stát v žádném případě nerozkrádaly nějaké "socky." Z těch někdejších privatizátorů, jejichž dluhy platíme (a budeme platit i nadále) všichni bez rozdílu, jsou dnes milionáři, multimilionáři a někteří dokonce miliardáři. A jsou to také ti, kteří nám tady skutečně vládnou. Politici jsou ve skutečnosti jen loutky, vykonavatelé jejich vůle.
    Tak se také stalo, že si jeden miliardář za „své“ miliony "koupil" i naši současnou vládu........

  • 7. 7. 2011 9:49

    bez přezdívky

    Dobře že jsi napsal kámoši z prognosťáku, ona totiž tenkrát nebyla pro voliče jiná volba, někteří si naivně myslej že kdyby vládl zeman, bylo by to jinak.

  • 7. 7. 2011 17:09

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Zeman nebyl z prognosťáku?
    BTW z lidí z prognosťáku byl jediný, o kterém člověk slyšel už před kašpárkovou revolucí. O ostatních z toho klubka hadů, které si bolševici hřáli na prsou, člověk slyšel (a bohužel slyší dodnes) až po oné kašpárkové revoluci.

  • 7. 7. 2011 17:26

    js (neregistrovaný)

    Ne, nebyl. Označoval se za prognostika, psal prognózy, ale do prognosťáku ho za komunistů nevzali. Asi ho to žralo, vzhledem k dlouholetému rivalství s Václavem Klausem. Zeman dělal pro různé organizace, které byly v rámci komunistického režimu poněkud volnější (nějaké družstvo, sportovní organizace), a proto napsal i ten známý (jeden) článek do Technického magazínu, který ho proslavil (pozvali ho do televize). Do prognosťáku se dostal až po Listopadu, když Klaus, Dyba, Ježek, Dlouhý, Ransdorf atd. odešli do vládních funkcí, ale ústav poměrně brzo zanikl.

  • 7. 7. 2011 9:52

    Michal Kára (neregistrovaný)

    Ne že by to nebyla vůbec pravda, ale je to poněkud jednostranné. Hlavním problém tady bylo to, že u nás nebyli žádní nezávislí auditoři, ani kapitálově silné subjekty, které by mohly jít do dražeb, ani manažeři, zkušení v řízení podniků v tržním prostředí. A samozřejmě hlavně nebyly zkušenosti, které teď generálové po bitvě mají.

    Objektivně nejlepší bylo spojit velkou část podniků se zahraničními strategickými partnery (viz Škoda auto), ale to nebylo průchodné kvůli sborovému ječení o "výprodeji rodinného stříbra".

    Jinak konsolidační banka nebyl žádný unikát, to je v podobných situacích poměrně standardní řešení.

    A ty dluhy v ní nebyly jenom ze "zlodějin", ale také z nekonkurences­chopných státních podniků, které stát několik let ze sociálně-politických důvodů vydržoval, i když vyráběly jen "na sklad". Takže se na dluzích opravdu podílely i ty vaše "socky", jen nemáte pravdu, že ty peníze ukradly, ony je dostaly za práci, byť zbytečnou.

  • 9. 7. 2011 15:23

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)

    Objektivně nejlepší (důkazem jste se neobtěžoval, ostatně manipulativní věty se poznají podle silných závěrů ničím nepodložených) …

    Myslím, že k231 se snažil o objektivitu.

    Vy jste jenom chtěl očernit „socky“, ačkoli jejich přínos na vykradení státní pokladny je fakticky nulový. Nicméně to fanatik jako Vy nemůžete připustit a tak jste napsal Váš příspěvek, abyste na ně nakydal nějakou špínu.

  • 12. 7. 2011 10:26

    thr

    No z hlediska výsledků ale opravdu vedou podniky, které byly spojeny se seriózním a silným zahraničním partnerem - v tomto směru bych se možná pojmu "objektivně nejlepší" nebránil.

    Ad socky - měl jsem tu pochybnou možnost zažít práci v jednom z podniků, na které sedělo to označení "nekonkurences­chopný státní podnik" a mohu říct, že to bylo opravdu z dnešního pohledu něco neskutečného. Smysluplnost výroby problematická, ovšem produktivita práce byla naprostá katastrofa, některá pracoviště byla vyloženou "zaopatřovnou". Udělat s těmito podniky nic moc nešlo...

    Mimochodem je naprosto pravdivá i ta poznámka o panice kolem "výprodeje rodinného stříbra" - dnes už si to neuvědomujeme, ale po roce 1989 byl v naší společnosti opravdu neskutečný strach z toho, že nás "západ" skoupí, ve své podstatě to často bylo i hodně xenofobní. Kolik bylo hysterie třeba kolem privatizace Škoda AZNP dnes nikdo nepochopí, ale zkrátka se to dělo - politici si troufli takto zprivatizovat sem tam něco, ale kdyby to někdo tlačil jako prioritu, tak by byl smeten s naprostou jistotou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).