Dědovi už zrušila spoření stavební spořitelna Wuestenrot a jediná cesta, aby mu zrušila ČSOB spoření tzv. penzijko je, aby mu vyplatila naspořenou částku, ale na to je banka asi opatrná a nebude akorát posílat státní příspěvek, ale senior si může dál spořit až do smrti a z tzv. penzijka neuvidí ani korunu, protože za svého života nepožádá o jednorázové vyrovnání a jak se zdá, tak penzijní společnosti seniorům automaticky naspořené peníze vyplácet nebudou.
Ať počítám jak počítám, nejvýhodněji pro mne vychází spořit co nejméně. Takže od července snižuji z 300 Kč na 100 Kč.
Navíc stát považuji za velmi nedůvěryhodnou instituci, takže počítám s tím, že parametry penzijka se mohou kdykoliv jakkoliv měnit a neberu ho jako spoření, ale jako výdaje. Pokud z něj někdy něco bude, fajn. Pokud ne, nic se neděje.
Nevím jak to počítáte ale rád bych to věděl prosím rozepište se.
Co se týče důchodu a státu nechápu vaši naražku, penzijní společnosti jsou komerční instituce. Peníze v nich uložené nemá stát pod kontrolou. Já nad tím uvažuji tak že si přispívám tak abych ze státu dostal co nejvíce peněz abych je mohl použít v budoucnu na co chci já, a doufám že ta penzijní společnost realizuje i nějaký ten zisk.
Počítám to jednoduše. Mám příspěvek od zaměstnavatele nezávislý na mém vkladu, takže čím méně svých peněz vložím, tím víc procentuálně získám.
Penzijní společnost je sice komerční instituce, ale na státní příspěvek nemají vliv. Pokud se stát rozhodne, že ho nějak zredukuje a třeba i zpětně, nic s tím neudělají.
Vlastně teď lituji, že jsem si to penzijko vůbec kdy zakládal. Ono je to dobré, když přispívá zaměstnavatel (a nedá místo toho na výběr jiný benefit). Jenže ve chvíli kdy nejsem od zaměstnavatele tlačen, že musím benefit vybírat pouze na penzijko a můžu to čerpat jinak (dovolená, sport, zdraví, knihy) tak se z penzijka stává pouze úžasně výdělečný projekt pro penzijní společnosti. Ty jediné na tom totiž zaručeně vydělávají.
Tzv. Penzijko (zjednodušeně řečeno), umožňuje lidem formou čerpání předdůchodu přestat pracovat až o pět let dříve, než dosáhne věku normálního odchodu do starobního důchodu. Samozřejmě pouze v případě, že má člověk naspořenou odpovídacící částku. Během této doby penzijní společnost hradí státu zdravotní pojištění, které je cca 2. 500/měsíčně. Tzn. v případě 2letého předdůchodu jde o 24x2.500=62.500, v případě 5letého 60x2.500=150.000 Kč. Tohle je taky vejvar z Penzijka. Ne tedy jen státní příspěvky, odečty daní a zhodnocení. Takhle to počítám já.
Nějak nechápu, proč by mělo být nejvýhodnější si na penzijní spoření posílat zrovna těch 5700 Kč měsíčně. Není to proto, že jste se ptali zrovna nějakého mluvčího Asociace penzijních společností ČR? Trochu střet zájmů od něj...
Ten prostě jen sečetl ty 4000 Kč pro maximální daňový odpočet a 1700 Kč pro maximální státní příspěvek. Ale ten maximální daňový odpočet a maximální příspěvek od státu přeci využiji, i když si budu sám přispívat jen těch 4000 Kč...
Nepřipadá mi moc rozumné zrovna do penzijních fondů ukládat více peněz, než je třeba na maximální čerpání těchto výhod (případně třeba ještě příspěvku zaměstnavatele, někteří z nich totiž svůj příspěvek také podmiňují příspěvek přímo zaměstnance). Zhodnocení penzijních fondů v minulosti bylo nic moc, jinde se dají peníze zhodnotit i více (a třeba s menšími poplatky).
Sám si navíc myslím, že ještě lepší strategie bude vlastní příspěvek na penzijko jen těch 1700 Kč (pro maximální státní podporu) a zbytek daňového zvýhodnění „dočerpat“ raději díky DIPu (2300 Kč měsíčně), který ty možnosti investování má trochu širší (a i šanci na vyšší výnosy, resp. třeba s menšími poplatky).